1Cantique pour la route vers la demeure de l’Eternel*. O Eternel, ╵souviens-toi de David et de toutes ses peines;2car il fit ce serment ╵à l’Eternel, il adressa ce vœu ╵au Puissant de Jacob:3« Non, je n’entrerai pas ╵dans la tente où j’habite, je ne m’étendrai pas ╵sur mon lit de repos,4je ne veux pas donner ╵de sommeil à mes yeux ni d’assoupissement à mes paupières,5avant d’avoir trouvé ╵un lieu pour l’Eternel, une demeure pour le Puissant de Jacob. »6Or nous en avons entendu parler ╵à Ephrata, et nous l’avons trouvé ╵dans la campagne de Yaar*.7Allons donc jusqu’à sa demeure! Allons nous prosterner ╵devant son marchepied!8Lève-toi, Eternel, ╵et viens au lieu de repos qui t’est destiné! Oh! viens avec le coffre de l’alliance* ╵d’où rayonne ta force!9Que tes prêtres se parent de justice, que ceux qui te sont attachés ╵poussent des cris de joie.10Pour l’amour de David ╵qui fut ton serviteur, ne repousse pas l’homme ╵qui de ta part ╵a reçu l’onction d’huile sainte.11L’Eternel a fait à David ╵un serment sûr, il ne reviendra pas ╵sur ce qu’il a promis: « Je mettrai sur ton trône un fils issu de toi.12Et si tes descendants ╵respectent mon alliance, et ses clauses dont je les instruirai, leurs propres fils aussi siégeront sur ton trône ╵à perpétuité*. »13En effet, l’Eternel ╵a fait choix de Sion, oui, il l’a désirée ╵pour résidence:14« C’est mon lieu de repos ╵où je résiderai toujours; c’est ici que je siégerai, ╵dans Sion que j’ai désirée.15Oui, je la bénirai ╵en la comblant de biens, et je rassasierai de pain ses pauvres.16Je parerai ses prêtres de salut, et ceux qui lui sont attachés ╵exulteront de joie.17Là, j’accroîtrai ╵de David la puissance, et tel un flambeau qui reste allumé, ╵j’établirai son successeur, ╵oint d’huile sainte de ma part*.18Mais je parerai de honte ses ennemis alors que, sur son front, ╵brillera sa couronne. »
Český ekumenický překlad
HOSPODINE, ROZPOMEŇ SE NA DAVIDA
1 Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči, 2 jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu: 3 „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože, 4 očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí, 5 dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“ 6 A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích. 7 Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou. 8 Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci! 9 Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají. 10 Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného. 11 Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn. 12 Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“ 13 Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo: 14 „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím. 15 Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem. 16 Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat. 17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo. 18 Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.