1-2Nakonec vás, bratři, prosíme a připomínáme vám Ježíšovým jménem: usilujte o to, abyste se líbili Bohu. V tom se bez přestání cvičte a zdokonalujte.3Bůh vás chce mít bezúhonné a čisté, neposkvrněné smilstvem; držte proto své tělo v kázni a nepropadejte vášnivosti jako pohané, kteří neznají Boha.4-6Respektujte manželský svazek svého bližního; kdo by ho rozvracel, neujde trestu. To opakuji znovu a se vší vážností.7Bůh nás přece nepovolal ke špinavosti, ale ke svatosti a čistotě.8Kdo těmito hodnotami pohrdá, nepohrdá člověkem, ale samotným Bohem, dárcem svatého Ducha.9Co se týče bratrského vztahu, jaký má být mezi věřícími lidmi, o tom se jistě nemusím příliš rozšiřovat. Sám Bůh vás učí, jak se máte mít navzájem rádi, a myslím, že vám v tomto směru nemám co vytknout.10Vždyť je to o vás známo v celé Makedonii. Přesto vás prosím, buďte v tom ještě horlivější.11Pokládejte za věc své cti, že budete pokojně plnit své povinnosti a živit se vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili.12Tak získáte úctu svého okolí a nebudete na nikoho odkázáni.
Druhý Kristův příchod – naděje pro živé i mrtvé
13Ještě vám chci napsat něco o tom, co se stane s křesťanem, když zemře, abyste v této věci měli jasno a nemuseli pro něho truchlit jako ti, kdo už nemají žádnou naději.14Když totiž věříme, že Ježíš zemřel a pak znovu ožil, můžeme počítat s tím, že až se k nám Ježíš vrátí, přivede Bůh současně k životu i všechny, kteří ve víře v Krista zemřeli.15A přímo od Pána vám mohu vyřídit: nikdo z těch, kdo zemřeli před Kristovým příchodem, se neopozdí při setkání s ním za těmi, kteří se ho dočkají ještě zaživa.16Sám Pán se přiblíží z nebe, hlasem archanděla vydá mocný povel a ozve se Boží polnice. Nato vstanou všichni, kdo s vírou v Krista zemřeli,17a spolu s věřícími, kteří zůstali naživu, budou shromážděni k němu. Tam se setkáme všichni, abychom s ním už zůstali na věky.18Touto zprávou se vzájemně povzbuzujte a potěšujte.
1Weiter nun, ihr Brüder, bitten und ermahnen wir euch in dem Herrn Jesus, dass ihr in dem noch mehr zunehmt, was ihr von uns empfangen habt, nämlich wie ihr wandeln und Gott gefallen sollt. (J 8,29; Sk 7,38; 1K 15,58; Ko 1,10; 1Te 1,6; 1Te 2,12; 1Te 2,13; 1Te 4,10; 2P 3,2)2Denn ihr wisst, welche Gebote wir euch gegeben haben im Auftrag des Herrn Jesus. (Mt 28,20)3Denn das ist der Wille Gottes, eure Heiligung, dass ihr euch der Unzucht[1] enthaltet; (Sk 15,20; Ř 12,2; 1K 6,7; Ef 5,17; Ko 1,9; Ko 3,5; 1Te 5,23; Žd 10,10; Žd 12,14; 1P 1,15)4dass es jeder von euch versteht, sein eigenes Gefäß[2] in Heiligung und Ehrbarkeit in Besitz zu nehmen, (1K 6,19; 2Tm 2,20; 1P 3,7)5nicht mit leidenschaftlicher Begierde wie die Heiden, die Gott nicht kennen; (Ga 4,8; Ga 5,24; Ef 4,17; 1P 4,3)6dass niemand zu weit geht und seinen Bruder in dieser Angelegenheit übervorteilt; denn der Herr ist ein Rächer für alle diese Dinge, wie wir euch zuvor gesagt und ernstlich bezeugt haben. (Lv 19,11; Na 1,2; Ř 12,18; 1K 6,7)7Denn Gott hat uns nicht zur Unreinheit berufen, sondern zur Heiligung. (Lv 11,44; Ef 1,4; 1Te 4,3; 2Tm 1,9)8Deshalb — wer dies verwirft, der verwirft nicht Menschen, sondern Gott, der doch seinen Heiligen Geist in uns gegeben hat. (L 10,16; Ř 5,5; 2K 1,21; 1J 2,27)
Ermahnung zur Bruderliebe und zur ehrlichen Arbeit
9Über die Bruderliebe aber braucht man euch nicht zu schreiben; denn ihr seid selbst von Gott gelehrt, einander zu lieben, (J 6,45; J 13,34; 1P 1,22; 1J 3,16)10und das tut ihr auch an allen Brüdern, die in ganz Mazedonien sind. Wir ermahnen euch aber, ihr Brüder, dass ihr darin noch mehr zunehmt (Fp 1,9; 1Te 3,12)11und eure Ehre darin sucht, ein stilles Leben zu führen, eure eigenen Angelegenheiten zu besorgen und mit euren eigenen Händen zu arbeiten, so wie wir es euch geboten haben, (Sk 20,35; Ef 4,28; 2Te 3,11)12damit ihr anständig wandelt gegenüber denen außerhalb [der Gemeinde] und niemand nötig habt. (2K 8,21; 1P 2,12)
Die Auferstehung der Toten und die Wiederkunft des Herrn
13Ich will euch aber, Brüder, nicht in Unwissenheit lassen über die Entschlafenen, damit ihr nicht traurig seid wie die anderen, die keine Hoffnung haben. (1K 15,51; Ef 2,12)14Denn wenn wir glauben, dass Jesus gestorben und auferstanden ist, so wird Gott auch die Entschlafenen durch Jesus mit ihm führen. (Ř 8,11; 1K 15,20; Ko 3,4)15Denn das sagen wir euch in einem Wort des Herrn: Wir, die wir leben und bis zur Wiederkunft des Herrn übrig bleiben, werden den Entschlafenen nicht zuvorkommen; (Mk 13,26; 1K 15,51; 1Te 3,13)16denn der Herr selbst wird, wenn der Befehl ergeht und die Stimme des Erzengels und die Posaune Gottes erschallt, vom Himmel herabkommen, und die Toten in Christus werden zuerst auferstehen. (Mt 24,31; Sk 1,11; 1K 15,23; 1K 15,52; Zj 20,5)17Danach werden wir, die wir leben und übrig bleiben, zusammen mit ihnen entrückt[3] werden in Wolken, zur Begegnung mit dem Herrn, in die Luft, und so werden wir bei dem Herrn sein allezeit. (J 12,26; J 14,3; 2Te 2,1; Zj 11,12)18So tröstet nun einander mit diesen Worten! (Iz 40,1; 1Te 4,13; 1Te 5,11)