1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.2Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben, pro svoji spravedlnost zachraň mě!3Nakloň mi prosím ucho své, pospěš mi na pomoc, buď mojí skálou mohutnou, opevněnou tvrzí, mou záchranou!4Jsi přece má skála a má tvrz, pro své jméno mě veď a provázej.5Vyveď mě z pasti, kterou mi nastražili, vždyť jsi mou posilou!6Do tvých rukou svěřuji svého ducha, Hospodine, věrný Bože, vykup mě!7Nesnesu ctitele marných nicotností, mou nadějí je Hospodin.8Jásat a radovat se budu z tvé lásky, že jsi pohlédl na mé trápení, žes poznal mou duši uprostřed úzkosti.
II.
9Nevydáš mě napospas mému nepříteli, svobodu daruješ nohám mým!10Smiluj se, Hospodine, je mi tak úzko, zármutkem oči hasnou mi, rovněž má duše, mé útroby!11Můj život stravuje trápení, má léta samé sténání, má síla slábne strádáním,* mé údy ochably.12Všem svým protivníkům jsem pro zábavu, pro své sousedy jsem pohromou, i svým přátelům jsem za příšeru, ti, kdo mě potkají, prchají přede mnou!13Padl jsem v zapomnění tak jako mrtvý, rozbitému hrnci se podobám.14Od tolika lidí slyším pomluvy – hrůza ze všech stran! Už se proti mně spolu domlouvají, chtějí mě zbavit života!15Já ale, Hospodine, doufám v tebe, o tobě říkám: „Můj Bůh jsi ty!“16Můj osud v ruce máš, vysvoboď mě z ruky nepřátel, kteří mě stíhají!17Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem, pro svoji lásku zachraň mě!18Ať nejsem zahanben, Hospodine, když k tobě zní mé volání! Ať jsou však zahanbeni oni darebáci, do hrobu ať klesnou v mlčení!
III.
19Ať už oněmí ty lživé rty – o nevinném mluví tak tvrdě, pyšně a potupně!20Jak veliká je tvá dobrota, kterou jsi zachoval těm, kdo tě ctí! Dokázals ji těm, kdo v tebe doufají, všem lidem na odiv!21Skrýváš je v úkrytu svojí tváře před lidskou hrubostí, chováš je v bezpečí svého stanu před hádavými jazyky.22Požehnán buď Hospodin – svou úžasnou lásku ke mně projevil, když jsem byl ve městě obklíčen.23Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení: „Od očí tvých jsem zavržen!“ Ty jsi však vyslyšel moje prosby, když k tobě volal jsem.24Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné ochrání! Bohatě ale odplatí těm, kdo se pyšně chovají.25Buďte silní a v srdci stateční, všichni, jichž nadějí je Hospodin!
English Standard Version
Into Your Hand I Commit My Spirit
1To the choirmaster. A Psalm of David. In you, O Lord, do I take refuge; let me never be put to shame; in your righteousness deliver me!2Incline your ear to me; rescue me speedily! Be a rock of refuge for me, a strong fortress to save me!3For you are my rock and my fortress; and for your name’s sake you lead me and guide me;4you take me out of the net they have hidden for me, for you are my refuge.5Into your hand I commit my spirit; you have redeemed me, O Lord, faithful God.6I hate* those who pay regard to worthless idols, but I trust in the Lord.7I will rejoice and be glad in your steadfast love, because you have seen my affliction; you have known the distress of my soul,8and you have not delivered me into the hand of the enemy; you have set my feet in a broad place.9Be gracious to me, O Lord, for I am in distress; my eye is wasted from grief; my soul and my body also.10For my life is spent with sorrow, and my years with sighing; my strength fails because of my iniquity, and my bones waste away.11Because of all my adversaries I have become a reproach, especially to my neighbors, and an object of dread to my acquaintances; those who see me in the street flee from me.12I have been forgotten like one who is dead; I have become like a broken vessel.13For I hear the whispering of many— terror on every side!— as they scheme together against me, as they plot to take my life.14But I trust in you, O Lord; I say, “You are my God.”15My times are in your hand; rescue me from the hand of my enemies and from my persecutors!16Make your face shine on your servant; save me in your steadfast love!17O Lord, let me not be put to shame, for I call upon you; let the wicked be put to shame; let them go silently to Sheol.18Let the lying lips be mute, which speak insolently against the righteous in pride and contempt.19Oh, how abundant is your goodness, which you have stored up for those who fear you and worked for those who take refuge in you, in the sight of the children of mankind!20In the cover of your presence you hide them from the plots of men; you store them in your shelter from the strife of tongues.21Blessed be the Lord, for he has wondrously shown his steadfast love to me when I was in a besieged city.22I had said in my alarm,* “I am cut off from your sight.” But you heard the voice of my pleas for mercy when I cried to you for help.23Love the Lord, all you his saints! The Lord preserves the faithful but abundantly repays the one who acts in pride.24Be strong, and let your heart take courage, all you who wait for the Lord!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.