Hiob 11 | Bible, překlad 21. století

Naprav své srdce

1 Sofar Naámský mu na to řekl: 2 „Má ta spousta slov zůstat bez odpovědi? Má se dát za pravdu mluvkovi? 3 Myslíš, že svým tlacháním všechny umlčíš? Že nikdo neztrestá tvé rouhání? 4 Říkal jsi Bohu: ‚Mé přesvědčení je ryzí, jsem před tebou zcela bez vady.‘* 5 Ach, kéž by tak Bůh promluvil, kéž by se s tebou dal do rozpravy! 6 Kéž by ti prozradil taje moudrosti, potřebuješ totiž dvojnásob chápání: Věz, že Bůh tě trestá míň, než bys zasloužil! 7 Můžeš postihnout Boží hlubiny? Meze Všemohoucího pochopit? 8 Vyšší jsou nad nebe – jak si poradíš? Hlubší než podsvětí – co ty o tom víš? 9 Delší než země, širší než moře! 10 Když on zasáhne, když uvězní, když svolá soud, kdo mu zabrání? 11 Podvodníky zná a vidí zlo, jak by mu mohlo uniknout? 12 ‚Rozum dostane hlava dubová, až divoká oslice zplodí člověka!‘ 13 Když ale napravíš své srdce a k Bohu vzepneš dlaně, 14 zlo ze svých rukou když daleko odhodíš a nestrpíš ve svém stanu bezpráví, 15 tehdy tvář pozvedneš bez vady, budeš stát neochvějně, bez vší obavy. 16 Tehdy zapomeneš na své trápení, jak voda odplyne z tvé paměti. 17 Tvůj život jak poledne se rozzáří, i tma se promění v svítání. 18 Buď klidný, vždyť je tu naděje – rozhlédneš se kolem a v klidu ulehneš. 19 Budeš spát a nikdo nevyruší tě, o tvou přízeň se budou mnozí ucházet. 20 Oči ničemů se ale vysílí, jejich útočiště se vytratí; zbude jim naděje, že duši vypustí.“