Marek 13 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš vypráví o budoucnosti

1 Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Podívej, Mistře, z jakých mohutných kvádrů je chrám vystavěn. Není to krása?“ 2 „Z téhle krásy,“ zachmuřil se Ježíš, „nezbude nic než rozvaliny. Vše bude rozbořeno.“ 3 Vyhledal tiché místo na svahu Olivové hory, odkud byl výhled na chrám. Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho ptali, 4 kdy ta pohroma nastane a jaké varování ji bude předcházet. 5 Ježíš začal hovořit: „Dejte si pozor, aby vás někdo neoklamal. 6 Mnozí přijdou a budou tvrdit, že oni spasí svět. A řadu lidí zmatou. 7 Na mnohých místech vzplanou války a nepokoje. Neděste se, to bude znamení konce, ale ještě ne konec světa. 8 Znepřátelí se národ s národem, stát se státem. Na různých místech budou zemětřesení, nastane hlad. Ale to bude jen počátek porodních bolestí nového věku. 9 Nedejte se překvapit. Budou vás vláčet před soudy, bičovat v synagogách, předvedou vás před vlády a krále, protože jste moji následovníci. A to bude vaše příležitost, abyste jim svědčili, že já jsem přišel zachránit svět. 10 Dříve, než nastane konec světa, musí se o mně dozvědět lidé všech národů. 11 Až vás budou vyslýchat, nestarejte se předem, jak budete odpovídat. Duch svatý vám dá pravá slova. 12 Bude to těžká doba; bratr vydá na smrt svého bratra, otec syna. Děti se postaví proti rodičům a zničí je. 13 A vy? Vás budou všichni nenávidět, protože jste mi oddáni. Ale kdo se mne přes všechno nezřekne, bude spasen. 14 To, co se odehraje zde v Jeruzalémě, bude obrazem událostí na konci světa. Až bude chrám znesvěcen, nečekejte na nic a utečte do hor. 15 Budete-li na schodišti, už se nevracejte do domu, abyste si něco vzali s sebou. 16 Budete-li pracovat na poli, nechoďte se domů převléknout. 17 Zle bude v těchto dnech těhotným ženám a kojícím matkám. 18 Proste Boha, abyste nemuseli utíkat v zimě. 19 Také na konci věků budou strašné doby, jaké tu od stvoření světa nebyly. 20 Kdyby Bůh ty dny nezkrátil, žádný člověk by nebyl zachráněn. Ale zkrátí je pro záchranu svých vyvolených.

Ježíš mluví o svém návratu

21 A když vám někdo řekne: Hleďte, tenhle je spasitel nebo tamten – nevěřte! 22 Ukáže se mnoho falešných spasitelů a lživých proroků a budou dělat lecjaké zázraky ve snaze obelstít všechny, kteří patří Bohu – kdyby to bylo možné. 23 Předem vás varuji, dejte si na ně pozor. 24 Po těchto útrapách se slunce zatmí, měsíc přestane svítit, 25 hvězdy budou padat a zákony vesmíru budou otřeseny. 26 A pak uvidíte mne – skutečného Spasitele, jak přicházím v oblacích s mocí a slávou. 27 Vyšlu své posly, aby shromáždili moje vyvolené ze všech koutů světa. 28 Posuzujte znamení té doby, jako pozorujete ovocné stromy: Nejprve raší listí, pak stromy nasazují na květ a potom na ovoce; tehdy víte, že brzo přijde sklizeň. 29 Až se stanou ty věci, o kterých jsem hovořil, vězte, že konec je blízko, přede dveřmi. 30 Již vaše generace se přesvědčí o pravdivosti mých slov. 31 Nebe a země zaniknou, ale má slova nepozbudou platnosti.

Ježíš vyzývá k bdělosti

32 Dnes nikdo, ani andělé, ani já, neznáme den a hodinu, kdy se to má stát; jen můj Otec to ví přesně. 33 A protože to ani vy nemůžete vědět, buďte bdělí. Čekejte na mne. 34 Můj příchod bude jako návrat muže, který odcestoval do ciziny. Svým zaměstnancům uložil práci, kterou mají zatím vykonávat, a vrátnému poručil, aby bděl. 35 Buďte ostražití! Vždyť nevíte, kdy se mám vrátit. Může to být večer, v noci, za svítání nebo i za bílého dne. 36 Nerad bych vás našel spící. Očekávejte můj návrat. 37 Říkám vám i všem po vás: Bděte!“

Bible Kralická

1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení! 2 Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 3 A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce: 4 Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti? 5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl. 6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou. 7 Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec. 8 Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky. 9 A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim. 10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. 11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. 12 Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati. 13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. 14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory. 15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého. 16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své. 17 Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech. 18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě. 19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude. 20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů. 21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte. 22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených. 23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko. 24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého. 25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se. 26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou. 27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe. 28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto. 29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží. 30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou. 31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec. 33 Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas. 34 Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl. 35 Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno; 36 Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte. 37 A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.