Sprüche 16 | Neue evangelistische Übersetzung

Neue evangelistische Übersetzung

1 Der Mensch stellt seine Überlegungen an, / doch was er dann sagt, kommt von Jahwe. 2 Der Mensch hält alles, was er tut, für recht, / doch Jahwe prüft schon das, was er denkt. 3 Vertraue Jahwe deine Vorhaben an, / dann werden deine Pläne gelingen. 4 Alle führt Jahwe zu seiner Antwort, / so auch die Gottlosen zu ihrem Unheils-Tag. 5 Stolze Menschen verabscheut Jahwe. / Die Hand darauf! Sie entgehen ihrer Strafe nicht. 6 Durch Liebe und Treue wird Schuld gesühnt, / durch Ehrfurcht vor Jahwe bleibt man dem Bösen fern. 7 Wenn das Tun eines Menschen Jahwe gefällt, / macht er auch dessen Feinde zum Frieden bereit. 8 Besser wenig mit Gerechtigkeit / als großes Einkommen durch Unrecht. 9 Das Herz des Menschen plant seinen Weg, / aber Jahwe lenkt seinen Schritt. 10 Ein Gottesurteil ist auf den Lippen des Königs, / beim Rechtsspruch verfehlt er sich nicht. 11 Es ist Jahwes Wille, dass die Waage einwandfrei ist, / sein Werk sind auch die Gewichte im Beutel. 12 Gottloses Tun verabscheut der König, / denn sein Thron steht nur durch Gerechtigkeit fest. 13 Wahrhaftige Worte gefallen dem König; / er liebt es, wenn jemand ehrlich ist. 14 Der Zorn des Königs ist ein Bote des Todes, / doch ein weiser Mann wendet ihn ab. 15 Das strahlende Gesicht des Königs bedeutet Leben; / seine Gunst ist wie eine Wolke, die im Frühjahr Regen bringt. 16 Weisheit zu erwerben ist viel besser als Gold, / Verstand zu bekommen ist mehr als alles Silber wert. 17 Die Straße der Ehrlichen heißt: Meide das Böse! / Wer das beachtet, bewahrt sein Leben. 18 Hochmut kommt vor dem Fall / und Stolz vor dem Sturz. 19 Besser bescheiden bei Armen zu sein, / als mit Überheblichen den Gewinn zu teilen. 20 Wer auf das Wort achtet, findet das Gute. / Wie glücklich ist der, der Jahwe vertraut! 21 Wer im Herzen weise ist, wird verständig genannt, / und Anmut in der Sprache fördert die Überzeugungskraft. 22 Der Verstand ist eine Lebensquelle für den, der ihn hat; / Dumme werden durch ihre Dummheit bestraft. 23 Ein Weiser redet mit Verstand, / das ist seinem Lehren förderlich. 24 Freundliche Worte sind wie Honig, / süß für die Seele und für den Körper gesund. 25 Mancher Weg erscheint dem Menschen recht, / doch am Ende führt er in den Tod. 26 Der Hunger treibt den Menschen an, / er arbeitet, um essen zu können. 27 Ein böser Mensch gräbt Unheil aus, / und auf seinen Lippen brennt es wie Feuer. 28 Ein falscher Mensch sät überall Streit, / ein Verleumder kann Freunde entzweien. 29 Ein Gewalttäter verführt den, der ihm vertraut, / und bringt ihn auf einen schlechten Weg. 30 Wer mit den Augen zwinkert, führt Böses im Schild; / wer die Lippen verzieht, hat es schon getan. 31 Graues Haar ist ein prächtiger Schmuck, / gefunden auf dem Weg der Gerechtigkeit. 32 Geduld bringt weiter als Heldentum; / einer, der sich selbst beherrscht, ist besser als einer, der Städte einnimmt. 33 Im Gewandbausch schüttelt man das Los, / doch von Jahwe kommt die Entscheidung.

Bible, překlad 21. století

von Biblion

1 Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. 2 Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin. 3 Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní. 4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den. 5 Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist. 6 Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. 7 Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří. 8 Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím. 9 Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. 10 Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit. 11 Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil. 12 Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! 13 Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. 14 Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší. 15 Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře! 16 Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. 17 Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. 18 Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. 19 Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist. 20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený! 21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají. 22 Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků. 23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti. 24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. 25 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 26 Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání. 27 Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál. 28 Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. 29 Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou. 30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. 31 Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží. 32 Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat. 33 Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.