1Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:2„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“3Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?4Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘5-6Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.7Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:8‚Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko.9Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.‘ “10Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět:11Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“12Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“13On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.14Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“15Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“16Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte?17Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?18Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.19Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.20To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
Ježíš vyhání démona z dívky
21Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.22Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“23Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“24Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“25Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“26„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl.27Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“28„Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování
29Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.30Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.31Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
Ježíš sytí čtyři tisíce
32Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“33Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“34„Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš. „Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.35Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.36Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.37-38Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků.39Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
1Tu prišli z Jeruzalema k Ježišovi farizeji a učitelia Zákona a kládli mu otázky:2„Prečo tvoji žiaci nedodržiavajú staré židovské tradície? Veď si ani len ruky neumývajú pred jedením!“3Ježiš im na to odpovedal: „A prečo vy pre svoje tradície porušujete Božie prikázanie?4Napríklad, Boží príkaz znie: Cti otca i matku. A kto potupí otca alebo matku, nech zomrie.5Ale vy učíte: Kto povie otcovi alebo matke: To, čím by som ti mal pomôcť, je dar určený Bohu, ten už nemusí podporiť svojich rodičov ani vtedy, keď to potrebujú.6A tak ste svojou tradíciou zrušili priamy Boží príkaz.7Pokrytci! Aj na vás sa vzťahujú slová proroka Izaiáša:8Tento ľud hovorí, že ma ctí, ale jeho srdce je odo mňa ďaleko.9No márne ma uctieva, lebo vyučuje svoje vlastné zákony, a nie Božie.“
Čo človeka znesväcuje
10Potom okolo seba zhromaždil ľudí a povedal im: „Počúvajte, čo vám hovorím, a usilujte sa to pochopiť:11Vaše vnútro neznečisťuje to, čo vchádza do úst, ale čo z nich vychádza.“12Učeníci ho upozornili: „Vieš, že farizejov tieto slová pohoršili?“13Ježiš im odpovedal: „Rátajte s tým, že každá rastlina, ktorú nezasial môj nebeský Otec, bude vytrhnutá aj s koreňmi.14Nechajte ich! Chcú viesť slepých, no sami sú slepí. A keď slepý povedie slepého, obaja spadnú do jamy.“15Peter sa spýtal Ježiša: „Ako si to myslel s tým, čo nás znečisťuje?“16Ježiš sa začudoval: „Ani vy tomu nerozumiete?17Nechápete, že všetko, čo zjeme, prechádza vnútornosťami a vychádza z tela?18Ale zlé slová sa rodia v zlom srdci, a tak znečisťujú človeka.19Zo srdca vychádzajú zlé myšlienky, ktoré vedú k vraždám, nevere, smilstvu, krádežiam, ohováraniu a urážkam.20Toto všetko zbavuje človeka vnútornej čistoty. Ale jesť neumytými rukami, to človeka nepošpiní.“21Ježiš potom odtiaľ odišiel a pobral sa pešo do Týrskeho a Sidonského kraja.
Ježiš uzdraví pohanskú ženu
22Tu prišla za ním jedna žena z tých pohanských končín a prosila ho: „Zmiluj sa nado mnou, Pane, Syn kráľa Dávida! Moja dcéra je posadnutá démonom a veľmi trpí!“23Ale on si ju vôbec nevšímal.Jeho učeníci naňho naliehali: „Zbav sa jej, lebo nás unavuje svojím krikom.“24Tu sa Ježiš obrátil k žene a povedal jej: „Mojím poslaním je pomáhať Židom, a nie pohanom.“25Ale prišla až k nemu, klaňala sa mu a prosila: „Pane, pomôž mi!“26„Nie je správne brať chlieb deťom a hádzať ho psom!“ vyhováral sa.27Ale žena namietla: „Máš pravdu, ale šteňatám spadnú omrvinky zo stolov svojich pánov.“28„Žena, máš veľkú vieru,“ povedal jej Ježiš. „Nech sa stane, ako si želáš!“ V tej chvíli sa jej dcéra uzdravila.
Ježiš uzdraví mnohých chorých
29Potom sa Ježiš vrátil do Galiley a vystúpil na vrch nad jazerom.30Tu sa okolo neho zhromaždili veľké zástupy a priviedli so sebou chorých, zmrzačených, slepých, nemých a všelijako inak postihnutých. Kládli ich pred neho a on ich uzdravoval.31Aké to boli zázraky! Tí, čo dosiaľ nemohli vyriecť ani slovko, hovorili, chromí chodili, mrzáci sa narovnali a slepí videli! Uchvátené zástupy žasli a nadšene oslavovali Boha.
Nasýtenie štyroch tisícov
32Tu si Ježiš zavolal učeníkov a povedal im: „Je mi ľúto týchto ľudí, veď sú už tri dni so mnou a nemajú čo jesť. Nerád by som ich pustil hladných, veď by ani nedošli domov.“33Učeníci mu odpovedali: „Kde by sme v tejto pustatine vzali chlieb pre toľkých ľudí?“34„Čo tu máte na jedenie?“„Sedem chlebov a niekoľko rýb,“ odpovedali.35Nato Ježiš rozkázal ľuďom, aby si posadali na zem,36potom vzal tých sedem chlebov a ryby, poďakoval sa za ne Bohu, lámal chlieb, dával učeníkom a tí ho rozdávali zástupom.37Nasýtilo sa tam štyritisíc mužov,38nerátajúc ženy a deti. A ešte nazbierali sedem košov zvyškov.39Potom sa s nimi rozlúčil, nastúpil do člna a preplavil sa do Magadanského kraja.