1.Makkabäer 12 | Bible, překlad 21. století

Spojenectví s Římem a Spartou

1 Když Jonatan viděl, že je příhodná chvíle, poslal vybrané vyslance do Říma, aby s Římany obnovil a upevnil přátelství. 2 Obdobné listy rozeslal také do Sparty a do dalších míst. 3 Poslové se vydali do Říma, vešli do senátu a promluvili: „Velekněz Jonatan a židovský národ nás poslali obnovit naše dřívější přátelství a spojenectví.“ 4 Senát jim pak vystavil průvodní listy pro příslušné místní úřady k zajištění bezpečného návratu do Judska. 5 Zde je znění listu, který Jonatan napsal Sparťanům: 6 Velekněz Jonatan, národní rada starších, kněží a ostatní židovský lid zdraví své bratry Sparťany. 7 Váš král Areios kdysi poslal našemu veleknězi Oniášovi list,* v němž zmiňuje naše bratrství, jak dokládá přiložený opis. 8 Oniáš přijal vašeho vyslance s poctami a převzal list, v němž se výslovně mluví o našem spojenectví a přátelství. 9 Nemáme to sice zapotřebí, jelikož nacházíme posilu ve svých svatých knihách, 10 přesto jsme se ale rozhodli obnovit s vámi tímto listem bratrství a přátelství, abychom se vám neodcizili. Vždyť od doby, kdy jste nám svůj list poslali, už uplynul dlouhý čas.* 11 Vždy a stále na vás pamatujeme při obětech, které přinášíme o svátcích i ostatních stanovených dnech, a také při modlitbách, neboť se sluší a patří pamatovat na bratry. 12 Radujeme se z vaší slávy, 13 na nás však ze všech stran dolehla mnohá soužení a četné války, když na nás útočili králové z našeho okolí. 14 Nechtěli jsme ale vás ani ostatní spojence a přátele kvůli těmto válkám obtěžovat. 15 Máme přece nebeskou pomoc, jejímž přispěním jsme byli osvobozeni od nepřátel a naši nepřátelé byli pokořeni. 16 Vybrali jsme proto Numenia, syna Antiochova, a Antipatra, syna Jásonova, a poslali je k Římanům, aby obnovili naše dřívější přátelství a spojenectví s nimi. 17 Uložili jsme jim, aby se vypravili také k vám, vyřídili vám pozdravy a předali vám náš dopis o obnově našeho bratrství. 18 Budeme tedy rádi, když nám na to odpovíte. 19 Zde je znění listu, který kdysi Sparťané poslali Oniášovi: 20 Spartský král Areios zdraví velikého kněze Oniáše. 21 V jednom spisu se našla zmínka, že Sparťané a Židé jsou bratři a že společně pocházíme z rodu Abrahamova.* 22 Nyní, když jsme se to dozvěděli, budeme rádi, když nám napíšete, jak se vám daří. 23 My vám píšeme toto: vaše stáda a vaše majetky jsou naše a naše zase vaše. Ukládáme svým vyslancům, aby vám toto vyřídili.

Další Jonatanovy a Šimonovy úspěchy

24 Jonatan dostal zprávu, že Demetriovi velitelé přitáhli znovu – s ještě větším vojskem než dříve – a chtějí s ním válčit. 25 Vyrazil tedy z Jeruzaléma a táhl jim naproti do chamátského kraje, aby jim zabránil ve vpádu na své území. 26 Vyslal do jejich tábora zvědy a ti mu po návratu oznámili, že se ho nepřátelé chystají v noci napadnout. 27 Po západu slunce proto Jonatan vydal svým mužům rozkaz, aby bděli ve zbrani a celou noc drželi bojovou pohotovost. Kolem tábora také rozestavěl stráže. 28 Když se nepřátelé dozvěděli, že Jonatan je se svými muži připraven k boji, zachvátil je strach a hrůza. Nechali ve svém táboře hořet ohně a vytratili se.* 29 Jonatan a jeho muži o tom až do rána nevěděli, protože viděli hořící ohně. 30 Pustili se za nimi, ale už je nedostihli, protože nepřátelé mezitím překročili řeku Eleuteros.* 31 Jonatan se tedy obrátil proti arabskému kmeni Zabadejců, porazil je a obral o kořist. 32 Potom táhl dál až do Damašku, odkud procházel celý ten kraj. 33 Šimon mezitím také podnikl tažení. Postoupil až k Aškelonu a okolním pevnostem, načež se obrátil k Joppě a dobyl ji. 34 Dozvěděl se totiž, že místní chtějí pevnost vydat Demetriovým mužům. Zřídil tam tedy posádku, aby město hlídala. 35 Když se Jonatan vrátil, svolal starší lidu a radil se s nimi, že je potřeba vystavět v Judsku pevnosti, 36 zvýšit jeruzalémské hradby a vztyčit vysokou zeď mezi hradem a zbytkem města. Hrad měl být od města oddělen a odloučen, aby jeho posádka nemohla nic nakupovat ani prodávat. 37 Sešli se tedy, aby opevnili město, a Jonatan dal u potoka na východní straně opravit zřícenou část hradeb, která se jmenuje Chafenata. 38 Šimon pak vystavěl Chadídu v podhůří, opevnil ji a opatřil branami a závorami.

Jonatan zajat

39 Tryfon toužil stát se vládcem Sýrie* a nosit královskou korunu. Chystal se proto vztáhnout ruku na krále Antiocha, 40 ale bál se, že mu v tom Jonatan zabrání a vyhlásí mu válku. Vypravil se tedy a přitáhl do Bet-šeanu, aby ho zajal a zabil. 41 Jonatan mu ale vytáhl k Bet-šeanu naproti se 40 000 vybranými bojovníky. 42 Když Tryfon uviděl, s jak velikým vojskem dorazil, neodvážil se na něj vztáhnout ruku, 43 ale přijal ho s poctami, představil ho všem svým důvěrníkům, předal mu dary a nařídil všem svým pobočníkům i vojsku, ať ho poslouchají jako jeho samého. 44 Jonatanovi pak řekl: „Proč plýtváš silami celého vojska, když spolu neválčíme? 45 Pošli je hned domů a vezmi si k sobě jen malou družinu, se kterou mě doprovodíš do Ptolemaidy. Chci ti to město i ostatní pevnosti předat včetně zbytku vojska a všech úředníků; potom se hned vrátím domů. Proto tu přece jsem.“ 46 Jonatan mu uvěřil a udělal, co řekl. Rozpustil své jednotky a ty se vrátily do Judska . 47 Vzal s sebou jen 3000 mužů, z nichž ještě 2000 nechal v Galileji, a tak jich s ním šlo jen 1000. 48 Jakmile Jonatan vstoupil do Ptolemaidy, místní zavřeli brány, zajali ho a všechny, kdo ho doprovázeli, pobili mečem. 49 Tryfon zatím poslal vojska a jízdu do Galileje a na Velkou pláň,* aby pobili všechny ostatní Jonatanovy muže. 50 Ti usoudili, že Jonatan byl zajat a zahynul spolu se svým doprovodem, a tak si navzájem dodali odvahy a vytáhli v sevřeném šiku do boje. 51 Když pronásledovatelé viděli, že Židé jsou připraveni bojovat o život, raději se vrátili. 52 Všichni v pořádku dorazili do Judska a oplakávali Jonatana i jeho muže. Velice se báli a celý Izrael hluboce truchlil. 53 Všichni pohané z okolí je chtěli zničit, protože si řekli: „Teď nemají vůdce ani zastánce. Pojďme s nimi bojovat a vyhladit jejich památku ze světa!“