1. list Petrův 3 | Slovo na cestu

Slovo na cestu

Rady ohledně manželství

1-2 Rovněž i vy, ženy, podřizujte se svým mužům, a když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým čistým a bohabojným životem. 3-4 Nenakloníte si je vnějšími ozdobami – šperky, okázalými účesy a nákladnými oděvy, které nejsou pro vás vhodné, ale nepomíjející krásou křesťanské osobnosti. Vaší ozdobou nechť je jemnost a mírnost, které se líbí Bohu. 5 Taková vnitřní krása zdobila zbožné ženy dávných dob, které se podřizovaly svým mužům. 6 Vzpomeňte na Sáru, která poslouchala svého manžela Abrahama a nazývala ho svým pánem. Jdete její cestou, jedná-te-li správně a nepodléháte nervozitě a strachu. 7 Tak i vy, muži, snažte se rozumět svým manželkám, neboť jsou slabší. Ctěte je, protože jsou z Boží milosti, stejně jako vy, dědičkami věčného života. Nejednáte-li tak, nemůžete čekat, že vaše modlitby budou vyslyšeny.

Utrpení při konání dobra

8 Na závěr se obracím k vám všem; buďte jednomyslní, mějte porozumění jeden pro druhého a milujte se jako Boží rodina. Mějte citlivá srdce a pokornou mysl. 9 Zlo neoplácejte zlem, urážky urážkami, ale naopak prokazujte dobro. Vždyť jedině tak vám Bůh může požehnat. 10 Máte za úkol dokázat, že si vážíte života, a přejete-li si žít dobře a šťastně, dávejte pozor na svůj jazyk, aby z vašich úst nevyšlo nic špatného a lstivého. 11 Obraťte se zády k zlému a čiňte dobro. Šiřte kolem sebe pokoj, i když to není snadné. 12 Vždyť Pán se dívá s láskou na své poslušné děti a vyhovuje jejich prosbám. Na ty pak, kteří činí zlo, hledí s přísnou tváří. 13 Kdo by měl zájem vám ublížit, když budete činit dobře? 14 Stane-li se však, že budete trpět pro dobrou věc, Bůh vás odmění. Nenechte se zastrašit a nebuďte malomyslní; 15 usilujte o to, aby vaše srdce patřila cele Kristu. Využijte každé příležitosti ke svědectví o vaší víře, hovořte však skromně a s úctou. 16 Jednejte správně, aby ti, kteří o vás mluví jako o nejhorších lidech a nadávají vám, se zastyděli, že hanobí vaše křesťanské chování. 17 Pamatujte, že dopustí-li Bůh, abyste trpěli, pak je lepší trpět pro dobro než pro zlo! 18 Vždyť Kristus také trpěl. Sám bez viny – zemřel za naše hříchy, aby nás přivedl k Bohu. Jeho tělo bylo vydáno na smrt, ale Boží Duch jej vzkřísil. 19-20 A týž Duch svatý zmocnil Noeho, když nesl Kristovo poselství záchrany těm, kteří před potopou byli pro svou nevěru v zajetí smrti. Bůh na ně trpělivě čekal, zatímco Noe stavěl koráb. Přesto jen osm lidí bylo zachráněno. 21 To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Při křtu vyznáváme, že jsme byli zachráněni před smrtí vzkříšením Ježíše Krista. Křest vyžaduje samozřejmě daleko více než pouhé obmytí tělesné špíny. Vyjadřuje skutečnost, že se obracíme k Bohu s prosbou, aby očistil naše svědomí od hříchu. 22 Nyní je onen Kristus v nebi po Boží pravici a andělé i všechny nebeské síly se před ním sklánějí a poslouchají ho.

Bible Kralická

1 Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli, 2 Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování. 3 Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů, 4 Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest. 5 Tak jsou zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželům svým, 6 Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce a nebojíce se žádného přestrašení. 7 Též podobně i muži spolu s nimi bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky. 8 A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví, 9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi. 10 Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti. 11 Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej. 12 Nebo oči Páně obrácené jsou na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale zuřivý obličej Páně na ty, kteříž činí zlé věci. 13 A kdo jest, ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého? 14 Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte, 15 Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní, 16 Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování. 17 Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbilo-li by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce. 18 Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen z strany Ducha. 19 Skrze něhož i těm, kteříž jsou již v žaláři, duchům přicházeje kázával, 20 Někdy nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě. 21 K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista. 22 Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.