Marek 13 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš vypráví o budoucnosti

1 Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Podívej, Mistře, z jakých mohutných kvádrů je chrám vystavěn. Není to krása?“ 2 „Z téhle krásy,“ zachmuřil se Ježíš, „nezbude nic než rozvaliny. Vše bude rozbořeno.“ 3 Vyhledal tiché místo na svahu Olivové hory, odkud byl výhled na chrám. Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho ptali, 4 kdy ta pohroma nastane a jaké varování ji bude předcházet. 5 Ježíš začal hovořit: „Dejte si pozor, aby vás někdo neoklamal. 6 Mnozí přijdou a budou tvrdit, že oni spasí svět. A řadu lidí zmatou. 7 Na mnohých místech vzplanou války a nepokoje. Neděste se, to bude znamení konce, ale ještě ne konec světa. 8 Znepřátelí se národ s národem, stát se státem. Na různých místech budou zemětřesení, nastane hlad. Ale to bude jen počátek porodních bolestí nového věku. 9 Nedejte se překvapit. Budou vás vláčet před soudy, bičovat v synagogách, předvedou vás před vlády a krále, protože jste moji následovníci. A to bude vaše příležitost, abyste jim svědčili, že já jsem přišel zachránit svět. 10 Dříve, než nastane konec světa, musí se o mně dozvědět lidé všech národů. 11 Až vás budou vyslýchat, nestarejte se předem, jak budete odpovídat. Duch svatý vám dá pravá slova. 12 Bude to těžká doba; bratr vydá na smrt svého bratra, otec syna. Děti se postaví proti rodičům a zničí je. 13 A vy? Vás budou všichni nenávidět, protože jste mi oddáni. Ale kdo se mne přes všechno nezřekne, bude spasen. 14 To, co se odehraje zde v Jeruzalémě, bude obrazem událostí na konci světa. Až bude chrám znesvěcen, nečekejte na nic a utečte do hor. 15 Budete-li na schodišti, už se nevracejte do domu, abyste si něco vzali s sebou. 16 Budete-li pracovat na poli, nechoďte se domů převléknout. 17 Zle bude v těchto dnech těhotným ženám a kojícím matkám. 18 Proste Boha, abyste nemuseli utíkat v zimě. 19 Také na konci věků budou strašné doby, jaké tu od stvoření světa nebyly. 20 Kdyby Bůh ty dny nezkrátil, žádný člověk by nebyl zachráněn. Ale zkrátí je pro záchranu svých vyvolených.

Ježíš mluví o svém návratu

21 A když vám někdo řekne: Hleďte, tenhle je spasitel nebo tamten – nevěřte! 22 Ukáže se mnoho falešných spasitelů a lživých proroků a budou dělat lecjaké zázraky ve snaze obelstít všechny, kteří patří Bohu – kdyby to bylo možné. 23 Předem vás varuji, dejte si na ně pozor. 24 Po těchto útrapách se slunce zatmí, měsíc přestane svítit, 25 hvězdy budou padat a zákony vesmíru budou otřeseny. 26 A pak uvidíte mne – skutečného Spasitele, jak přicházím v oblacích s mocí a slávou. 27 Vyšlu své posly, aby shromáždili moje vyvolené ze všech koutů světa. 28 Posuzujte znamení té doby, jako pozorujete ovocné stromy: Nejprve raší listí, pak stromy nasazují na květ a potom na ovoce; tehdy víte, že brzo přijde sklizeň. 29 Až se stanou ty věci, o kterých jsem hovořil, vězte, že konec je blízko, přede dveřmi. 30 Již vaše generace se přesvědčí o pravdivosti mých slov. 31 Nebe a země zaniknou, ale má slova nepozbudou platnosti.

Ježíš vyzývá k bdělosti

32 Dnes nikdo, ani andělé, ani já, neznáme den a hodinu, kdy se to má stát; jen můj Otec to ví přesně. 33 A protože to ani vy nemůžete vědět, buďte bdělí. Čekejte na mne. 34 Můj příchod bude jako návrat muže, který odcestoval do ciziny. Svým zaměstnancům uložil práci, kterou mají zatím vykonávat, a vrátnému poručil, aby bděl. 35 Buďte ostražití! Vždyť nevíte, kdy se mám vrátit. Může to být večer, v noci, za svítání nebo i za bílého dne. 36 Nerad bych vás našel spící. Očekávejte můj návrat. 37 Říkám vám i všem po vás: Bděte!“

Český ekumenický překlad

— Předpověď zkázy chrámu

1 A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pohleď Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!“ 2 Ježíš mu řekl: „Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“

— Počátek běd

3 Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej: 4 „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!“ 5 Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. 6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: ‚Já jsem to‘ a svedou mnohé. 7 Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale to ještě nebude konec. 8 Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí. 9 Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci a králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví. 10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům. 11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý. 12 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. 13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

— Velké soužení

14 Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost ‘ stát tam, kde být nemá – kdo čte, rozuměj – tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; 15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal; 16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť. 17 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! 18 Modlete se, aby to nebylo v zimě. 19 S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška a nikdy nebude. 20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny. 21 A tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš, hle tam,‘ nevěřte! 22 Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné. 23 Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.

— Příchod Syna člověka

24 Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři, 25 hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí. 26 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou. 27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe.

— Poučení od fíkovníku

28 Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko. 29 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. 30 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane. 31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.

— Výzva k bdělosti

32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec. 33 Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde. 34 Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. 35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno; 36 aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde. 37 Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“