Jesus Sirach 24 | Bible, překlad 21. století

Chvála Moudrosti

1 Moudrost se může sama sebou chlubit, může se chválit mezi svými vlastními. 2 Otevře svá ústa ve shromáždění Nejvyššího, bude se chlubit před jeho zástupy: 3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jak opar jsem zahalila zem. 4 Přebývala jsem v nebeské výšině, můj trůn byl v oblakovém sloupu. 5 Sama jsem kroužila po nebeské klenbě, procházela se v propastné hloubce. 6 Vládla jsem mořským vlnám i celé zemi, každému lidu a všem národům. 7 Tam všude jsem hledala místo ke spočinutí, kousek země, kde se usídlit. 8 Stvořitel všeho mi tehdy dal příkaz, můj Učinitel vybral místo pro můj stan. „Usaď se v Jákobovi,“ řekl, „v Izraeli měj své dědictví.“ 9 Stvořil mě před věky, tehdy na počátku, a až navěky nezaniknu.* 10 Sloužila jsem před ním ve svatostánku, a tak jsem se usadila na Sionu. 11 Takto mě usídlil v Milovaném městě, má moc je v Jeruzalémě. 12 V oslaveném lidu jsem zapustila kořeny, v Hospodinově podílu a v jeho dědictví. 13 Rostu do výše jak libanonský cedr, jako cypřiš z hory Hermonu. 14 Rostu do výše jak palma v En-gedi, jak růžové keře v Jerichu, jako skvostná oliva dole v údolí a jako platan u vody. 15 Vydávám vůni jak skořice a balzám, voním jako vzácná myrha, jak vonné galbanum, onycha a pryskyřice, jako ve svatostánku kadidlový dým.* 16 Rozprostírám své větve jako pistácie, jsou to větve skvostné a líbezné. 17 Jak vinná réva plodím potěšení, z mých květů bude hojné a skvostné ovoce.* 19 Pojďte ke mně všichni, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mým ovocem.* 20 Vždyť vzpomínka na mě je sladší než med a mé dědictví je nad včelí plástev. 21 Kdo mě jí, dostane ještě větší hlad, kdo mě pije, bude mít ještě větší žízeň. 22 Kdo mě poslouchá, nebude zahanben, a kdo se mnou zabývá, ten nezhřeší.“

Moudrost a Zákon

23 To vše říká Kniha smlouvy* Nejvyššího Boha – Zákon, svěřený nám Mojžíšem jako dědictví Jákobových shromáždění.* 25 Oplývá moudrostí jak řeka Píšon* a jako Tigris v jarních dnech. 26 Přetéká rozumností jako Eufrat a jako Jordán v čase žně. 27 Třpytí se poučením jako Nil,* jako Gíchon ve dnech vinobraní. 28 První člověk nemohl moudrost plně pochopit a nepostihne ji ani ten poslední. 29 Její myšlenky jsou širší než oceán a její záměry hlubší než propast. 30 A já jako zavodňovací příkop, jako strouha vedoucí z řeky k zahradě, 31 řekl jsem: „Zavlažím svůj sad, dám napít svému záhonku.“ A hle, ten můj příkop se změnil v řeku a ta řeka v moře! 32 Rozžehnu tedy poučení jak ranní úsvit, nechám ho zářit do dálky. 33 Nauku budu šířit jako proroctví, předám ji příštím pokolením navěky. 34 Pohleďte, nenamáhal jsem se jen pro sebe, ale pro všechny, kdo moudrost hledají.