1.Makkabäer 13 | Bible, překlad 21. století

Zůstal jsem jen já

1 Šimon dostal zprávu, že Tryfon shromáždil veliké vojsko a chystá se vtrhnout do judské země a zpustošit ji. 2 Když viděl, jak se lid chvěje strachy, přišel do Jeruzaléma, shromáždil lid 3 a takto je povzbudil: „Sami víte, kolik jsme toho já, mí bratři a celý rod mého otce vykonali pro Zákon a svatyni a jaké boje a útrapy jsme zažili. 4 Všichni mí bratři padli za Izrael, až jsem zůstal jen já sám. 5 A já abych si teď v tomto čase útlaku chtěl zachovat život? Nikdy! Nezasloužím si přece víc než moji bratři. 6 Naopak pomstím svůj národ a svatyni i vaše ženy a děti, teď když se všichni pohané z nenávisti spolčili, aby nás zničili.“ 7 Jakmile lidé vyslechli ta slova, znovu se v nich probudila odvaha 8 a začali hlasitě volat: „Ty jsi naším vůdcem namísto svých bratří Judy a Jonatana! 9 Veď náš boj! Uděláme všechno, co nám přikážeš!“ 10 A tak shromáždil všechny bojovníky, urychlil dostavbu jeruzalémských hradeb a opevnil město ze všech stran. 11 Potom poslal Jonatana, syna Abšalomova, s dost silným vojskem do Joppy. Ten vyhnal místní obyvatele a usadil se tam.

Jonatanova smrt

12 Tryfon pak vytáhl s mohutným vojskem z Ptolemaidy, aby vtrhl do Judska, a vedl s sebou Jonatana jako zajatce. 13 Šimon se tedy utábořil v Chadídě naproti pláni. 14 Když se Tryfon dozvěděl, že Šimon nastoupil na místo svého bratra Jonatana a chce s ním bojovat, poslal k němu vyslance se vzkazem: 15 „Tvého bratra Jonatana držíme v zajetí kvůli penězům, které dlužil královské pokladně za svá privilegia.* 16 Pošli tedy 100 talentů stříbra a dva jeho syny jako rukojmí (aby se proti nám po propuštění nevzbouřil), a propustíme ho.“ 17 Šimon pochopil, že to byla lstivá slova, přesto však poslal pro peníze i pro chlapce. Nechtěl totiž u lidu vyvolat bouři nevole, 18 kdyby si řekli: „Jonatan zahynul jen proto, že Šimon neposlal peníze a chlapce.“ 19 A tak oba chlapce i těch 100 talentů poslal, ale Tryfon ho podvedl a Jonatana nepropustil. 20 Tryfon se vydal na pochod, aby vtrhl do země a zpustošil ji. Šli ale oklikou přes Adorajim a Šimon je se svým vojskem sledoval po celé trase, kudy šli. 21 Posádka jeruzalémského hradu vysílala za Tryfonem posly a naléhala, aby k nim co nejrychleji vyrazil přes poušť a poslal jim jídlo. 22 Přichystal tedy všechnu svou jízdu na cestu, ale té noci napadla veliká spousta sněhu. Kvůli tomu sněžení za nimi nemohl vyrazit, a tak odtáhl a zamířil do Gileádu. 23 Když se přiblížil k Baskamě, zabil Jonatana a tam ho pochovali. 24 Odtud se pak Tryfon vrátil zpátky do své země. 25 Šimon poslal pro ostatky svého bratra Jonatana a pohřbil ho v Modiinu, městě svých otců. 26 Celý Izrael ho oplakával s velikým nářkem a truchlili nad ním mnoho dní. 27 Šimon pak nad hrobem svého otce a svých bratrů vybudoval pomník z kamene hlazeného zepředu i zezadu a vysoký, aby byl vidět zdálky. 28 Postavil také sedm pyramid, jednu proti druhé, pro svého otce a matku a čtyři bratry. 29 Kolem nich vztyčil kolonádu s mohutnými sloupy, jež na věčnou památku ozdobil zbrojí. Kromě zbroje tam byly vytesané lodě, aby se jimi mohli kochat všichni mořeplavci. 30 Takovou hrobku vybudoval v Modiinu; stojí tam až dodnes.

Spojenectví s Demetriem

31 Tryfon zacházel s mladičkým králem Antiochem lstivě a nakonec ho dal zabít. 32 Stal se králem místo něj, nasadil si na hlavu syrskou* korunu a napáchal v zemi mnoho zla. 33 Šimon vybudoval judské pevnosti, obehnal je silnými hradbami s vysokými věžemi, s branami a závorami a uskladnil v pevnostech potraviny. 34 Vybral a vyslance a poslal je ke králi Demetriovi, aby dal zemi úlevy, protože Tryfon stále jen loupil. 35 Král Demetrios mu na jeho žádost odpověděl a napsal mu dopis tohoto znění: 36 Král Demetrios zdraví přítele králů, velekněze Šimona, a celý židovský národ s jeho staršími. 37 Zlatý věnec a palmovou ratolest, které jste poslali, přijímáme a jsme připraveni uzavřít s vámi trvalý mír. Úředníkům napíšeme, ať vám poskytnou daňové úlevy. 38 Všechny výsady, jež jsme vám udělili, zůstávají v platnosti. Pevnosti, které jste vybudovali, vám patří. 39 Odpouštíme všechny dosavadní chyby a omyly, jakož i peněžní daň koruně, kterou jste dlužili. Jakékoli další daně se v Jeruzalémě vybíraly, nadále se vybírat přestanou. 40 A jestliže jsou někteří z vás způsobilí k zapsání do naší osobní stráže, nechť se přihlásí. Kéž mezi námi panuje mír! 41 Tak byl roku 170* Izrael zbaven jha pohanů 42 a lidé začali ve svých listinách a smlouvách uvádět: „V prvním roce vlády Šimona, velikého velekněze, vojevůdce a vládce Židů.“

Dobytí Gezeru a jeruzalémského hradu

43 V těch dnech se Šimon utábořil před Gezerem, oblehl ho vojsky a začal ho dobývat. Postavil obléhací věž, přisunul ji k městu, prolomil jednu z hradebních věží a města se zmocnil. 44 Vojáci z obléhací věže vyskákali do města a nastal veliký rozruch. 45 Obyvatelé města vystoupili se ženami a dětmi na hradby, roucha roztržená, a s hlasitým křikem prosili Šimona o mír: 46 „Nezacházej s námi podle našich špatností, ale podle svého milosrdenství!“ 47 Šimon tedy s nimi uzavřel dohodu a ukončil obléhání. Vyhnal je však z města, dal očistit domy, ve kterých byly modly, a teprve potom vstoupil do města s chvalozpěvy a dobrořečením. 48 Vymýtil odtamtud všechnu nečistotu a usadil tam muže, kteří žili podle Zákona, posílil opevnění a vybudoval si tam sídlo. 49 Židé mezitím bránili posádce jeruzalémského hradu vycházet do kraje a cokoli nakupovat nebo prodávat. Na hradě byl hrozný nedostatek jídla a dost z nich hlady pomřelo. 50 Nakonec začali volat k Šimonovi s prosbou o mír a on jim vyhověl. Vyhnal je ale odtud a očistil hrad od poskvrnění. 51 Třiadvacátého dne druhého měsíce roku 171* vešli do města se zpěvem a palmovými ratolestmi, s harfami, citerami a činely, s písněmi a chvalozpěvy, protože byl z Izraele vypuzen úhlavní nepřítel. 52 Šimon stanovil, aby se tento den radostně slavil rok co rok. Zesílil pak opevnění chrámové hory na straně k hradu a usadil se tam se svými muži. 53 Když Šimon viděl, že jeho syn Jan dospěl v muže, ustanovil ho velitelem všech vojsk. Jan se pak usadil v Gezeru.