Markus 10 | Slovo na cestu

Ježíš učí o manželství a rozvodu

1 Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle. 2 Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod. 3 Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“ 4 „K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“ 5 „To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce,“ řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál. 6 Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu. 7 Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce; 8 v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí. 9 A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“ 10 Později se učedníci znovu k té otázce vrátili. 11 Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě. 12 A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“

Ježíš žehná malým dětem

13 Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali. 14 Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království. 15 A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“ 16 Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.

Ježíš mluví k bohatému muži

17 Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ 18 „Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh,“ odvětil Ježíš. 19 „A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“ 20 „Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“ 21 Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“ 22 Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý. 23 Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“ 24 To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života. 25 Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“ 26 To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“ říkali si mezi sebou. 27 Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“ 28 Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“ 29 „Ujišťuji vás,“ odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku, 30 se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život. 31 Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“

Ježíš potřetí předpovídá svou smrt

32 Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká: 33 „Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům. 34 Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“

Ježíš učí o službě druhým

35 Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“ 36 „Co si ode mne přejete?“ vzhlédl Ježíš. 37 „Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“ 38 „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“ 39 „Ale jistě,“ přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem. 40 Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“ 41 Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana. 42 Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje. 43 Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží. 44 A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech. 45 Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“

Ježíš uzdravuje slepého žebráka

46 Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn. 47 Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“ 48 Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“ 49 Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“ 50 Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi. 51 „Co pro tebe mohu udělat?“ dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“ 52 „Staň se, tvá víra tě zachránila.“ V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.

Nádej pre kazdého

O rozvode

1 Ježiš opustil Kafarnaum a cez Zajordánsko prešiel až do Judska. Aj tu sa okolo neho zhromaždili zástupy ľudí, ktoré potom ako zvyčajne vyučoval. 2 Prišli za ním farizeji a chceli ho nachytať. Spýtali sa ho, či je povolený rozvod. 3 Namiesto odpovede im dal otázku: „Čo povedal o rozvode Mojžiš?“ 4 Odpovedali mu: „Podľa Mojžiša stačí, ak dá muž svojej žene rozlukový list, a manželstvo je zrušené.“ – 5 „Vidíte, a práve týmto článkom Zákona urobil Mojžiš ústupok tvrdosti ľudského srdca,“ povedal na to Ježiš a pokračoval: 6 „Boh si to tak neželal. 7 Hneď na začiatku stvoril človeka ako nerozlučnú dvojicu, muža a ženu, 8 v tomto spojení už nežijú ako dvaja jednotlivci, ale stávajú sa jednou bytosťou. 9 A preto človek nemá právo rozdeliť, čo Boh spojil.“ 10 Neskôr, keď bol sám v dome so svojimi učeníkmi, znova nadhodili túto tému. 11 Povedal im: „Ak muž opustí svoju ženu a ožení sa s inou, narúša manželskú vernosť. 12 A ak žena opustí svojho muža a vydá sa za iného, takisto sa dopúšťa cudzoložstva.“

Ježiš požehnáva deti

13 Niektoré matky prinášali k Ježišovi deti, aby ich požehnal. No učeníci ich odháňali, aby ho neobťažovali. 14 Keď to Ježiš zbadal, nahneval sa a povedal: „Dovoľte deťom prísť ku mne a nebráňte im v tom, lebo práve takým patrí kráľovstvo Božie. 15 A dôrazne vám hovorím, že sa nestane občanom tohto kráľovstva ten, kto nepríde k Bohu s detskou dôverou.“ 16 Potom vzal každé dieťa do náručia, položil mu ruku na hlávku a požehnal ho.

Bohatý človek

17 Keď sa zase vydal na cestu, dobehol ho akýsi muž, kľakol si pred ním a spýtal sa ho: „Dobrý učiteľ, čo mám robiť, aby som získal večný život?“ 18 Ježiš mu odpovedal: „Prečo ma nazývaš dobrým? Veď dobrý je len Boh. 19 A poznáš predsa prikázania: Nezabiješ, nescudzoložíš, neukradneš, neoklameš, budeš si vážiť svojich rodičov.“ 20 Odpovedal mu: „Majstre, všetky tieto prikázania som dodržiaval od svojej mladosti.“ 21 Ježišovi sa ten muž veľmi zapáčil. S láskou sa naňho zahľadel a povedal mu: „A predsa ti ešte niečo chýba. Choď a predaj všetko, čo máš, peniaze rozdaj chudobným, a tak získaš poklad v nebi. Potom sa vráť a staň sa mojím nasledovníkom.“ 22 Táto požiadavka sa muža hlboko dotkla. Odišiel smutný, so zvesenou hlavou, lebo bol veľmi bohatý. 23 Ježiš sa rozhliadol okolo seba a povedal svojim učeníkom: „Bohatým sa veľmi ťažko vstupuje do Božieho kráľovstva.“ 24 Keď videl, ako ich prekvapili jeho slová, dôrazne zopakoval: „Priatelia, do Božieho kráľovstva sa ťažko dostanú tí, ktorí majú srdce pripútané k majetku. 25 Ľahšie prejde ťava uchom ihly, ako bohatý vojde do Božieho kráľovstva.“ 26 To učeníkov ešte väčšmi zarazilo a spytovali sa jeden druhého: „Tak kto môže byť potom spasený?“ 27 Ježiš sa na nich pozorne zahľadel a povedal: „Bez Boha je to nemožné! Ale s Bohom je možné všetko!“ 28 Tu sa ozval Peter: „Ale ako je to s nami? My sme predsa nechali všetko a šli sme za tebou!“ 29 Ježiš mu na to odpovedal: „Ubezpečujem vás, že každý, kto sa z lásky ku mne a pre šírenie evanjelia niečoho vzdá – domova, života so súrodencami, s rodičmi alebo s manželkou a deťmi, alebo majetku – 30 vráti sa mu to stonásobne už teraz, v tomto čase, a v budúcnosti ho čaká večný život. No tu na tomto svete musí rátať aj s prenasledovaním. 31 Mnohí, ktorí sú teraz vysokopostavení, nebudú nič znamenať. A iní, ktorí sú dnes poslední, budú tam patriť medzi prvých.“

Ježiš tretí raz hovorí o svojej smrti

32 Keď sa uberali do Jeruzalema, Ježiš kráčal vpredu a učeníci za ním, plní úzkosti z toho, čo počuli. Cestou, na pokojnom mieste, sa Ježiš znova rozhovoril so svojimi dvanástimi učeníkmi o tom, čo ho čaká. 33 „Ideme do Jeruzalema, a tam sa Syna človeka zmocnia veľkňazi a učitelia Zákona, odsúdia ho na smrť a vydajú pohanom. 34 Budú sa mu verejne posmievať, pľuvať na neho, zbičujú ho a zabijú. Ale na tretí deň vstane z mŕtvych.“

Žiadosť Zebedejových synov

35 Potom k nemu pristúpili Zebedejovi synovia Jakub a Ján a povedali mu: „Majstre, chceli by sme ťa o niečo poprosiť.“ 36 Ježiš sa spýtal: „Čo odo mňa žiadate?“ 37 Odpovedali mu: „Keď raz zasadneš na trón vo svojom kráľovstve, chceli by sme sedieť najbližšie pri tebe, každý z jednej strany.“ 38 Ježiš im na to povedal: „Neviete, o čo žiadate. Môžete piť z kalicha horkosti, z ktorého musím ja piť, a prejsť krstom utrpenia, ktorý ma čaká?“ – 39 „Áno, môžeme,“ prisvedčili. Ježiš im na to povedal: „Dobre, budete piť z môjho kalicha a budete pokrstení rovnakým krstom. 40 Ale nie je mojou vecou určovať, kto zaujme miesto po mojom pravom a kto po ľavom boku. To už rozhodol Boh.“ 41 Keď ostatní učeníci zistili, o čo žiadali Jakub a Ján, veľmi sa na nich rozhnevali. 42 No Ježiš si zavolal všetkých a povedal im: „Viete, že vládcovia a králi utláčajú svojich podriadených, a tí, čo majú moc, ju neraz zneužívajú. 43 Ale medzi vami to tak nemá byť. Naopak, kto chce byť medzi vami veľký, nech všetkým pokorne slúži. A kto chce byť prvý, nech sa všetkým podriaďuje. 45 Veď ani ja – Syn človeka – som neprišiel na svet preto, aby mi ostatní slúžili, ale aby som ja im slúžil a aby som obetoval svoj život za záchranu mnohých.“

Uzdravenie slepého

46 Ježiš potom prechádzal so svojimi učeníkmi cez Jericho. Tu sa k nim pridal veľký zástup. Keď neskôr opúšťali mesto, uvideli, že pri ceste sedí slepý žobrák Bartimej, syn Timejov. 47 Keď počul, že prichádza Ježiš Nazaretský, začal na plné hrdlo volať: „Ježišu, syn Dávidov, zľutuj sa nado mnou!“ 48 Ľudia ho zahriakovali, aby čušal. Ale on ešte hlasnejšie bez prestania volal: „Syn Dávidov, zľutuj sa nado mnou!“ 49 Ježiš ho počul, zastal a kázal, aby ho zavolali. Bežali poňho a povedali mu: „Máš šťastie, Ježiš ťa volá. Vstaň!“ 50 Slepý ihneď odhodil starý plášť, vyskočil a prišiel k Ježišovi. 51 „Čo chceš, aby som pre teba urobil?“ spýtal sa ho. Bartimej odpovedal: „Majstre, chcem vidieť!“ 52 Ježiš mu povedal: „Dobre, stane sa. Tvoja viera ťa uzdravila!“ V tej chvíli sa slepému vrátil zrak a hneď sa pobral za Ježišom.

Markus 10 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého