Lukáš 21 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Chudá vdova dává vše, co má

1 Ježíš pozoroval, jak zámožní lidé vhazují peníze do chrámové pokladny. 2 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila tam dvě nepatrné mince. 3 Ježíš k tomu poznamenal: „Tato chudá vdova dala vlastně více než kterýkoliv z těch boháčů. 4 Ti darovali jen to, co mohli snadno postrádat, ale ta žena obětovala všechny své peníze, vše, co měla na živobytí.“

Ježíš vypráví o budoucnosti

5 Někteří se obdivovali, z jakého pěkného kamene je chrám vystavěn a jak je nádherně vyzdoben. Ježíš ale řekl: 6 „Přijdou dny, kdy ze všeho, čemu se teď obdivujete, nezůstane kámen na kameni, všechno to bude rozbořeno.“ 7 Zeptali se ho: „Mistře, kdy se to stane? Budou tomu předcházet nějaká znamení?“ 8 Odpověděl: „Nedejte se nikým svést. Mnozí přijdou a budou se prohlašovat za Mesiáše. Budou říkat: ‚Čas se naplnil.‘ Ale nevěřte jim. 9 Až uslyšíte o různých válkách a povstáních, neděste se. To vše musí přijít, ale ještě to nebude konec světa.“ 10 A dodal: „Znepřátelí se národy i státy. 11 Budou velká zemětřesení a z různých stran přijdou zprávy o hladu, nakažlivých nemocech, hrůzách a nezvyklých úkazech na obloze. 12 Ale než k tomu dojde, nastane ještě doba velkého pronásledování. Budou vás vláčet před soudy, vodit před krále a vladaře, uvrhnou vás do vězení, a to všechno proto, že jste uvěřili ve mne. 13 To bude vaše příležitost, abyste se ke mně přiznali. 14 Nepřipravujte si předem svoji obhajobu. 15 Já vám v té chvíli vnuknu pravá slova i vhodné argumenty, které vaše protivníky umlčí. 16 Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt. 17 Budete v nenávisti, protože se ke mně hlásíte. 18 Ale nebojte se, ani jeden vlas z hlavy neztratíte zbytečně. 19 Jen vydržte, získáte život! 20 Až uvidíte, že se kolem Jeruzaléma stahují vojska, pak přišla chvíle, kdy bude zpustošen. 21 Koho to zastihne v Judsku, ať uprchne do hor. Kdo bude v Jeruzalémě, ať se pokusí rychle z něho utéci, a kdo bude mimo, ať se do něho nevrací. 22 To budou dny trestu a splní se vše, co o tom napsali proroci. 23 Zle bude v těch dnech těhotným ženám a kojícím matkám. Velké strádání čeká tento národ, protože Boží hněv je namířen proti němu. 24 Mnozí budou zabiti, mnozí odvlečeni do otroctví po celé říši; v Jeruzalémě se budou roztahovat pohané, ale i na ně nakonec dojde.

Ježíš hovoří o svém návratu

25 Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. 26 Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena. 27 A tehdy uvidí přicházet Syna člověka v oblaku s královskou mocí a slávou. 28 Až se to všechno začne dít, vzmužte se a hleďte vzhůru, protože vaše konečné vysvobození bude již blízko.“ 29 Ještě jim to zdůraznil přirovnáním: „Všimněte si fíkovníku nebo kteréhokoliv jiného stromu. 30 Když vyraší listí, sami dobře víte, že se blíží léto. 31 Zrovna tak, až uvidíte všechna znamení, o kterých jsem s vámi mluvil, poznáte, že se blíží Boží království ve své plné moci. 32 Říkám vám, že ještě tato generace uvidí, jak se má slova začínají plnit. 33 Nebe i země jednou skončí, ale má slova nikdy neztratí svou platnost.

Ježíš vyzývá k bdělosti

34-35 Dejte si na sebe pozor! Nedopusťte, aby vaše mysl byla otupena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí. Pak by vás ten den zastihl jako past, ze které nikdo nepřipravený neunikne. 36 Buďte proto na stráži, modlete se, abyste unikli hrůzám, které mají přijít, a mohli nakonec obstát před Synem člověka.“ 37 Ve dne učil Ježíš v chrámu a večer odcházel na Olivovou horu a zůstával tam přes noc. 38 Už časně ráno přicházeli lidé do chrámu, aby mu naslouchali.

Bible Kralická

1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. 2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty. 3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní. 4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. 5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: 6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. 12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. 13 A toť se vám díti bude na svědectví. 14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. 18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. 20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. 24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. 25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. 29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. 32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. 33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den. 35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země. 36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. 37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. 38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.