Lukáš 19 | Slovo na cestu :: ERF Bibleserver

Slovo na cestu

Ježíš přináší spasení Zacheovu domu

1 Potom Ježíš vešel do Jericha. 2 Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč. 3 Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí, 4 předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel. 5 Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“ 6 Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů. 7 Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“ 8 Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“ 9 Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu. 10 Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“

Ježíš vypráví podobenství o deseti úřednících

11 Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády. 12 Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král. 13 Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘ 14 Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘ 15 Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘ 17 Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘ 18 Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘ 19 I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy. 20 Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný, 21 a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘ 22 Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to. 23 Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘ 24 Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘ 25 Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘ 26 Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno. 27 A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘ “

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

28 Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma. 29-30 V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “ 32 Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl. 33 Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají. 34 Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ 35 Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše. 36 Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel. 37 Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli. 38 Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“ 39 Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“ 40 Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“ 41 Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku 42 řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš, 43 a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě. 44 Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“

Ježíš opět čistí chrám

45 V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět 46 se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“ 47 Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život, 48 ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Zacheus

1 Ježíš přišel do Jericha a procházel jím. 2 A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč. 3 Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy. 4 Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde. 5 Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“ 6 Rychle tedy slezl a radostně ho přijal. 7 Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“ 8 Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“ 9 „Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův! 10 Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“

O hřivnách

11 Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. 12 Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. 13 Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven^[1] a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ 14 Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘ 15 Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16 Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17 Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘ 18 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ 19 Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘ 20 Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, 21 neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22 Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? 23 Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ 24 Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘ 25 ‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘ 26 Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27 A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“

Král na oslíku

28 Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. 29 Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků 30 se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31 Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“ 32 Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. 33 Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“ 34 „Pán ho potřebuje,“ odpověděli. 35 Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. 36 A jak jel, prostírali své pláště na cestu. 37 Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. 38 Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu!^[2] Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“ 39 V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ 40 Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“

Doupě lupičů

41 Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: 42 „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. 43 Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran 44 a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“ 45 Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali. 46 „Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘^[3] ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“^[4] 47 Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit. 48 Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.