Jan 18,1 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš je zrazen a zajat

1 Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón. 2 Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval. 3 Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi. 4 Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“ 5 „Ježíše z Nazaretu,“ odpověděli. „To jsem já,“ řekl jim. 6 Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem. 7 „Koho hledáte?“ zeptal se jich Ježíš znovu. „Ježíše Nazaretského,“ opakovali. 8 „Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“ 9 Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil. 10 Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze. 11 Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“

Annáš vyslýchá Ježíše

12 V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho. 13 Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše. 14 Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ. 15 Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce. 16 Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř. 17 Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“ „Co tě nemá!“ ohradil se Petr. 18 Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát. 19 Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“ 20 „Mé učení je obecně známé,“ odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic. 21 Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“ 22 „Jak to mluvíš s veleknězem?“ obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho. 23 Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“ 24 Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.

Petr zapírá, že zná Ježíše

25 Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“ Petr to popřel. 26 Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“ 27 Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.

Ježíš je souzen Pilátem

28 Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři. 29 Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“ 30 „Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili,“ odpověděli. 31 „Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů,“ odsekl Pilát. „Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit,“ bránili se Židé. 32 Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti. 33 Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“ 34 „Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“ otázal se Ježíš. 35 „Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“ 36 Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“ 37 „Přece jsi tedy král,“ konstatoval Pilát. „Sám to připouštíš,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

38 „Co je pravda?“ ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný,“ prohlásil. 39 „Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“ 40 Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“ Ten Barabáš byl buřič.

Nádej pre kazdého

od Biblica

1 Po tejto modlitbe odišiel Ježiš so svojimi učeníkmi do olivovej záhrady za potok Cedron. 2 Zradca Judáš dobre poznal toto miesto, lebo Ježiš tam často so svojimi učeníkmi chodieval. 3 Teraz sem viedol chrámovú stráž aj s oddielom rímskeho vojska. Boli ťažko ozbrojení a svietili si na cestu fakľami a lampášmi. 4 Ježiš vedel, čo sa má stať. Šiel im oproti a spýtal sa: „Koho hľadáte?“ 5 „Ježiša z Nazareta,“ odpovedali mu.„To som ja,“ odpovedal im.Judáš, jeho zradca, stál medzi vojakmi. 6 Keď Ježiš hlasno a jasne povedal: „To som ja,“ mimovoľne cúvli a padli na zem. 7 „Koho hľadáte?“ spýtal sa ich znovu.„Ježiša Nazaretského!“ zopakovali. 8 „Veď som vám už povedal, že som to ja,“ namietol Ježiš. „Ak hľadáte mňa, tak týchto nechajte odísť.“ 9 Takto sa naplnili slová, ktoré Ježiš už predtým vyslovil vo svojej modlitbe: „Nestratím ani jedného z tých, ktorých si mi zveril.“ 10 Tu Šimon Peter vytasil meč a odťal Malchusovi, jednému z veľkňazových sluhov, pravé ucho. 11 Ale Ježiš prikázal Petrovi: „Schovaj svoj meč. Mám sa azda vyhnúť utrpeniu, ktoré mi určil Otec?“ 12 Vtedy sa rímski vojaci a židovská stráž vrhli na Ježiša a spútali ho. 13 Odviedli ho najprv k Annášovi. Bol to svokor Kaifáša, ktorý bol v tom roku veľkňazom. 14 Tento Kaifáš poradil židovskej rade: „Je užitočnejšie, ak jeden človek umrie za celý národ.“

Peter v Kaifášovom paláci

15 Peter nespustil Ježiša z dohľadu a šiel za ním aj s iným učeníkom. Ten bol veľkňazovým známym, a tak mu dovolili vstúpiť až na dvor paláca. 16 Peter musel zostať vonku. Druhý učeník sa po chvíli vrátil a poprosil dievča, čo strážilo bránu, aby vpustilo Petra do Kaifášovho paláca. Tak sa aj Peter dostal dnu. 17 No tu sa ho dievča spýtalo: „Nepatríš aj ty medzi učeníkov toho človeka?“„Nie, nepatrím,“ rázne sa ohradil. 18 Bolo chladno, preto si strážcovia a vojaci rozložili oheň a hriali sa okolo neho. Aj Peter sa zamiešal medzi nich a zohrieval sa. 19 V paláci sa medzitým začal výsluch. Veľkňaz Annáš sa vypytoval Ježiša na jeho učeníkov i na to, čo učil. 20 „Moje učenie je všeobecne známe,“ odpovedal Ježiš. „Kázal som otvorene v synagógach a v chráme a každý to mohol počuť. Potajme som nič nehovoril. 21 Prečo sa teda vypytuješ mňa? Spýtaj sa mojich poslucháčov, tí predsa vedia, čo som hovoril.“ 22 „Ako sa to zhováraš s veľkňazom?“ oboril sa na Ježiša jeden zo strážcov a udrel ho. 23 „Ak som povedal niečo nesprávne, tak to dokáž!“ bránil sa Ježiš. „Ale ak som povedal pravdu, prečo ma biješ?“ 24 Annáš potom poslal spútaného Ježiša ku Kaifášovi. 25 Ako sa Peter zohrieval pri ohni, ktosi sa ho spýtal: „Nie si aj ty jeden z jeho učeníkov?“„Ja? Nie som,“ poprel to Peter. 26 Jeden z veľkňazových sluhov, príbuzný Malchusa, ktorému Peter odťal ucho, ho obvinil: „Veď som ťa s ním videl v záhrade!“ 27 Peter to znova poprel a vzápätí zakikiríkal kohút.

Ježiš pred Pilátom

28 Zavčasu ráno odviedli Ježiša od Kaifáša do paláca rímskeho miestodržiteľa. Židovskí obžalobcovia nevstúpili do paláca, lebo by sa podľa židovských predpisov boli poškvrnili a nemohli by sa zúčastniť na veľkonočnej večeri. 29 Preto Pilát, rímsky miestodržiteľ, vyšiel von a spýtal sa ich: „Z čoho obviňujete tohto človeka? Čo vykonal?“ 30 „Keby nebol zločinec, neboli by sme ho k tebe doviedli!“ 31 „Tak si ho odveďte a súďte podľa vlastných zákonov,“ nechcel mať s tým nič Pilát.„Veď my nemáme právo nikoho popraviť!“ nechceli popustiť zo svojho Židia. 32 Takto sa mali naplniť Ježišove slová, ktorými predpovedal, akým spôsobom zomrie. 33 Pilát sa vrátil do paláca, dal si Ježiša predvolať a spýtal sa ho: „Ty si kráľ Židov?“ 34 „Zaujímaš sa o to sám od seba, alebo to chcú vedieť Židia?“ namietol Ježiš. 35 „Som ja azda Žid?“ nazlostil sa Pilát. „Tvoj vlastný národ a tvoji veľkňazi mi ťa vydali. Čím si sa previnil?“ 36 „Som kráľ, ale nejde mi o svetskú moc,“ odpovedal Ježiš. „Keby moje kráľovstvo bolo pozemské, moji poddaní by ma proti Židom ubránili. Ale moje kráľovstvo je iného druhu.“ 37 „Tak predsa si kráľ,“ konštatoval Pilát.„Sám to pripúšťaš,“ povedal Ježiš. „Narodil som sa preto, aby som priniesol svetu pravdu. A každý, kto miluje pravdu, ma poslúcha.“ 38 „A čo je pravda?“ zvolal Pilát. Vrátil sa k Židom a vyhlásil: „Ja som na ňom nenašiel nijakú vinu. 39 Ale ak ho vy pokladáte za zločinca, prepustím ho, ako je u vás na Veľkú noc zvykom. Chcete, aby som vám prepustil židovského kráľa?“ 40 „Nie! Tohto nechceme! Prepusť Barabáša!“ kričali.Barabáš bol vzbúrenec.