1Das ist das Gesetz mit seinen Vorschriften und Bestimmungen, in denen ich euch unterweisen soll. So hat es Jahwe, euer Gott, mir befohlen. Denn ihr müsst danach handeln, wenn ihr das Land in Besitz genommen habt, in das ihr jetzt hinüberzieht.2Du sollst Jahwe, deinen Gott, dein Leben lang fürchten und alle seine Vorschriften und Bestimmungen halten. Ich befehle sie dir, deinen Kindern und Enkeln auch deshalb an, damit du ein langes Leben hast.3Hör gut zu, Israel, richte dich danach und handle entsprechend! Dann wird es dir gut gehen, und ihr werdet überaus zahlreich werden in einem Land, das von Milch und Honig überfließt. So hat es Jahwe, der Gott deiner Vorfahren, dir versprochen.4Höre Israel: Jahwe ist unser Gott, Jahwe allein![1]5Und du sollst Jahwe, deinen Gott, von ganzem Herzen lieben, mit ganzer Seele und mit deiner ganzen Kraft.[2] (Mk 12,29)6Und die Worte, die ich dir heute verkünde, sollen in deinem Herzen sein.7Präge sie deinen Kindern ein und rede davon, ob du in deinem Haus bist oder unterwegs, ob du dich hinlegst oder aufstehst.8Du sollst sie als Zeichen auf deine Hand binden und als Merkzeichen auf deiner Stirn tragen.9Du sollst sie auf die Türpfosten deines Hauses schreiben und an deine Tore.10Jahwe, dein Gott, bringt dich jetzt in das Land, wie er es deinen Vorfahren Abraham, Isaak und Jakob geschworen hat. Es sind große und schöne Städte, die du nicht gebaut hast,11Häuser voller Güter, die du nicht erworben hast, Zisternen, die du nicht ausgehauen hast, Weinberge und Olivenhaine, die du nicht angelegt hast. Wenn du dann davon isst und satt wirst,12dann hüte dich, Jahwe, deinen Gott, zu vergessen, der dich aus Ägypten, dem Sklavenhaus, geführt hat.13Jahwe, deinen Gott, sollst du fürchten, ihm sollst du dienen[3] und bei seinem Namen sollst du schwören. (Mt 4,10; Lk 4,8)14Lauft nicht hinter den Göttern her, die die Völker um euch herum verehren,15denn Jahwe, der Gott in deiner Mitte, ist ein eifersüchtiger Gott. Sein Zorn könnte gegen dich auflodern. Dann würde er dich vom Erdboden weg vernichten.16Stellt Jahwe, euren Gott, nicht auf die Probe,[4] wie ihr es in Massa getan habt. (2Mo 17,1; Mt 4,7; Lk 4,12)17Die Gebote, die Jahwe, euer Gott, euch gegeben hat, sollt ihr unbedingt halten, und zwar alle Gesetze und Vorschriften.18Du sollst das tun, was recht und gut vor Jahwe ist. Dann wird es dir gut gehen und du wirst das gute Land in Besitz nehmen, das Jahwe deinen Vorfahren unter Eid versprochen hat.19Du wirst alle deine Feinde vertreiben, so wie Jahwe es gesagt hat.20Wenn dich morgen dein Sohn fragt: „Was sind das für Gesetze, Vorschriften und Rechte, die Jahwe, unser Gott, euch geboten hat?“,21dann sollst du deinem Sohn sagen: „Sklaven waren wir, Sklaven des Pharao in Ägypten. Doch Jahwe hat uns mit starker Hand aus Ägypten herausgeführt.22Er hat vor unseren Augen gewaltige Zeichen und Wunder getan und Unheil über die Ägypter gebracht, den Pharao und seine ganze Familie.23Uns hat er von dort herausgeführt, um uns das Land zu geben, wie er es unseren Vorfahren geschworen hat.24Jahwe befahl uns, all diese Vorschriften zu halten und ihn, unseren Gott, zu fürchten, damit es uns immer gut geht und er uns am Leben erhält, wie es heute der Fall ist.25Wenn wir darauf achten, dieses ganze Gesetz vor Jahwe, unserem Gott, zu befolgen, wird das unsere Gerechtigkeit[5] sein.“
1Und dies ist das Gebot, die Ordnungen und die Rechtsbestimmungen, die der HERR, euer Gott, geboten hat, euch zu lehren, damit ihr sie tut in dem Land, in das ihr hinüberzieht, um es in Besitz zu nehmen, (5Mo 4,1; 5Mo 5,31; 5Mo 12,1; Hes 37,24)2damit du den HERRN, deinen Gott, fürchtest alle Tage deines Lebens, um alle seine Ordnungen und seine Gebote zu bewahren, die ich dir gebiete – du und dein Sohn und deines Sohnes Sohn –, und damit deine Tage lange währen. (5Mo 4,10; 5Mo 5,16; 5Mo 6,24; 5Mo 15,5; 5Mo 30,19; Jos 4,24; Jer 32,39)3Höre nun, Israel, und achte darauf, ⟨sie⟩ zu tun, damit es dir gut geht und ihr sehr zahlreich werdet – wie der HERR, der Gott deiner Väter, zu dir geredet hat – in einem Land, das von Milch und Honig[1] überfließt! (2Mo 3,6; 2Mo 3,8; 5Mo 8,8; 5Mo 11,9; 5Mo 26,9; 5Mo 27,3; 5Mo 31,20)4Höre, Israel: Der HERR ist unser Gott, der HERR allein[2]! (5Mo 4,35; Ps 86,10; Sach 14,9; Mk 12,29)5Und du sollst den HERRN, deinen Gott, lieben mit deinem ganzen Herzen und mit deiner ganzen Seele[3] und mit deiner ganzen Kraft. (5Mo 10,12; 5Mo 11,1; Jos 22,5; 2Kön 23,25; 2Chr 15,12; 2Chr 34,31; Mt 22,37)6Und diese Worte, die ich dir heute gebiete, sollen in deinem Herzen sein. (Ps 37,31; Spr 3,1; Jes 51,7)7Und du sollst sie deinen Kindern einschärfen, und du sollst davon reden, wenn du in deinem Hause sitzt und wenn du auf dem Weg gehst, wenn du dich hinlegst und wenn du aufstehst. (5Mo 4,9; Ps 78,5; Ps 119,13; Eph 6,4)8Und du sollst sie als Zeichen auf deine Hand binden, und sie sollen als Merkzeichen zwischen deinen Augen sein, (2Mo 13,9; Spr 7,3)9und du sollst sie auf die Pfosten deines Hauses und an deine Tore[4] schreiben. (5Mo 11,18)10Und es soll geschehen, wenn der HERR, dein Gott, dich in das Land bringt, das er deinen Vätern, Abraham, Isaak und Jakob, geschworen hat, dir zu geben: große und gute Städte, die du nicht gebaut hast, (5Mo 1,8; 5Mo 6,18)11und Häuser voll von allem Guten, die du nicht gefüllt hast, und ausgehauene Zisternen, die du nicht ausgehauen hast, Weinberge und Olivenbäume, die du nicht gepflanzt hast, und ⟨wenn⟩ du dann essen und satt werden wirst, (5Mo 11,15; Jos 24,13; Neh 9,25)12nimm dich in Acht, dass du den HERRN nicht vergisst, der dich herausgeführt hat aus dem Land Ägypten, aus dem Sklavenhaus. (2Mo 13,3; 5Mo 8,10; Ri 2,12; Spr 30,9; Jes 17,10)13Den HERRN, deinen Gott, sollst du fürchten und ihm dienen, und bei seinem Namen sollst du schwören. (1Mo 24,3; 2Mo 23,25; 5Mo 10,20; 5Mo 13,5; Jos 24,14; 1Sam 7,3; Ps 63,12; Jes 65,16; Jer 4,2; Mt 4,10)14Ihr sollt nicht anderen Göttern, von den Göttern der Völker, die rings um euch her sind, nachlaufen – (5Mo 5,7; Jos 23,7; 2Kön 17,35; Jer 7,6; Jer 25,6)15denn als ein eifersüchtiger Gott ist der HERR, dein Gott, in deiner Mitte –, damit nicht der Zorn des HERRN, deines Gottes, gegen dich entbrennt und er dich vom Erdboden weg vernichtet. (4Mo 35,34; 5Mo 4,24; 5Mo 7,4; 5Mo 11,17; Jos 23,12)16Ihr sollt den HERRN, euren Gott, nicht auf die Probe stellen, wie ihr ihn zu Massa auf die Probe gestellt habt. (2Mo 17,2; Mt 4,7)17Halten, ja, halten sollt ihr die Gebote des HERRN, eures Gottes, und seine Zeugnisse und seine Ordnungen, die er dir geboten hat. (5Mo 5,1; 5Mo 27,1; Ps 119,2)18Und du sollst tun, was recht und gut ist in den Augen des HERRN, damit es dir gut geht und du hineinkommst und das gute Land in Besitz nimmst, das der HERR deinen Vätern zugeschworen hat, (5Mo 6,10)19um alle deine Feinde vor dir hinauszustoßen, so wie der HERR geredet hat. (2Mo 23,27)20Wenn dein Sohn dich künftig fragt: Was ⟨bedeuten⟩ die Zeugnisse und die Ordnungen und die Rechtsbestimmungen, die der HERR, unser Gott, euch geboten hat?, (2Mo 12,26)21dann sollst du deinem Sohn sagen: Sklaven waren wir beim Pharao in Ägypten. Der HERR aber hat uns mit starker Hand aus Ägypten herausgeführt, (2Mo 13,3)22und der HERR tat vor unseren Augen große und unheilvolle Zeichen und Wunder[5] an Ägypten, an dem Pharao und an seinem ganzen Haus. (2Mo 3,20; 2Mo 10,2; Ps 135,9)23Uns aber führte er von dort heraus, um uns herzubringen, uns das Land zu geben, das er unsern Vätern zugeschworen hat. (5Mo 6,10)24Und der HERR hat uns geboten, alle diese Ordnungen zu tun, den HERRN, unsern Gott, zu fürchten, damit es uns gut geht alle Tage und er uns am Leben erhält, so wie ⟨es⟩ heute ⟨ist⟩. (5Mo 4,1; 5Mo 6,2; Ps 41,3)25Und es wird unsere Gerechtigkeit sein, wenn wir darauf achten, dieses ganze Gebot vor dem HERRN, unserm Gott, zu tun, so wie er ⟨es⟩ uns befohlen hat. (5Mo 24,13; Ps 78,7; Hes 18,9; Röm 2,13; 1Joh 3,7)
5.Mose 6
Bible Kralická
1Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí,2Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji.3Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě,) v zemi oplývající mlékem a strdí.4Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest.5Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.6A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.7A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.8Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma.9Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.10A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl,11A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se:12Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké.13Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati.14Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou,15(Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest,) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země.16Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah.17Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě,18A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým,19Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin.20Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám?21Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.22A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima,23Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim.24Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den.25A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.
— Milování jediného Boha - Mojžíš vysvětluje význam základního příkazu Boha ctít a milovat a vyzývá k věrnosti.
1 Toto jsou přikázání, nařízení a práva, kterým vás Hospodin, váš Bůh, přikázal vyučovat, abyste je dodržovali v zemi, do níž táhnete a kterou máte obsadit:2 Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a bedlivě dbal na všechna jeho nařízení a příkazy, které ti udílím, ty i tvůj syn a tvůj vnuk, po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ.3 Poslouchej je, Izraeli, a bedlivě je dodržuj. Tak se ti povede dobře a velmi se rozmnožíte v zemi oplývající mlékem a medem, jak ti přislíbil Hospodin, Bůh tvých otců. 4 Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.5 Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.8 Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima.9 Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány. 10 Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ti ji dá, a dá ti veliká a dobrá města, která jsi nestavěl,11 domy plné všeho dobrého, které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivoví, které jsi nevysadil, a budeš jíst a nasytíš se,12 pak si dávej pozor, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.13 Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, při jeho jménu přísahat.14 Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás,15 neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. 16 Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse.17 Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho svědectví a nařízení, která ti přikázal.18 Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo, až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům,19 že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin. 20 Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: „Co to jsou ta svědectví, nařízení a práva, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh?“,21 odvětíš svému synu: „Byli jsme faraónovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou.22 Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraónovi i proti celému jeho domu.23 Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům.24 Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes.25 Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.“
1A toto jsou ta přikázání, pravidla a zákony. Hospodin, váš Bůh, mi přikázal, ať vás jim učím, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit.2Chce, abys ty i tvůj syn a vnuk po všechny dny svého života ctili Hospodina, svého Boha, a zachovávali všechna jeho pravidla a přikázání, která ti udílím, abys byl dlouho živ.3Slyš je, Izraeli, a pečlivě je dodržuj. Pak se ti povede dobře a v zemi oplývající mlékem a medem se mocně rozmnožíte, jak ti to řekl Hospodin, Bůh tvých otců.4Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný!5Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.6Ať tato slova, která ti dnes svěřuji, zůstanou ve tvém srdci.7Vštěpuj je svým synům a mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš.8Přivaž si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo.[1]9Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.10Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou s přísahou zaslíbil tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.[2] Dá ti v ní veliká a krásná města, která jsi nestavěl,11domy plné všeho dobrého, které jsi neplnil, vykopané studny, které jsi nekopal, vinice a olivoví, které jsi nesázel. Až pak budeš jíst a nasytíš se,12měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví.13Hospodina, svého Boha, budeš ctít, jemu budeš sloužit a při jeho jménu budeš přísahat.14Nesmíš následovat cizí bohy, žádné z bohů okolních národů.15Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, jenž uprostřed tebe přebývá, je žárlivě milující Bůh! Jinak proti tobě vzplane hněv Hospodina, tvého Boha, a vyhladí tě z povrchu země.16Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste jej pokoušeli v Masse.[3]17Pečlivě zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, i jeho svědectví a pravidla, která ti vydal.18Čiň, co je v Hospodinových očích správné a dobré. Pak se ti povede dobře a vejdeš do té krásné země, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům, obsadíš ji19a zaženeš všechny své nepřátele, jak ti to řekl Hospodin.20Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: „Co znamenají ta svědectví, pravidla a zákony, jež vám přikázal Hospodin, váš Bůh?“21odpovíš mu: „V Egyptě jsme byli faraonovými otroky, ale Hospodin nás mocnou rukou z Egypta vyvedl.22Před našima očima přivedl Hospodin na Egypt, na faraona i na celý jeho dvůr veliká a hrozná znamení a divy.23Nás však odtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, kterou s přísahou zaslíbil našim otcům.24Tehdy nám Hospodin přikázal, abychom se řídili všemi těmito pravidly a ctili Hospodina, svého Boha. Pak se nám po všechny dny našeho života povede dobře a tak je tomu dnes.25Naše spravedlnost je v tom, abychom před Hospodinem pečlivě dodržovali všechna tato přikázání, jak nám uložil.“