od Biblica1Mějme na paměti, milí přátelé, že tyto sliby platí právě nám. Zřekněme se proto všeho, co špiní tělo nebo duši. Berme vážně Boží slova a usilujeme o to, abychom se Bohu líbili.2Nikomu z vás jsem neukřivdil, nikdo o nic nepřišel mým přičiněním. Proč by měly být na vaší straně ještě nějaké výhrady?3Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění.4Mám k vám naprostou důvěru a jsem na vás hrdý; myšlenky na vás mě povzbuzují, takže přes všechny trampoty se mám pořád z čeho radovat.
Blahodárný zármutek
5Ani příchod do Makedonie mi nepřinesl úlevu: okolo samý nepřítel, uvnitř neklid a nejistota.6Ale Bůh se ujímá těch, kdo se octli na dně. Když bylo nejhůř, vrátil se Titus a vlil do mne novou sílu7– nejen svou přítomností, ale hlavně zprávami, které mi od vás přinesl. Vyprávěl mi o vaší lítosti a jak se těšíte na můj příchod a že jste připraveni postavit se plně za mne. To mě nejen docela uklidnilo, ale přímo zaplavilo radostí.8I když jste mým dopisem byli dotčeni, jsem nakonec přece jen rád, že jsem ho napsal.9Nejdřív jsem toho skoro litoval, ale teď vidím, že jsem udělal dobře, protože jste přece jen změnili stanovisko.10Bůh užil bolesti jako léku k vaší nápravě, takže jsem vám nijak neublížil. Lítost způsobená Bohem vede člověka ke změně postoje a tím i k záchraně, taková lítost je žádoucí. Na druhé straně nespokojenost bez Boha člověka jen ubíjí.11Podívejte se, jak vám tahle hořká pilulka prospěla! Pryč je lhostejnost ke hříchu. Konečně jste se ho ulekli a zošklivili si hoa horlivě spěcháte omluvit se a viníka potrestat. Udělali jste pro nápravu všechno, co jste mohli.12Když jsem tento dopis psal, nešlo mi však ani tolik o viníka či postiženého, jako jsem se chtěl přesvědčit, zda vám na mně ještě záleží. Díky Bohu, nezklamal jsem se.13Ještě víc mě však potěšilo, jakou radost z vás měl Titus.14Ze vší chvály, kterou ode mne na vás slyšel, nemusel jsem nic brát zpátky. Vždycky jsem mluvil jen pravdu, i Titus se teď mohl přesvědčit, že jsem nepřeháněl.15Po tom, s jakou starostlivostí jste ho přijali a jak ochotně jste se zařídili podle mých pokynů, i on si vás oblíbil.16Jsem šťastný, že je mezi námi zase všechno jako dřív a že vám mohu i nadále plně důvěřovat.
1Pamätajte, moji milovaní, že tieto sľuby patria práve nám. Preto odstráňme všetko, čo znečisťuje telo alebo ducha. Berme vážne Božie slová a usilujme sa žiť tak, aby sme sa páčili Bohu.2Dôverujte nám! Nikomu z vás sme neukrivdili ani neublížili, nikoho nenavádzali na zlé, nikoho neoklamali.3Nechcem vám nič vyčítať, ozaj vás mám rád a na tom sa ani v živote, ani v smrti nič nezmení.4Bezvýhradne vám dôverujem a som na vás hrdý; myšlienky na vás ma povzbudzujú, takže i pri všetkých ťažkostiach sa mám stále z čoho radovať.5Ani príchod do Macedónska nám nepriniesol úľavu: okolo samý nepriateľ, vnútri nepokoj a neistota.6Ale Boh vie potešiť skľúčených. Keď bolo najhoršie, vrátil sa Títus a vlial nám novú silu – nielen svojou prítomnosťou, ale najmä správami, ktoré priniesol od vás.7Rozprával o vašej ľútosti, o tom, ako sa tešíte na náš príchod, aj o vašej ochote postaviť sa za mňa. To ma nielen upokojilo, ale priam zaplavilo radosťou.8Aj keď som sa vás svojím listom dotkol, predsa som rád, že som ho napísal. Najskôr som to takmer ľutoval,9ale teraz vidím, že som urobil dobre, pretože ste predsa len zmenili stanovisko. Pán Boh použil bolesť ako liek na vašu nápravu, takže som vám nijako neublížil.10Ľútosť podľa vôle Božej vedie človeka k zmene jeho postoja, a tým aj k záchrane. Na druhej strane zármutok bez Pána Boha človeka zabíja.11Vidíte, ako vám tá horká pilulka pomohla! Preč je ľahostajnosť k hriechu. Konečne ste sa ho zľakli, zbridil sa vám a túžite rýchlo sa ospravedlniť a potrestať vinníka. Urobili ste pre nápravu všetko, čo ste mohli.12Keď som ten list písal, nešlo mi ani tak o vinníka či postihnutého, ale chcel som sa presvedčiť, či vám na nás ešte záleží. Vďaka Bohu, nesklamal som sa.13Ešte viac ma však potešilo, akú radosť z vás mal Títus.14Nič som nemusel odvolávať z chvály, ktorú o vás počul odo mňa. Vždy som hovoril iba pravdu, aj Títus sa mohol teraz presvedčiť, že som nezveličoval.15S akou starostlivosťou ste ho prijali a ako ochotne konali podľa mojich pokynov! Preto si vás zamiloval aj on.16Som šťastný, že je medzi nami zase všetko ako predtým a že vám môžem aj naďalej úplne dôverovať.