Psalm 31 | Schlachter 2000 :: ERF Bibleserver

Schlachter 2000

1 Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids.^[1] (Ps 13,1; Ps 14,1; Lk 23,46) 2 Bei dir, o HERR, habe ich Zuflucht gefunden; lass mich niemals zuschanden werden; errette mich durch deine Gerechtigkeit! (Ps 11,1; Ps 25,3; Ps 31,18; Ps 31,20; Ps 36,8; Ps 71,2; Ps 90,1; Ps 91,2)

Ps 11,1Ps 25,3Ps 31,18Ps 31,20Ps 36,8Ps 71,2Ps 90,1Ps 91,2

3 Neige dein Ohr zu mir, rette mich rasch; sei mir ein starker Fels, eine feste Burg zu meiner Rettung! (2Sam 22,2; Ps 18,3; Ps 62,8; Ps 71,3; Ps 86,1; Ps 116,2)

2Sam 22,2Ps 18,3Ps 62,8Ps 71,3Ps 86,1Ps 116,2

4 Denn du bist mein Fels und meine Festung, führe und leite du mich um deines Namens willen! (Ps 23,3; Ps 31,3; Ps 32,8) 5 Befreie mich aus dem Netz, das sie mir heimlich gestellt haben; denn du bist meine Schutzwehr. (Ps 25,15; Ps 35,7; Ps 57,7; Ps 59,17; Jes 33,16)

Ps 25,15Ps 35,7Ps 57,7Ps 59,17Jes 33,16

6 In deine Hand befehle ich meinen Geist; du hast mich erlöst, HERR, du treuer Gott! (Lk 23,46; Apg 7,59; 1Kor 1,9; 1Thess 5,24; Hebr 10,23)

Lk 23,46Apg 7,591Kor 1,91Thess 5,24Hebr 10,23

7 Ich hasse die, welche trügerische Götzen verehren, und ich, ich vertraue auf den HERRN. (3Mo 19,4; 5Mo 27,15; Ps 31,15; Ps 101,3; Jes 44,25)

3Mo 19,45Mo 27,15Ps 31,15Ps 101,3Jes 44,25

8 Ich will frohlocken und mich freuen an deiner Gnade, denn du hast mein Elend angesehen, du hast auf die Nöte meiner Seele geachtet (5Mo 26,7; Ps 10,14; 1Kor 15,10; Eph 6,24; 2Thess 2,16)

5Mo 26,7Ps 10,141Kor 15,10Eph 6,242Thess 2,16

9 und hast mich nicht ausgeliefert in die Hand des Feindes, sondern hast meine Füße in weiten Raum gestellt. (Ps 18,18; Ps 18,20; Jes 54,2) 10 Sei mir gnädig, o HERR, denn mir ist angst; vor Gram sind schwach geworden mein Auge, meine Seele und mein Leib; (Ps 6,8; Ps 30,11; Ps 41,5) 11 denn mein Leben ist dahingeschwunden in Kummer und meine Jahre mit Seufzen; meine Kraft ist gebrochen durch meine Schuld, und meine Gebeine sind schwach geworden. (Ps 22,15; Ps 102,4) 12 Vor all meinen Feinden bin ich zum Hohn geworden, meinen Nachbarn allermeist, und ein Schrecken meinen Bekannten; die mich auf der Gasse sehen, fliehen vor mir. (Hi 19,13; Ps 38,12; Ps 44,14; Ps 79,4; Jes 53,2)

Hi 19,13Ps 38,12Ps 44,14Ps 79,4Jes 53,2

13 Ich bin in Vergessenheit geraten, aus dem Sinn gekommen wie ein Toter; ich bin geworden wie ein zertrümmertes Gefäß. (Ps 42,10; Hos 8,8) 14 Denn ich habe die Verleumdung vieler gehört — Schrecken ringsum! —, als sie sich miteinander berieten gegen mich; sie trachten danach, mir das Leben zu nehmen. (1Mo 37,18; Jer 20,10; Mt 12,14; Mt 26,3)

1Mo 37,18Jer 20,10Mt 12,14Mt 26,3

15 Aber ich vertraue auf dich, o HERR; ich sage: Du bist mein Gott! (2Kön 18,5; Ps 16,2; Ps 25,2; Ps 25,6; Ps 56,4; 2Tim 1,12)

2Kön 18,5Ps 16,2Ps 25,2Ps 25,6Ps 56,42Tim 1,12

16 In deiner Hand steht meine Zeit; rette mich aus der Hand meiner Feinde und von meinen Verfolgern! (Ps 7,2; Ps 31,6; Ps 139,16; Pred 3,1)

Ps 7,2Ps 31,6Ps 139,16Pred 3,1

17 Lass dein Angesicht leuchten über deinem Knecht; rette mich durch deine Gnade! (4Mo 6,25; Ps 6,5; Ps 67,2; Ps 80,4; Eph 2,8)

4Mo 6,25Ps 6,5Ps 67,2Ps 80,4Eph 2,8

18 HERR, lass mich nicht zuschanden werden, denn ich rufe dich an! Zuschanden werden sollen die Gottlosen, verstummen im Totenreich! (1Sam 2,6; Ps 25,3; Ps 31,2; Mt 22,11)

1Sam 2,6Ps 25,3Ps 31,2Mt 22,11

19 Die Lügenlippen sollen zum Schweigen gebracht werden, die frech reden gegen den Gerechten mit Hochmut und Verachtung! (Ps 12,4; Ps 63,12; Ps 120,2) 20 Wie groß ist deine Güte, die du denen bewahrst, die dich fürchten, und die du an denen erzeigst, die bei dir Zuflucht suchen angesichts der Menschenkinder. (2Sam 22,3; Ps 27,13; Ps 34,10; Ps 59,17; Ps 61,6; Ps 103,11; Röm 11,22; Hebr 6,18)

2Sam 22,3Ps 27,13Ps 34,10Ps 59,17Ps 61,6Ps 103,11Röm 11,22Hebr 6,18

21 Du verbirgst sie im Schutz deines Angesichts^[2] vor den Verschwörungen der Menschen; du verbirgst sie in einer Hütte vor dem Gezänk der Zungen. (Hi 5,21; Ps 64,2; Jer 36,26) 22 Gelobt sei der HERR, denn er hat mir seine Gnade wunderbar erwiesen in einer festen Stadt! (1Sam 23,14; Ps 17,7) 23 Ich hatte zwar in meiner Bestürzung gesagt: »Ich bin verstoßen von deinen Augen!« Doch du hast die Stimme meines Flehens gehört, als ich zu dir schrie. (Ps 10,17; Ps 34,7; Ps 44,24; Ps 77,8; Ps 94,14; Ps 116,11)

Ps 10,17Ps 34,7Ps 44,24Ps 77,8Ps 94,14Ps 116,11

24 Liebt den HERRN, alle seine Frommen! Der HERR bewahrt die Treuen, und er vergilt reichlich dem, der hochmütig handelt. (5Mo 6,5; Ps 30,5; Ps 37,28; Ps 94,2; Ps 97,10; Dan 4,34; Dan 5,20; 1Joh 4,19)

5Mo 6,5Ps 30,5Ps 37,28Ps 94,2Ps 97,10Dan 4,34Dan 5,201Joh 4,19

25 Seid stark, und euer Herz fasse Mut, ihr alle, die ihr auf den HERRN harrt! (Jos 1,6; Ps 27,14; Hebr 13,9; Jak 5,8)

Jos 1,6Ps 27,14Hebr 13,9Jak 5,8

Český ekumenický překlad

von Česká biblická společnost

HOSPODINE, UTÍKÁM SE K TOBĚ

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost! 3 Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu. 4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. 5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má. 6 Svého ducha kladu do tvých rukou, vykoupils mě, Hospodine, Bože věrný. 7 Nenávidím ty, kdo se drží šalebných přeludů, já spoléhám na Hospodina. 8 Z tvého milosrdenství se budu radovat a budu jásat, že jsi shlédl na mé pokoření. Vždyť ty víš, co sužuje mou duši. 9 Nevydal jsi mě do rukou nepřítele, dopřáls volnosti mým nohám. 10 Hospodine, smiluj se, vždyť se tak soužím, zrak mi slábne hořem, moje duše i mé tělo chřadnou. 11 V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou. 12 Potupen jsem všemi protivníky, a sousedy nejvíc; známí ze mne mají strach, spatří-li mě venku, vyhnou se mi. 13 Sešel jsem jim z mysli jako mrtvý, jako rozbitá nádoba. 14 Z mnoha stran pomluvy slyším. Kolkolem děs! Smlouvají se na mě, kují pikle, chtějí mi vzít život. 15 Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: „Ty jsi můj Bůh, 16 moje budoucnost je ve tvých rukou.“ Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě. 17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň. 18 Hospodine, kéž nejsem zahanben, když tě volám; ať jsou zahanbeni svévolníci, ať v podsvětí zmlknou. 19 Ať oněmějí zrádné rty, jež mluví proti spravedlivému tak urážlivě, zpupně, s pohrdáním. 20 Jak nesmírná je tvoje dobrotivost, kterou jsi uchoval těm, kdo se tě bojí, a prokázal těm, kteří se k tobě utíkají, před zraky všech lidí. 21 Ukrýváš je u sebe v své skrýši před srocením, před jazyky svárlivými schováváš je v stánku. 22 Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal divy svého milosrdenství v nepřístupném městě! 23 A já jsem si ukvapeně řekl: „Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět.“ Avšak vyslyšel jsi moje prosby, když jsem k tobě o pomoc volal. 24 Milujte Hospodina, všichni jeho zbožní, Hospodin své věrné opatruje, odplácí však plnou měrou těm, kteří si vedou zpupně. 25 Buďte rozhodní a buďte udatného srdce, všichni, kdo čekáte na Hospodina!