Jób 17

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Dech mě opouští, mé dny skončily, jen hřbitov zbývá mi. 

2 Jsou se mnou ale ještě ti posměvači – kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči! 

3 Slož za mne záruku, kterou určil jsi – kdo jiný by se za mě zaručil? 

4 Jejich srdce jsi zbavil soudnosti, takovým přece nedáš zvítězit! 

5 Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele, zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘ 

6 Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví, kdekdo mi plivne do očí. 

7 Oči se mi kalí hořkostí, z mých údů zbývá pouhý stín. 

8 Při pohledu na mě se děsí poctiví, nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘ 

9 Spravedlivý ale jde svou cestou dál, kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá. 

10 Nuže, vy všichni, zkuste to znovu – moudrého mezi vámi ale nenajdu! 

11 Mé dny uplynuly i s mými úmysly, touhy mého srdce se zhatily. 

12 Obrátit usilují noc na den, v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘ 

13 Je-li mou nadějí domov ve hrobě, mám-li si ustlat lože v temnotě, 

14 mám-li nazývat jámu otcem svým a červy svou matkou a sestrami – 

15 kde potom bude ta má naděje? Ta má naděje – kdo ji zahlédne? 

16 Sestoupí se mnou do hrobu? Lehneme si spolu do prachu?“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28