1.Makkabäer 5 | Bible, překlad 21. století

Boje s okolními národy

1 Když se pohané v okolí doslechli, že byl znovu postaven oltář a svatyně obnovena do dřívější podoby, nesmírně je to rozzuřilo 2 a rozhodli se, že vyhladí Jákobovy potomky, kteří žili mezi nimi. Začali je tedy zabíjet a vyhánět. 3 Juda se u Akrabateny v Idumeji pustil do boje se syny Ezauovými, protože dotírali na Izrael. Způsobil jim těžkou porážku, pokořil je a obral o kořist. 4 Vzpomněl si také na podlost synů Baianových,* kteří se pro lid stali pastí a osidlem, neboť je přepadali na cestách. 5 Zahnal je do jejich pevností, oblehl je a vydal klatbě; ty pevnosti pak vypálil i se všemi, kdo byli uvnitř. 6 Vytáhl také proti synům Amonovým, kde narazil na silné a početné vojsko pod velením Timotea. 7 Svedl s nimi mnoho bitev, až je rozdrtil a na hlavu porazil. 8 Pak se zmocnil Jaezeru s okolními vesnicemi a vrátil se do Judska.

Záchrana bratří v Galileji a Gileádu

9 Také v Gileádu se pohané srotili proti Izraelcům, kteří žili na jejich území, a chtěli je vyhladit. Ti však utekli do pevnosti Datema, 10 odkud poslali Judovi a jeho bratřím dopis tohoto znění: „Pohané v okolí se srotili proti nám, aby nás vyhladili. 11 Chystají se přitáhnout a zaútočit na pevnost, do níž jsme se uchýlili. Jejich vojsku velí Timoteus. 12 Pospěš si tedy a vysvoboď nás z jejich rukou! Mnozí z nás už padli; 13 všechny naše bratry v Tobiášově kraji* pobili a jejich ženy i s dětmi a čeledí odvlekli do zajetí. Zahynulo tam na tisíc mužů.“ 14 Sotva ten dopis dočetli, dorazili jiní poslové, tentokrát z Galileje – roucha roztržená a podobné zprávy: 15 „Obyvatelé Ptolemaidy, Týru a Sidonu se spojili se všemi cizáky v Galileji, aby nás vyhubili!“ 16 Jakmile Juda a všechen lid ty zprávy vyslechli, svolali velké shromáždění, aby se poradili, co mají udělat pro své bratry sužované pod náporem nepřátel. 17 Juda řekl svému bratru Šimonovi: „Vyber si muže a jdi zachránit naše bratry v Galileji. Já a můj bratr Jonatan půjdeme do Gileádu.“ 18 V Judsku ovšem nechal Josefa, syna Zachariášova, a vojevůdce Azariáše, aby se zbytkem vojska zůstali na stráži. 19 Přikázal jim: „Stůjte v čele lidu, dokud se nevrátíme. Nepouštějte se ale do boje s pohany.“ 20 Šimonovi pak bylo přiděleno 3000 mužů k tažení do Galileje a Judovi 8000 mužů do Gileádu. 21 Šimon se tedy vypravil do Galileje a svedl tam mnoho bitev s pohany. Nakonec byli pohané poraženi 22 a on je pronásledoval až k branám Ptolemaidy. Z pohanů padlo na 3000 mužů a Šimon je obral o kořist. 23 Potom vzal Židy z Galileje a z Arbatů i dovedl je spolu se ženami a dětmi a vším majetkem s velikou radostí do Judska. 24 Juda Makabejský a jeho bratr Jonatan zatím překročili Jordán a vydali se na třídenní cestu pouští, 25 kde narazili na Nabatejce.* Ti jim vyšli přátelsky vstříc a vyprávěli jim, co všechno se přihodilo jejich bratřím v Gileádu: 26 „Mnozí z nich jsou obklíčeni v Bosře, Beceru, Alemě, Chasfě, Makedu a Karnajimu,“ (což jsou všechno velká opevněná města). 27 „Někteří jsou obklíčeni také v ostatních gileádských městech a nepřátelé se připravují zítra na ty pevnosti zaútočit a všechny obyvatele v jediný den pochytat a vyhladit.“ 28 Juda si proto se svým vojskem pospíšil zpátky přes poušť k Bosře. Zmocnil se města, všechno mužské obyvatelstvo pobil ostřím meče, pobral všechnu kořist a město vypálil. 29 Ještě v noci odtud vyrazil a táhl až k pevnosti Datema. 30 Za úsvitu pozvedli oči a hle – obrovské vojsko, které ani nešlo spočítat, přistavovalo žebříky a obléhací stroje, aby pevnost dobyli a přepadli Židy uvnitř. 31 Když Juda viděl, že boj už začal a z města stoupá k nebi veliký křik a troubení, 32 řekl svým bojovníkům: „Bojujte dnes za své bratry!“ 33 Vyrazil k nim se třemi oddíly zezadu, za hlasitého troubení a volání modliteb. 34 Timoteovo vojsko podle toho poznalo, že je to Makabejský, a dalo se před ním na útěk. Zasadil jim tenkrát drtivou porážku – onoho dne tam padlo na 8000 nepřátel. 35 Potom se obrátil k Alemě.* Zaútočil na ni a zmocnil se jí, pobil všechno mužské obyvatelstvo, pobral kořist a město vypálil. 36 Odtud pak táhl dál a zmocnil se Chasfy, Makedu a Beceru a ostatních gileádských měst. 37 Po nějaké době Timoteus shromáždil jiné vojsko a utábořil se před Rafonem na protějším břehu potoka. 38 Juda vyslal zvědy prozkoumat jejich tábor a ti mu oznámili: „Shromáždili se k němu všichni pohané z okolí, obrovské vojsko. 39 Najali si na pomoc také Araby. Táboří za potokem a jsou připraveni vytáhnout proti tobě do boje.“ Juda tedy vyrazil proti nim. 40 Když se Juda se svým vojskem blížil k potoku, Timoteus řekl velitelům svého vojska: „Pokud přebrodí k nám jako první, nedokážeme mu odolat, protože nás jistě přemůže. 41 Pokud se ale bude bát a utáboří se na svém břehu, přebrodíme se k němu a přemůžeme my jeho.“ 42 Když se Juda přiblížil k potoku, rozestavil na břehu správce vojska a rozkázal jim: „Nikomu nedovolte tábořit. Ať jdou všichni do boje!“ 43 Pak se jako první přebrodil naproti a všechen lid za ním. Všichni pohané byli poraženi, takže odhazovali zbraně a utíkali do posvátného okrsku v Karnajimu. 44 Izraelci ale to město dobyli a posvátný okrsek vypálili i se všemi, kdo se tam ukrývali. Tak bylo dobyto Karnajim; nepřátelé už nemohli před Judou obstát. 45 Juda potom shromáždil všechny Izraelce z Gileádu, malé i velké, spolu s jejich ženami, dětmi a čeledí (byl jich obrovský zástup), aby se vydali do Judska. 46 Došli až k Efronu. Toto veliké a mohutně opevněné město jim stálo v cestě. Nemohli se mu vyhnout ani napravo, ani nalevo, ale museli projít skrz ně. 47 Obyvatelé města je ale odmítli vpustit a zatarasili brány kamením. 48 Juda jim poslal přátelský vzkaz: „Chceme projít vaší zemí cestou do naší země. Nikdo vám neublíží, jen tudy pěšky projdeme.“ Oni mu ale nechtěli otevřít. 49 Juda proto nechal ve vojsku rozhlásit, ať se každý připraví k boji tam, kde stojí. 50 Jeho bojovníci se tedy sešikovali a Juda bojoval proti tomu městu celý den a celou noc, až mu město padlo do rukou. 51 Všechny muže pobil ostřím meče a město srovnal se zemí, pobral v něm kořist a prošel jím přes mrtvoly. 52 Pak překročili Jordán a přitáhli na velikou pláň před Bet-šeanem. 53 Juda přitom celou cestu popoháněl opozdilce a povzbuzoval lid, dokud nepřišli do Judska. 54 S radostí a veselím pak vystoupili na horu Sion a přinesli zápalné oběti za to, že se šťastně navrátili a nikdo z nich nepadl.

Záchrana Izraele v rukou Matatiášových synů

55 V době, kdy byl Juda s Jonatanem v Gileádu a jeho bratr Šimon v Galileji před Ptolemaidou, 56 doslechli se o jejich statečných činech a úspěšných bojích také vojevůdci Josef, syn Zachariášův, a Azariáš. 57 Řekli si: „Získejme si také slávu; pojďme bojovat proti pohanům v okolí!“ 58 Vydali tedy rozkazy svým bojovníkům a vytáhli proti Jamnii. 59 Z města proti nim vyrazil do boje Gorgias se svými muži. 60 Josef a Azariáš byli poraženi a nepřátelé je pronásledovali až k judským hranicím. Onoho dne padlo z izraelského lidu na 2000 mužů. 61 Lid utrpěl velikou porážku, protože snili o hrdinských činech a neposlechli Judu a jeho bratry. 62 Nepatřili však do rodiny mužů, jejichž rukou měl být Izrael zachráněn. 63 Juda a jeho bratři ale dosáhli veliké slávy v celém Izraeli i u všech národů, k nimž se donesla jejich pověst. 64 Všichni přicházeli za nimi a blahopřáli jim. 65 Juda se pak se svými bratry vypravil na jih bojovat proti synům Ezauovým. Dobyl Hebron a okolní vesnice, zbořil jeho opevnění a vypálil hradební věže rozmístěné ze všech stran. 66 Pak podnikl tažení do země Filištínů a procházel Marešou. 67 Onoho dne padli v bitvě někteří kněží, když chtěli prokázat své hrdinství a zapojili se neuváženě do boje. 68 Juda se pak obrátil k Ašdodu ve filištínské zemi, zbořil jejich oltáře a spálil sochy jejich bohů, pobral ve městech kořist a vrátil se do Judska.