Michas Bilderdienst in Ephraim. Ein Levit wird sein Priester
1Und es war ein Mann vom Bergland Ephraim namens Micha. Der sprach zu seiner Mutter: (Jos 17,15; Jos 21,21; Jos 24,30; Ri 10,1)2Die 1 100 Silberlinge, die dir entwendet worden sind und um derentwillen du einen Schwur ausgesprochen hast vor meinen Ohren — siehe, jenes Geld ist bei mir, ich habe es entwendet! Da sprach seine Mutter: Gesegnet seist du, mein Sohn, von dem HERRN! (1Sam 23,21; Ps 10,3)3So gab er seiner Mutter die 1 100 Silberlinge wieder. Und seine Mutter sprach: Ich habe das Geld aus meiner Hand ganz dem HERRN geheiligt für dich, mein Sohn, dass man ein Bildnis, ein gegossenes Bild, machen soll; darum gebe ich es dir jetzt wieder! (2Mo 20,23; 3Mo 19,4)4Er aber gab seiner Mutter das Geld zurück. Da nahm seine Mutter 200 Silberlinge und gab sie dem Goldschmied; der machte ihr daraus ein Bildnis und ein gegossenes Bild; das kam in Michas Haus. (5Mo 27,15; Jes 46,6; Hab 2,18)5So hatte also Micha ein Gotteshaus, und er machte ein Ephod und Teraphim und weihte einen seiner Söhne, damit er ihm als Priester diente. (1Mo 31,19; 2Mo 29,9; Ri 8,27; 1Kön 13,33; Hos 3,4)6Zu jener Zeit gab es keinen König in Israel; jeder tat, was recht war in seinen Augen. (5Mo 12,8; Ri 18,1; Ri 19,1; Ri 21,25; Spr 14,12; Spr 16,2; Pred 12,1)7Es war aber ein junger Mann aus Bethlehem -Juda, vom Geschlecht Judas, der war ein Levit[1] und hielt sich dort als Fremdling auf. (Ri 12,8; Ri 19,1; Rut 1,1; Mi 5,1)8Er zog aber aus der Stadt Bethlehem-Juda, um sich als Fremdling dort niederzulassen, wo er [etwas Geeignetes] fände. Als er so seines Weges ging, kam er auf das Bergland Ephraim zum Haus Michas. (Ri 17,11; Neh 13,10)9Da fragte ihn Micha: Wo kommst du her? Er antwortete ihm: Ich bin ein Levit von Bethlehem-Juda und bin unterwegs, um mich dort als Fremdling niederzulassen, wo ich [etwas Geeignetes] finde! (Ri 17,7)10Da sprach Micha zu ihm: Bleibe bei mir! Du sollst mir Vater und Priester sein; ich will dir jährlich zehn Silberlinge und Bekleidung und deinen Unterhalt geben! Und der Levit ging hinein. (1Mo 45,8; Ri 18,19; 2Sam 18,11; 2Kön 2,12; Mt 26,15)11Und der Levit willigte ein, bei dem Mann zu bleiben; und dieser hielt den jungen Mann wie einen seiner Söhne. (Ri 18,3)12Und Micha weihte den Leviten, damit der junge Mann ihm als Priester diente; und er blieb in Michas Haus. (Ri 18,30)13Und Micha sprach: Nun weiß ich, dass der HERR mir Gutes tun wird, weil ich einen Leviten als Priester habe! (4Mo 3,5; 4Mo 31,30; 2Chr 31,2)
ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.
1 Byl jeden muž z Efrajimského pohoří jménem Míkajáš.2Přiznal se své matce: „Těch tisíc sto šekelů stříbra, které ti byly vzaty, pro něž jsi dokonce vyřkla přede mnou kletbu, to stříbro je u mne, já jsem je vzal.“ Tu jeho matka řekla: „Můj synu, buď požehnán Hospodinu!“3 Vrátil matce těch tisíc sto šekelů stříbra a matka prohlásila: „To stříbro jsem cele zasvětila Hospodinu. Předávám je tobě, můj synu, abys z něho dal udělat sochu tesanou a litou. Dávám ti je nyní zpátky.“4 Ale on vrátil stříbro své matce. I vzala dvě stě šekelů stříbra a dala je zlatníkovi; udělal z nich sochu tesanou a litou, která pak byla v Míkově domě.5 Ten muž, Míka, měl totiž svatyni. Udělal efód a domácí bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz.6 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. 7 Byl jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi; byl to lévijec a pobýval tam jako host.8 Ten muž odešel z města, z judského Betléma, aby pobýval jako host, kde se mu naskytne. Při svém putování došel na Efrajimské pohoří k Míkovu domu.9 Míka se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Odpověděl mu: „Jsem lévijec z judského Betléma a putuji, abych pobýval jako host, kde se mi naskytne.“10 Míka mu navrhl: „Zůstaň u mne a budeš mi otcem a knězem. Budu ti za to dávat deset šekelů stříbra ročně, ošacení a stravu.“ Lévijec na to přistoupil.11 Přivolil zůstat u toho muže. A byl mu mládenec jako jeden z jeho synů.12 Míka lévijského mládence pověřil, aby mu sloužil jako kněz; zůstal tedy v Míkově domě.13 Míka si řekl: „Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce.“