1Milí, bratři, vy se přece dobře vyznáte v zákoně, a tak víte, že se vztahuje pouze na živého člověka.2Podle zákona je například žena vázána věrností svému muži jen potud, dokud její muž žije.3Jestliže však manžel zemřel, závazek tím pro ženu skončil; když se tedy provdá za jiného, nikdo ji nemůže obžalovat z mnohomužství.4Tak i vaše podřízenost zákonu Kristovou smrtí skončila a vy teď náležíte jinému Pánu, totiž vzkříšenému Kristu, aby z vás měl užitek Bůh.5Dokud jsme si žili po svém, ovládal nás hlad po zakázaném ovoci, touha po tom, co zákon zakazuje; tím jsme si vysloužili smrt.6Když jsme však s Kristem obrazně zemřeli, unikli jsme moci zákona. Nad naším nynějším životem už není nejvyšší autoritou mrtvá litera zákona, nýbrž Duch živého Krista.
Zákon sám neuschopňuje k bezhříšnému životu
7Tím však nechceme říci, že zákon není dobrý. Vždyť právě zákon nám říká, co je hřích. Kdyby zákon nezakazoval touhu po cizím vlastnictví, ani bych nevěděl, že je to něco špatného.8Na druhé straně však zákon také ukazuje, že existuje i zakázané ovoce, když říká: Nepožádáš. Tím podněcuje k silnější touze po zakázaném ovoci. A tak vidíme, že kdyby tu nebyl zákon, nebyl by tu ani hřích.9Příchodem zákona do mého života hřích začal existovat10-11a s hříchem přišla smrt. A tak se ukázalo, že Boží příkaz, který měl můj život chránit, způsobil vlastně jeho zkázu. Jakmile jsem chtěl jednat nezávisle na Bohu, byl ortel smrti zpečetěn.12-13Nuže, byla to tedy ta dobrá a správná Boží přikázání, která zapříčinila moji smrt? Nikoliv ona, nýbrž neposlušnost, pýcha mého „já“ přivolala na mou hlavu prostřednictvím dobrých přikázání rozsudek smrti a tím se odhalila jako skutečný nepřítel života.14Zákon, jak víme, pochází od Boha. My jsme však slabí lidé, jako otroci prodaní hříchu.15I když víme, co je dobré a správné, a chceme se tím řídit, vyzní naše snaha často v pravý opak.16Třebaže dobrou vůli máme, neumíme ji proměnit v čin.17Jako by v nás jednal kdosi jiný proti našemu lepšímu přesvědčení, takže Boží vůli neustále přestupujeme, ačkoliv ji rozumem schvalujeme. Čemu to nasvědčuje?18-23Ukazuje to, že uvnitř jsme ovládáni zákonem zla, který i naše nejlepší úmysly dovede převrátit ve špatné jednání. Na jedné straně tedy rozumem chceme sloužit Bohu a dobru, na druhé straně neustále podléháme zlu.24Jak ubozí jsme my lidé! Což neexistuje vysvobození z tohoto nešťastného otroctví?25Díky Bohu existuje. Je tu cesta, kterou nám otevřel Ježíš Kristus.
1Milí bratia, vy sa predsa dobre vyznáte v zákone, a tak viete, že je platný len dovtedy, kým človek žije.2Tak napríklad, vydatá žena je viazaná vernosťou svojmu mužovi len do jeho smrti. Ak však muž zomrie, zákon prestáva platiť, a žena sa môže vydať.3Ak by sa však za manželovho života oddala inému mužovi, stala by sa cudzoložnicou. Ale po manželovej smrti je voľná, a nik ju nebude viniť z cudzoložstva, ak by sa znova vydala.4Aj vy ste boli podobne podriadení zákonu, ale Kristova smrť vás od neho oslobodila. A teraz patríte inému Pánovi, vzkriesenému Kristovi, aby ste prinášali ovocie Bohu, to znamená, aby ste žili tak, ako sa jemu páči.5Kým sme ešte nepoznali Krista, žili sme v zajatí hriechu a ovládali nás hriešne žiadosti – túžba po tom, čo zákon zakazuje. Robili sme to, čo vedie do záhuby.6Ale teraz, keď sme zomreli tomu, čím sme boli spútaní, sme oslobodení od zákona a môžeme slúžiť Bohu skrze Svätého Ducha celkom novým spôsobom – s celou svojou mysľou a srdcom, a nie zachovávaním kopy predpisov.
Človek a Boží zákon
7Chceme tým azda povedať, že Božie zákony sú zlé? Isteže nie! Ale bez Božích prikázaní by som nepoznal, čo je hriech. Keby Božie prikázanie nehovorilo: „Nepožiadaš!“, ani by som nevedel, že žiadostivosť je zlá.8Ale to zároveň prebudilo vo mne silnejšiu túžbu po zakázanom ovocí. A tak bez zákona by som nevedel o moci hriechu vo mne.9S príchodom zákona do môjho života hriech začal existovať a s hriechom prišla smrť.10Ukázalo sa, že prikázanie, ktoré mi malo dať život, prinieslo mi smrť.11Hriech využil prikázanie, aby ma oklamal, a tak namiesto života mi priniesol smrť.12Zákon sa však sám osebe zhoduje s Božou vôľou; každé prikázanie je sväté, správne a dobré.13Môže teda to, čo je sväté, správne a dobré, spôsobiť smrť? Nie, isteže nie! Ale tým, že hriech využil dobro, aby mi prinieslo smrť, prejavil sa ako hriech, a práve zákon ukázal celú hĺbku jeho hriešnosti.14Vieme, že zákon pochádza od Boha, ale ja som len slabý človek, ovládaný hriechom.15Sám sebe som záhadou, lebo nerobím to, čo chcem, ale to, čo sa mi protiví.16Ak však to, čo robím, je proti mojej vôli, tak uznávam, že zákon je dobrý.17To znamená, že zlo nekonám ja, ale hriech, ktorý je vo mne.18Viem, že moja stará hriešna povaha je celkom skazená. Aj by som chcel robiť dobre, ale nevládzem.19Veď nerobím dobro, ktoré chcem, ale zlo, ktoré nechcem.20Ak teda robím to, čo nechcem, príčinou toho je, že som otrokom hriechu.21A tak objavujem v sebe takýto zákon: chcem robiť dobro, ale konám zlo.22Vo svojej najvnútornejšej bytosti túžim plniť Boží zákon,23a predsa konám podľa iného zákona, ktorý je vo mne. Tento rozpor medzi mojím dobrým predsavzatím a nesprávnym konaním dokazuje, že som otrokom hriechu.24Ja nešťastný človek! Je niekto, kto ma vyslobodí z tohto otroctva?25Vďaka Bohu je. Je to náš Pán, Ježiš Kristus. On ma z neho vyslobodil. Vo svojej mysli súhlasím s Božím zákonom, ale v konaní jednako podlieham zákonu hriechu.