Hiob 17 | Bible, překlad 21. století
1Dech mě opouští, mé dny skončily, jen hřbitov zbývá mi.2Jsou se mnou ale ještě ti posměvači – kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!3Slož za mne záruku, kterou určil jsi – kdo jiný by se za mě zaručil?4Jejich srdce jsi zbavil soudnosti, takovým přece nedáš zvítězit!5Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele, zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘6Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví, kdekdo mi plivne do očí.7Oči se mi kalí hořkostí, z mých údů zbývá pouhý stín.8Při pohledu na mě se děsí poctiví, nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘9Spravedlivý ale jde svou cestou dál, kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.10Nuže, vy všichni, zkuste to znovu – moudrého mezi vámi ale nenajdu!11Mé dny uplynuly i s mými úmysly, touhy mého srdce se zhatily.12Obrátit usilují noc na den, v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘13Je-li mou nadějí domov ve hrobě, mám-li si ustlat lože v temnotě,14mám-li nazývat jámu otcem svým a červy svou matkou a sestrami –15kde potom bude ta má naděje? Ta má naděje – kdo ji zahlédne?16Sestoupí se mnou do hrobu? Lehneme si spolu do prachu?“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.