Lukáš 1

Slovo na cestu

od Biblica
1-2 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.3 Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,4 abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.12 Zachariáš se vyděsil.13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.36-37 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.40-41 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“46 Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána47 a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.48-49 Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,50 ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.51 Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,52 aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,53 sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.54-55 Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům, Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,70 kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval.71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.73-78 Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,79 aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.

Lukáš 1

Nádej pre kazdého

od Biblica
1 Vznešený Teofil!Už mnohí predo mnou sa usilovali pravdivo vykresliť život a dielo Ježiša Krista2 na základe spoľahlivých správ jeho žiakov a očitých svedkov.3 Aj ja som sa rozhodol dôkladne preskúmať, roztriediť a napísať ti všetky dostupné správy,4 aby si získal istotu, že to, o čom si sa dozvedel, je pravda.5 Začnem tým, čo sa prihodilo židovskému kňazovi Zachariášovi, ktorý žil za vlády judského kráľa Herodesa. Zachariáš bol členom Abiášovej skupiny, jednej z dvadsiatich štyroch kňazských skupín, ktorých povinnosťou bolo dva razy do roka, vždy po celý týždeň, prisluhovať pri bohoslužbách v jeruzalemskom chráme. Jeho manželka Alžbeta pochádzala z kňazského rodu Áronovho.6 Obaja boli úprimne zbožní a svedomito zachovávali všetky Božie príkazy a predpisy.7 Boli to už starší ľudia a zostali bezdetní, lebo Alžbeta bola neplodná.8 Jedného dňa šiel Zachariáš do chrámu, aby tam podľa pravidiel skupiny vykonal kňazskú povinnosť.9 Tentoraz padol lós naňho, aby vstúpil do svätyne a tam na oltári pálil kadidlo.10 Zatiaľ sa vonku zhromaždení ľudia modlili, ako bolo v tej hodine zvykom.11 Zachariáš bol práve vo svätyni, keď sa mu ukázal Pánov anjel po pravej strane oltára.12 Predesil sa,13 ale Boží posol ho upokojoval: „Neboj sa, Zachariáš! Prišiel som ti oznámiť, že Boh vypočul tvoju modlitbu. Tvoja manželka Alžbeta ti porodí syna, ktorému dáte meno Ján, čo znamená Boh je milostivý.14 Obom vám spôsobí nesmiernu radosť a potešenie a mnohí budú vďační za to, že sa narodil.15 Stane sa jedným z veľkých Božích mužov. Nedotkne sa nikdy vína ani iného opojného nápoja. Duch Svätý bude v ňom už od narodenia.16 Mnohých spomedzi Židov privedie naspäť k Bohu, ich skutočnému Pánovi.17 Duchovnou mocou a horlivosťou bude pripomínať proroka Eliáša. Zmieri otcov so synmi a spurným otvorí oči pre pravdu. Ako kráľovský posol pripraví ľudí na príchod Božieho vládcu.“18 Zachariáš namietol: „To predsa nie je možné! Veď som už starý a ani moja žena nie je najmladšia.“19 Anjel mu odpovedal: „Ja som Gabriel, anjel, ktorý stojí pred Bohom a má ti oznámiť túto radostnú správu.20 No keďže si neuveril, budeš nemý, kým sa moje slová v určenom čase nenaplnia.“21 Ľudia vonku medzitým čakali na Zachariáša a čudovali sa, že tak dlho nejde.22 Keď sa konečne ukázal, nemohol prehovoriť. Posunkami im dal najavo, že mal vo svätyni videnie.23 Keď sa skončil týždeň jeho chrámovej služby, vrátil sa domov.24 Onedlho nato Alžbeta otehotnela, ale tajila to pred ľuďmi až do piateho mesiaca.25 Radovala sa: „Boh sa nado mnou zľutoval a zbavil ma pohŕdania a neúcty ľudí.“26 Asi pol roka po Zachariášovom videní poslal Boh anjela Gabriela do galilejského mestečka Nazareta27 k dievčaťu, ktoré sa volalo Mária. Bola snúbenicou Jozefa, ktorý pochádzal z Dávidovho kráľovského rodu.28 Anjel sa jej prihovoril: „Raduj sa, Mária, lebo Boh si zo všetkých žien vyvolil práve teba na veľkú úlohu!“29 Jeho slová ju znepokojili a nechápala ich zmysel.30 Posol pokračoval: „Neboj sa, Mária! Boh ťa chce nesmierne požehnať.31 Narodí sa ti syn a dáš mu meno Ježiš, čo znamená Boh vyslobodzuje.32 Nebude to obyčajný človek a bude sa volať Syn Najvyššieho.33 Zasadne na Dávidov trón a bude nielen vládcom Izraela, ale založí kráľovstvo, ktoré sa nikdy neskončí.“34 Mária namietala: „Ako sa mi môže narodiť dieťa? Veď nežijem s mužom!“35 Anjel jej povedal: „Sám Stvoriteľ prejaví na tebe svoju moc. Duch Svätý to spôsobí, a tak tvoje dieťa bude svätý Boží Syn.36 Veď aj tvoja príbuzná Alžbeta, po celý život neplodná, bude mať vo svojej starobe syna. Už o tri mesiace sa jej narodí.37 U Boha nie je nič nemožné.“38 Mária na to povedala: „Chcem sa celkom odovzdať Bohu. Nech sa teda stane, ako si povedal.“ Potom anjel odišiel.39 O niekoľko dní sa Mária vydala do mestečka v judských kopcoch, kde žil Zachariáš s Alžbetou.40 Keď k nim vstúpila a pozdravila sa,41 pocítila Alžbeta, ako sa jej dieťa živo pohlo. V tej chvíli Alžbetu prenikol Svätý Duch42 a zvolala: „Mária, Boh si ťa vyvolil spomedzi všetkých žien a tvoj syn bude veľkým darom pre ľudí.43 Aká je to pre mňa česť, že ma navštívila matka môjho Pána.44 Len čo som začula tvoj pozdrav, dieťatko vo mne od radosti poskočilo.45 Si blahoslavená, lebo si uverila Božím sľubom. On ich všetky splní.“46 Nato sa Mária začala modliť: „Velebí moja duša Pána47 a radujem sa v Bohu, vo svojom Spasiteľovi.48 Mňa, bezvýznamné dievča, si všimol. Ľudia zo všetkých národov mi odteraz budú blahorečiť49 pre veľké veci, ktoré Boh so mnou vykonal.50 Je mocný a svätý a ustavične sa zľutováva nad tými, ktorí sa ho boja v ktoromkoľvek čase.51 Vystiera svoju mocnú ruku, aby maril plány pyšných,52 aby zosadzoval vládcov z trónu, pozdvihoval utláčaných,53 sýtil hladných dobrými vecami a bohatých prepúšťal s prázdnymi rukami.54 Ujíma sa svojho ľudu, Izraela,55 lebo sľúbil našim otcom, Abrahámovi i jeho potomkom, že k nim bude naveky milosrdný.“56 Mária ostala s Alžbetou tri mesiace a potom sa vrátila domov.57 Keď nastal čas, narodil sa Alžbete syn.58 Všetci susedia a príbuzní sa radovali, že ju Boh tak obšťastnil.59 Zišli sa na ôsmy deň, keď podľa zákona chlapcov obrezávali, a chceli mu dať meno po otcovi Zachariáš.60 Ale Alžbeta povedala: „Nie, bude sa volať Ján.“61 Namietali: „Vo vašej rodine sa predsa nikto tak nevolal.“62 Tu sa obrátili na otca, aké mu chce dať meno.63 Vypýtal si tabuľku a na prekvapenie všetkých napísal: „Bude sa volať Ján.“64 V tej chvíli sa Zachariášovi opäť otvorili ústa a začal chváliť Boha.65 Ohromení susedia pochopili, že sa tu deje čosi mimoriadne, a chýr o tom sa rozniesol po judských kopcoch.66 Každý, kto o tom počul, spytoval sa vo svojom srdci: „Čo len vyrastie z toho dieťaťa? Veď je očividné, že ho sprevádza Božia moc.“67 Duch Svätý vnukol Zachariášovi tieto prorocké slová:68 „Chvála Pánu, Bohu Izraela, že prichádza svojmu ľudu na pomoc a vyslobodzuje ho.69 Posiela nám mocného Záchrancu z rodu kráľa Dávida,70 ktorého už dávno ohlasoval ústami svojich prorokov.71 Ten nás vytrhne z rúk nepriateľov i z rúk tých, ktorí nás nenávidia.72 Dnes sa Boh láskavo priznáva k našim otcom a svojej zmluve s nimi.73 Veď sa zaviazal Abrahámovi,74 že raz budeme slúžiť Bohu po celý život, zbavení útlaku a strachu,75 očistení a poslušní.76 A ty, syn môj, budeš prorokom Najvyššieho. Pripravíš cestu Božiemu Synovi:77 Budeš hlásať ľudu, že ich prichádza zachrániť tak, že im odpustí všetky previnenia.78 V ňom k nám prichádza Boh plný zľutovania a milosrdenstva. Slnko spásy už vychádza,79 aby zažiarilo všetkým, ktorí žijú v tmách a v tôni smrti, a osvietilo nám cestu k zmiereniu s Bohom!“80 Chlapec Ján sa vyvíjal dobre telesne aj duchovne. Neskôr odišiel na púšť, kde žil v ústraní až do chvíle, keď vystúpil so svojím posolstvom pred verejnosť.