1Potom jsem slyšel jednohlasý sbor mohutného zástupu v nebi: „Haleluja, chvalte Boha! Jeho vítězství, sláva i moc,2jeho soudy jsou jedině správné a spravedlivé. On vykonal rozsudek nad tou nevěstkou, která vínem svých neřestí přivedla do záhuby celou zemi, on pomstil své služebníky, jejich krev ulpěla na jejích rukou.“3A pak ještě: „Haleluja chvalte Boha. To město chtělo vládnout na věky a věčně ho bude připomínat jenom oblak dýmu.“4Čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli na kolena, hluboce se klaněli Bohu sedícímu na trůnu a volali: „Je to tak, chvála Bohu!“5Od trůnu zazněl hlas: „Chvalte Boha všichni, kteří mu sloužíte a ctíte ho, malí i velcí!“
Beránkova svatební hostina: Kristus a jeho církev – navždy spojeni
6Pak se ozvalo mocné volání připomínající hukot vodopádu nebo hřmění bouře: „Haleluja, chvalme Boha. Náš všemocný Bůh a Pán se ujal své vlády.7Radujme se, jásejme, vzdejme mu čest! Nadešel den Beránkovy svatby. Jeho nevěsta církev je už připravena.8Dostala běloskvoucí svatební šaty z nejjemnější látky, utkané ze svatého života vykoupených.“9Anděl mi dal pokyn: „Piš! Dobře bude těm, kdo jsou pozváni na Beránkovu svatbu. To jsou slova samotného Boha.“10Přemohla mne vděčnost, padl jsem před andělem na kolena, ale on mne zvedl a řekl mi: „To nesmíš! Jsem přece pouhý služebník jako ty a tvoji bratři, kterým je svěřeno Ježíšovo poselství. Jenom Bohu se klaněj!“
Jezdec na bílém koni: spravedlivý rozsudek vykonán
11Pak jsem uviděl otevřené nebe a hle, bílý kůň; a jezdec, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý. To je ten, který vynáší spravedlivé rozsudky a vede spravedlivý boj.12Jeho oči jsou jako naskrz propalující plamen, jeho hlavu zdobí mnohonásobná královská koruna. Na čele má napsané jméno, které nikdo nezná než on sám. Je ztělesněné Boží Slovo.13-14Oděv má zbrocený krví. Následuje ho družina jezdců na bílých koních, v pláštích z bělostného plátna.15Z jeho úst vychází ostrý meč, kterým přemáhá národy. Nastolí novou vládu své spravedlnosti a jako vinař tlačí hrozny v lisu, tak ve spravedlivém hněvu vykoná soud nad bezbožnými.16Na boku svého pláště má napsáno: Král králů, Pán pánů.17-18Dále jsem viděl anděla, stojícího v plném slunci. Svolával mrchožravé ptáky, kteří létali nad ním: „Poleťte sem, budete hodovat na Božích nepřátelích, králích, vojevůdcích, bojovnících, koních i jezdcích, svobodných i otrocích, slabých i mocných!“19Tu jsem viděl, jak se pozemští vládcové a jejich armády střetli s jezdcem a jeho vojskem.20Šelma a lživý prorok, (který jí přisluhoval a svými zázraky mnohé svedl, aby přijali znak té šelmy a klaněli se její soše) skončili v moři plamenů.21Jejich armády byly pobity mečem jezdce na bílém koni a ptáci se vrhli na těla mrtvých.
1Potom som počul mocný hlas akoby obrovského zástupu na nebi:„Haleluja!Spasenie, sláva i moc patria nášmu Bohu,2lebo správne a spravodlivé sú jeho súdy!Veď odsúdil tú veľkú neviestku,ktorá priviedla zem do záhuby svojím smilstvom,spravodlivo ju potrestalza krv svojich služobníkov,ktorá lipne na jej rukách!“3A znova spievali:„Haleluja!Na večné veky bude stúpať dymz tohto horiaceho mesta.“4Tu tých dvadsaťštyri starcov spolu so štyrmi bytosťami padlo na kolená; klaňali sa Bohu, ktorý sedí na tróne, a volali: „Amen! Haleluja!“5A od trónu zaznel hlas:„Chváľte nášho Bohavšetci, čo mu slúžitea čo sa ho bojíte,či veľkí alebo malí!“
Pozvanie na Baránkovu svadbu
6A počul som spev akoby obrovského zástupu, mohutný ako hukot vôd alebo ako dunenie hromu:„Haleluja!Ujal sa vlády Pán, Boh náš všemohúci!7Radujme sa, jasajme a vzdávajme mu slávu,lebo nadišla svadba Baránkovaa jeho nevesta sa pripravila.8Dostala bieloskvúce šaty zo žiarivého kmentu,aby sa nimi odiala.“Týmto kmentom sú spravodlivé skutky veriacich.9Tu mi povedal anjel: „Napíš to: Šťastní sú tí, čo sú pozvaní na Baránkovu svadbu.“ A potom ešte doložil: „Toto sú slová samého Boha.“10Padol som mu k nohám, aby som sa mu hlboko poklonil. Ale on mi povedal: „Nerob to! Som predsa služobník ako ty a tvoji bratia, ktorí majú Ježišovo svedectvo. Bohu sa klaňaj!“
Víťaz na bielom koni
11Vtedy sa pred mojimi očami otvorili nebesia a videl som bieleho koňa. Sedel na ňom ten, ktorý sa volá Verný a Pravdivý. To je ten, ktorý vynáša spravodlivé rozsudky a spravodlivo aj bojuje.12Oči mu žiarili ako plameň ohňa a na hlave sa mu skvelo množstvo kráľovských diadémov. Má napísané meno a len on sám vie, čo znamená.13Jeho odev bol postriekaný krvou a jeho meno je Božie slovo.14Za ním išlo nebeské vojsko na bielych koňoch. Všetci boli oblečení do čistého bieloskvúceho kmentu.15Z úst mu vychádza ostrý meč, aby ním bil národy. Bude nad nimi vládnuť železnou rukou. On sám bude šliapať lis trestajúceho hnevu všemohúceho Boha.16Na plášti a na boku má napísané meno: Kráľ kráľov a Pán pánov.
Víťazstvo nad šelmou a Antikristom
17Tu som videl anjela ožiareného slnečným jasom. Mocným hlasom volal na všetky vtáky letiace prostriedkom neba: „Poďte, zlietnite sa na veľkú Božiu hostinu!18Budete sa sýtiť telami kráľov a vojvodcov, bojovníkov, koní i jazdcov, telami všetkých, slobodných aj otrokov, slabých aj mocných.“19Potom som videl dravú šelmu i kráľov zeme a ich zhromaždené vojská, aby vyrazili do boja proti jazdcovi a jeho vojsku.20Ale šelmu zajali a s ňou aj falošného proroka, ktorý z jej poverenia robil veľké zázraky. Nimi zvádzal všetkých, čo prijali znamenie šelmy a klaňali sa jej soche. Oboch hodili za živa do ohnivého jazera horiacej síry.21Ostatní boli pobití mečom vychádzajúcim z úst jazdca. A všetky vtáky sa dosýta nažrali ich mäsa.