Jesus Sirach 23 | Bible, překlad 21. století

1 Hospodine, Otče a Pane mého života, nenech mě mým slovům napospas, nedopusť, abych kvůli nim padl! 2 Kdo napraví bičem moje smýšlení, kdo vychová mé srdce k moudrosti? Ať mi neprocházejí mé omyly, ať mé hříchy nejsou přehlíženy, 3 ať mé omyly nenarůstají a mé hříchy ať se nemnoží, abych nepadl před svými nepřáteli a nevysmál se mi můj protivník! 4 Hospodine, Otče a Bože mého života, nenech mě povýšeně hledět na druhé 5 a všechnu žádostivost odvrať ode mne. 6 Ať se mě nezmocní chtíč a smyslnost, nenech mě propadnout nestydatosti!

Pozor na přísahy a sprosté řeči

7 Poslechněte, děti, poučení jak mluvit; kdo je bude dodržovat, nepadne do pasti. 8 Hříšníka dostihnou jeho vlastní rty, pomlouvač a domýšlivec padnou kvůli nim. 9 Neměj ve zvyku brát do úst přísahu, nezvykej si vyslovovat jméno Svatého. 10 Jako otrok, který je často vyslýchán, neujde modřinám, tak ten, kdo stále přísahá v tom Jménu, nebude nikdy bez hříchu. 11 Kdo často přísahá, plní se špatností a z jeho domu se nevzdálí bič. Pochybí-li, ulpí na něm hřích, přísahá-li nedbale, zhřeší dvojnásob, přísahá-li křivě, nic ho neospravedlní, jeho dům naplní pohromy. 12 Některé řeči jsou jako smrt – ať se nikdy neobjeví v Jákobově dědictví! Něco takového je zbožným lidem cizí, v takových hříších si nelibují. 13 Nezvykej si mluvit sprostě a nevychovaně, takové řeči jsou přece hříšné. 14 Pamatuj na svého otce a matku, když sedíš mezi mocnými. Nezapomeň na ně před nimi a nezačni se chovat jako hlupáci – jinak si budeš přát, aby ses nikdy nenarodil, a budeš proklínat den svého zrození. 15 Když si člověk zvykne na sprosté řeči, po zbytek života se toho nezbaví.

Pozor na smilstvo

16 Dva druhy lidí rozmnožují hříchy a třetí přivolává hněv. 17 Vášeň rozpálená jak planoucí oheň nezhasne – musí vyhořet. Člověk oddaný tělesnému smilstvu neustane, dokud ho ten oheň nespálí. Smilníkovi chutná každý chléb, nenechá toho, dokud neumře. 18 Člověk hřešící proti manželskému loži si v duchu říká: „Kdo mě uvidí? Kolem je tma, skrývají mě zdi, nikdo mě nevidí, proč si dělat starosti? Nejvyšší na mé hříchy ani nepomyslí.“ 19 Obává se jenom lidských očí, nepochopil, že oči Hospodinovy jsou jasnější než deset tisíc sluncí; pozorují všechny lidské cesty, a zkoumají i nejtajnější zákoutí. 20 Bůh všechno znal, ještě než to stvořil, a zná to nadále i po dokončení. 21 Onen muž bude potrestán před zraky města, bude chycen ve chvíli, kdy to nečeká! 22 Stejně i žena, která opustila manžela a opatřila mu dědice z cizího muže: 23 Zaprvé neposlechla Zákon Nejvyššího, zadruhé ublížila svému muži, zatřetí nestoudně cizoložila a zplodila děti s cizím mužem. 24 Předvedou ji proto před shromáždění a budou ji vyšetřovat kvůli jejím dětem. 25 Její děti nezapustí kořeny a její ratolesti neponesou plody. 26 Její památka bude proklatá a její potupa nebude nikdy smazána. 27 Její pozůstalí poznají, že není nic lepšího než Hospodina ctít a nic sladšího než dbát jeho přikázání.