Filipským 2

Slovo na cestu

1 Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje?2 Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.3 Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným.4 Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.5 Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:6 Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků,7 odložil svou slávu a moc, stal se člověkem8 a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.9 Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu,10-11 aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.12 Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život.13 Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.14 Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností.15-16 Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.17 I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví,18 raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.19 Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás.20 Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem.21 Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy.22 Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn.23 Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám.24 Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.25 Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr.26 Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci.27 Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány.28 Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti.29 Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte.30 Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.

Filipským 2

Český ekumenický překlad

1  Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:2  dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,3  v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;4  každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.5  Nechť je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši: 6  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži. 9  Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, 10  aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno – na nebi, na zemi i pod zemí – 11  a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán. 12  A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní – nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti – s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.13  Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.14  Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,15  abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,16  držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal. 17  Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;18  stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou. 19  Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.20  Vždyť nemám nikoho, jako je on, kdo by se tak upřímně o vás staral;21  všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše.22  O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu.23  Jeho tedy doufám pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.24  Spoléhám pak na to v Pánu, že i sám brzo přijdu. 25  Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval.26  Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci.27  A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.28  Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí.29  Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte;30  neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.