1Da machte sich Josua früh auf, und sie zogen aus Sittim und kamen an den Jordan, er und alle Kinder Israels; und sie rasteten dort, ehe sie hinüberzogen. (1Mo 22,3; 1Mo 28,18; Jos 2,1; Jos 6,12; Jos 6,15; Jos 7,16; Jos 8,10; 1Sam 17,20; Spr 31,15)2Nach drei Tagen aber gingen die Vorsteher durch das Lager (Jos 1,10)3und geboten dem Volk und sprachen: Wenn ihr die Bundeslade des HERRN, eures Gottes, sehen werdet und die Priester, die Leviten, die sie tragen, so brecht auf von eurem Ort und folgt ihr nach! (4Mo 10,35; 5Mo 31,9; 2Chr 5,7)4Doch soll zwischen euch und ihr etwa 2 000 Ellen[1] Abstand sein. Kommt ihr nicht zu nahe, damit ihr den Weg erkennt, den ihr gehen sollt; denn ihr seid den Weg zuvor nicht gegangen! (Ps 25,12; Ps 32,8; Ps 139,24; Jes 48,17; Joh 10,4)5Und Josua sprach zum Volk: Heiligt euch, denn morgen wird der HERR unter euch Wunder tun! (2Mo 3,20; 2Mo 19,10; 3Mo 20,7; 4Mo 11,18; 5Mo 7,19; Jos 7,13; 1Sam 16,5; Ps 77,15; Ps 96,3; 2Kor 7,1; 1Thess 4,3)6Und zu den Priestern sprach Josua: Tragt die Bundeslade und zieht vor dem Volk hinüber! Da trugen sie die Bundeslade und gingen vor dem Volk her. (4Mo 4,15; 1Chr 15,15)7Und der HERR sprach zu Josua: Heute will ich anfangen, dich vor ganz Israel groß zu machen, damit sie wissen, dass ich mit dir sein werde, wie ich mit Mose gewesen bin. (Jos 1,5; Jos 1,17; Jos 4,14; 1Sam 3,20; 1Chr 29,25)8Du aber gebiete den Priestern, welche die Bundeslade tragen, und sprich: Wenn ihr bis an das Wasser des Jordan kommt, so bleibt im Jordan stehen! (2Mo 14,13; Jos 3,3; Jos 3,17; 1Chr 15,11; Neh 12,24; Kla 3,26)9Und Josua sprach zu den Kindern Israels[2]: Kommt herzu und hört die Worte des HERRN, eures Gottes! (5Mo 4,1; 5Mo 12,28)10Und Josua sprach: Daran sollt ihr erkennen, dass der lebendige Gott in eurer Mitte ist und dass er die Kanaaniter, Hetiter, Hewiter, Pheresiter, Girgasiter, Amoriter und Jebusiter gewiss vor euch vertreiben wird: (2Mo 33,2; 5Mo 5,26; 5Mo 7,1; 5Mo 31,17; 2Kön 19,4; Ps 44,3; Ps 46,6; Ps 80,9; Jer 10,10; 1Thess 1,9)11Siehe, die Bundeslade des Herrn der ganzen Erde wird vor euch her über den Jordan gehen. (1Chr 29,11; Ps 83,18; Jes 54,5; Dan 4,31; Sach 4,14)12So nehmt nun aus den Stämmen Israels zwölf Männer, aus jedem Stamm einen Mann. (Jos 4,2)13Wenn dann die Fußsohlen der Priester, welche die Lade des HERRN, des Herrn der ganzen Erde, tragen, im Wasser des Jordan stillstehen, so wird das Wasser des Jordan, das Wasser, das von oben herabfließt, abgeschnitten werden, und es wird stehen bleiben wie ein Damm. (2Mo 14,21; Jos 3,11; Ps 114,3; Ps 114,5)14Als nun das Volk auszog aus seinen Zelten, um über den Jordan zu gehen, und die Priester die Bundeslade vor dem Volk hertrugen, (5Mo 31,26; Jos 3,3; Jos 3,6; Jos 6,6; Apg 7,44)15und als die, welche die Lade trugen, an den Jordan kamen, und die Priester, welche die Lade trugen, ihre Füße am Flussrand in das Wasser tauchten (der Jordan aber war überall über die Ufer getreten während der ganzen Zeit der Ernte), (Jos 4,18; 1Chr 12,15)16da stand das Wasser, das von oben herabkam, aufgerichtet wie ein Damm, weit entfernt bei der Stadt Adam, die neben Zartan liegt; aber das Wasser, das zum Meer der Arava[3] hinabfloss, zum Salzmeer[4], nahm ab und verlief sich völlig. So ging das Volk hinüber vor Jericho. (1Mo 14,3; 4Mo 34,3; 4Mo 34,12; Jos 8,14; Jos 11,2; Jos 11,16; Jos 12,1; Jos 12,3; Jos 12,8; Jos 18,18; 1Kön 4,12; 1Kön 7,46)17Und die Priester, welche die Bundeslade des HERRN trugen, standen fest auf dem Trockenen, mitten im Jordan; und ganz Israel ging auf dem Trockenen hinüber, bis das ganze Volk den Jordan völlig überschritten hatte. (2Mo 14,22; 2Mo 14,29; Jos 4,10)
— Jordánský div - Vody Jordánu se zastavují a lid suchou nohou vstupuje do zaslíbené země.
1 Za časného jitra vytáhl Jozue se všemi Izraelci ze Šitímu, až přišli k Jordánu; tam přenocovali, dříve než jej přešli.2 Když uplynuly tři dny, prošli správcové táborem3 a přikázali lidu: „Jakmile spatříte schránu smlouvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní.4 Mezi vámi a ní bude ovšem odstup zhruba dvou tisíc loket; nepřibližujte se k ní. Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli.“5 Jozue pak vyzval lid: „Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci.“6Potom Jozue řekl kněžím: „Zvedněte schránu smlouvy a ubírejte se před lidem.“ I zvedli schránu smlouvy a šli před lidem.7 Hospodin řekl Jozuovi: „Dnešního dne jsem tě začal před zraky celého Izraele vyvyšovat, aby poznali, že jsem s tebou, jako jsem byl s Mojžíšem.8 Kněžím nesoucím schránu smlouvy přikážeš toto: Až vstoupíte na pokraj jordánských vod, zůstanete v Jordánu stát.“ 9 Jozue vyzval Izraelce: „Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha.“10 A Jozue pokračoval: „Poznáte, že uprostřed vás je živý Bůh. Ten před vámi vyžene Kenaance, Chetejce, Chivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce i Jebúsejce.11 Hle, před vámi přejde Jordán schrána smlouvy Pána celé země.12 Nyní si vyberte z izraelských kmenů dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene.13 Jakmile nohy kněží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé země, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz.“14 Tak se stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a kněží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem.15 Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy kněží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod – Jordán je vždycky v čas žně rozvodněn daleko z břehů –,16 tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u města Adamu, které leží při Saretanu; a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu.17 Kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.