Jan 13 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš umývá učedníkům nohy

1 Ježíš věděl, že nastávající Velikonoce jsou posledními dny jeho života na zemi, než se vrátí k Otci. Miloval ty, mezi nimiž žil, a prokazoval jim lásku až do konce. 2 V předvečer svátků večeřel Ježíš společně se svými učedníky. To už Jidáš pojal ďábelský záměr zradit svého Mistra. 3 Ježíš si byl vědom velikosti svého poslání a moci jako ten, kdo byl a bude rovný Bohu. Když viděl, že se nikdo z učedníků nechtěl snížit k službě, kterou obvykle konali otroci, vstal od stolu, 4 odložil svrchní oděv a opásal se ručníkem. 5 Nalil vodu do umývadla a začal učedníkům umývat a utírat zaprášené nohy. 6 Když došlo na Petra, ten se začal bránit: „Pane, ty mi přece nebudeš mýt nohy!“ 7 Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neočistím, ztratíš se mnou spojení a odcizíš se mi.“ 8-9 A tak Petr najednou obrátil: „Když je to tak, Pane, umyj mne celého.“ 10-11 Ježíš mu na to řekl: „Koho Bůh už jednou očistil, ten se potřebuje zbavovat jen každodenní špíny a vy jste čistí, ale ne všichni.“ Tím myslel na svého zrádce. 12 Když umyl nohy poslednímu, oblékl se, vrátil se ke stolu a zeptal se jich: „Pochopili jste, proč jsem to udělal? 13-14 Jestliže jsem vám umyl nohy já, váš Pán a Mistr, i vy si máte navzájem sloužit v pokorné lásce. 15 Dal jsem vám příklad. A vy se jím řiďte a jednejte jako já. 16 Je nepochybné, že sluha není větší než jeho pán a vyslanec není významnější než hlava státu. 17 Tak teď to víte, a když se podle toho budete řídit, přinese vám to radost. 18-20 Na jedno se můžete spolehnout: kdo přijímá moje posly, přijímá mne, a tím i Otce. To, co jsem řekl, netýká se všech. Vím, koho jsem vyvolil. Plní se výrok Písma: ‚Ten, kdo se mnou jídal, podrazil mi nohy.‘ Až se to stane, pochopíte, že to byla řeč o mně a mém zrádci.“

Ježíš naposledy večeří s učedníky

21 Když to Ježíš řekl, teprve to na něj v plné síle dolehlo a dodal otevřeně: „Je to tak, jeden z vás mne zradí.“ 22 Učedníci se tázavě dívali jeden na druhého, o kom to vlastně mluví. 23-25 Petr se naklonil k učedníkovi, který byl u stolu Ježíšovi nejblíže, a naznačil mu, aby se zeptal. Ten se obrátil k Mistrovi: „Pane, kdo to je?“ 26 „Ten, kterému podám chléb,“ odpověděl Ježíš. Namočil kousek chleba do omáčky a podával ho Jidášovi. 27 V tu chvíli naplnil Jidáše hněv. Ježíš mu řekl: „Neotálej a proveď rychle, co chceš.“ 28 Učedníci nechápali, o čem je řeč. Někteří si dokonce mysleli, že Jidáš má nakoupit nějaké jídlo na svátky nebo že má rozdat peníze chudým; 29 byl totiž jejich pokladníkem. 30 Jidáš přijal podávaný chléb, zvedl se a odešel. Byla noc.

Ježíš předpovídá Petrovo zapření

31-33 Po Jidášově odchodu Ježíš řekl: „Je rozhodnuto, půjdu poslušně cestou, která se líbí Bohu, cestou Božího vítězství. Moji milí, už s vámi dlouho nebudu. Marně mne budete hledat. Na mojí cestě mne nemůžete doprovodit. 34 Odkazuji vám, abyste se navzájem milovali, jako jsem já miloval vás. 35 Vaše vzájemná láska dokáže světu, že jste mými žáky.“ 36 „Mistře, kam chceš odejít?“ zeptal se Petr. „Teď se mnou nemůžeš jít,“ odpověděl mu Ježíš, „budeš mne následovat později.“ 37 „Proč s tebou nemohu jít už teď?“ ptal se znovu Petr. „Jsem ochoten dát za tebe život!“ 38 „Život za mne chceš dát?“ zeptal se Ježíš. „Uvidíš, že mne třikrát zapřeš, než ráno zakokrhá kohout.“

Nádej pre kazdého

od Biblica

1 V predvečer sviatkov Veľkej noci Ježiš vedel, že nastal čas, aby opustil tento svet a odišiel k Otcovi. Tak veľmi miloval tých, ktorí sa k nemu priznávali, že im prejavoval lásku až do konca. 2 Pri večeri, keď už diabol vnukol Judášovi Iškariotskému, synovi Šimona, aby ho zradil, vstal Ježiš od stola, 3 a hoci si bol vedomý, že mu Otec dal neobmedzenú moc a že od Boha prišiel a k nemu sa teraz vracia, 4 odložil vrchný odev, vzal uterák a prepásal sa ním. 5 Potom nalial vodu do umývadla a začal učeníkom umývať a utierať zaprášené nohy. 6 Keď prišiel rad na Petra, ten sa začal brániť: „Pane, ty mi predsa nebudeš umývať nohy!“ 7 Ježiš mu odpovedal: „Teraz nechápeš, prečo to robím, ale raz to pochopíš.“ 8 „Nikdy nedovolím, aby si mi umýval nohy!“ ďalej odporoval Peter.„Ale ak ťa neumyjem, nebudeš mať so mnou podiel!“ odpovedal mu Ježiš. 9 „Tak mi umy nielen nohy, ale aj ruky a hlavu!“ zvolal Peter. 10 „Kto sa vykúpal, je celý čistý,“ odpovedal mu Ježiš. „Stačí mu iba zmyť prach z nôh. Aj vy ste čistí, ale nie všetci!“ 11 Ježiš totiž vedel, kto ho zradí. Preto povedal: „Nie všetci sú čistí.“ 12 Keď umyl nohy poslednému, obliekol sa, vrátil sa k stolu a spýtal sa ich: „Pochopili ste, prečo som to urobil? 13 Oslovujete ma Majstre a Pane. A je to správne. Naozaj som. 14 Ak som vám teda ja, váš Majster a Pán, umyl nohy, aj vy ste povinní takto si navzájom slúžiť. 15 Dal som vám príklad. Aj vy konajte podobne. 16 Pamätajte vždy na to, že sluha nie je väčší ako pán. A vyslanec nie je dôležitejší ako ten, čo ho vyslal. 17 Ak to viete, budete šťastní, keď tak budete konať. 18 To, čo som povedal, neplatí o vás všetkých. Ja viem, ktorých som si vyvolil. Ale má sa naplniť výrok Písma: Ten, ktorý jedáva so mnou chlieb, podloží mi nohu. 19 Vravím vám to teraz, aby ste potom, keď sa to stane, uverili, že bola reč o mne. 20 A nezabudnite, že kto prijíma toho, koho pošlem, mňa prijíma. A kto prijíma mňa, prijíma toho, ktorý mňa poslal.“

„Jeden z vás ma zradí“

21 Po týchto slovách zovrela Ježiša úzkosť a smutne zopakoval: „Áno, je to pravda, jeden z vás ma zradí.“ 22 Učeníci sa bezradne pozerali jeden na druhého a usilovali sa uhádnuť, na koho asi myslí. 23 Po Ježišovom boku, opretý o jeho hruď, sedel učeník, ktorého mal Ježiš veľmi rád. 24 Tomu dal Šimon Peter znamenie, aby sa spýtal, o kom to hovorí. 25 Naklonil sa teda bližšie k Ježišovi a spýtal sa ho: „Pane, kto je to?“ 26 „Je to ten, pre ktorého namočím kúsok chleba a podám mu ho,“ povedal Ježiš. Namočil chlieb a podal ho Judášovi, synovi Šimona Iškariotského. 27 A hneď v tej chvíli vstúpil doňho satan. „Ponáhľaj sa, Judáš! Urob rýchlo, čo mieniš urobiť!“ pobádal ho Ježiš. 28 No nik za stolom nechápal, prečo mu to hovorí. 29 Keďže Judáš mal spoločnú pokladnicu, niektorí sa domnievali, že ho posiela nakúpiť potraviny na sviatky, alebo dať niečo chudobným. 30 Judáš si vzal chlieb a odišiel sám do noci.

Nové prikázanie lásky

31 Keď Judáš odišiel, povedal Ježiš: „Teraz Boh ukáže, kto je Syn človeka, a tým sa zjaví aj Božia sláva. 32 Syn človeka oslávi Boha, a potom aj Boh oslávi Syna človeka. Stane sa to veľmi skoro. 33 Moji drahí, zostanem s vami už len veľmi krátko. Budete ma hľadať, ale márne. Ako som povedal Židom, takisto aj vám vravím: Tam, kam idem, nemôžete ísť so mnou. 34 No dávam vám nové prikázanie: Milujte sa navzájom, ako som vás ja miloval. 35 Podľa úprimnej lásky pozná svet, že ste naozaj moji učeníci.“ 36 Šimon Peter sa ho spýtal: „Pane, kam to chceš ísť?“Ježiš mu odpovedal: „Tentoraz nemôžeš ísť so mnou, ale prídeš za mnou neskôr.“ 37 „Ale prečo nemôžem ísť teraz s tebou?“ nevzdával sa Peter. „Veď som ochotný ísť s tebou aj na smrť.“ 38 „Ísť so mnou aj na smrť?“ spýtal sa Ježiš. „Vravím ti, že ma tri razy zaprieš ešte skôr, ako ráno zakikiríka kohút.“