Sprüche 5 | Bible Kralická

1 Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,

2 Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.

3 Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

4 Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.

5 Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.

6 Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.

7 Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.

8 Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,

9 Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

10 Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.

11 I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,

12 A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,

13 A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!

14 O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.

15 Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.

16 Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.

17 Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.

18 Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.

19 Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.

20 Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,

21 Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

22 Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.

23 Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.

Public Domain

Český ekumenický překlad

VAROVÁNÍ A VÝSTRAHY - — Před cizí ženou

1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,

2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.

3 Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej,

4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.

5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.

6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.

7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.

8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,

9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,

10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.

11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.

12 Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?

13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.

14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“

15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.

16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?

17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.

18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,

19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?

21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.

22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.

23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.

© 2001 Česká biblická společnost