1Im Oktober desselben Jahres kam Jischmaël Ben-Netanja, der Enkel Elischamas, in Begleitung von zehn anderen Männern zu Gedalja nach Mizpa. Jischmaël gehörte zur königlichen Familie und war einer von den Oberen des Königs gewesen. Als sie zusammen beim Gastmahl saßen,2fielen Jischmaël und seine zehn Männer plötzlich mit gezogenen Schwertern über Gedalja Ben-Ahikam her. Sie töteten den Enkel Schafans, den doch der König von Babylon als Statthalter für das Land eingesetzt hatte.3Jischmaël ließ auch alle Judäer, die sich bei Gedalja in Mizpa aufhielten, niedermachen und ebenso die chaldäischen Soldaten, die er dort fand.4Am nächsten Tag, als noch niemand von der Ermordung Gedaljas erfahren hatte,5näherten sich 80 Männer aus Sichem, Schilo und Samaria. Sie hatten ihre Bärte abgeschnitten, ihre Gewänder eingerissen und ihre Haut blutig geritzt und wollten nach Jerusalem, um Weihrauch und Speisopfer in das Haus Jahwes zu bringen.6Jischmaël Ben-Netanja ging ihnen von Mizpa aus weinend entgegen und lud sie ein: „Kommt zu Gedalja Ben-Ahikam!“7Als sie aber in der Stadt waren, stachen er und seine Männer sie nieder und warfen ihre Leichen in eine Zisterne.8Nur zehn von ihnen ließ Jischmaël am Leben, denn sie hatten ihn angefleht: „Töte uns nicht! Wir geben dir alle unsere Vorräte an Weizen, Gerste, Öl und Honig, die wir auf dem Feld draußen versteckt haben.“9Die Zisterne, in die Jischmaël die Leichen der von ihm getöteten Männer geworfen hatte, war jene große Zisterne, die König Asa wegen der Bedrohung durch König Bascha von Israel hatte aushauen lassen. Jetzt füllte Jischmaël Ben-Netanja sie mit den Erschlagenen.10Dann führte er den ganzen Rest des Volkes, der sich in Mizpa befand, gefangen weg, auch die Königstöchter, die Nebusaradan, der Befehlshaber der Leibwache, seinerzeit in die Obhut Gedaljas gegeben hatte. Jischmaël wollte mit ihnen ammonitisches Gebiet erreichen.11Als Johanan Ben-Kareach und die anderen Offiziere von den Verbrechen Jischmaëls erfuhren,12riefen sie ihre Truppen zusammen und verfolgten ihn. Am großen Teich von Gibeon holten sie ihn ein.13Als das Volk, das bei Jischmaël war, Johanan und die anderen Offiziere sah, freuten sie sich.14Und alle, die Jischmaël von Mizpa verschleppt hatte, liefen zu Johanan über.15Jischmaël Ben-Netanja selbst konnte allerdings mit acht Männern entkommen und floh zu den Ammonitern.
Der Fluchtplan
16Johanan Ben-Kareach und die Offiziere bei ihm übernahmen nun die Verantwortung für den Rest des Volkes, den sie Jischmaël Ben-Netanja bei Gibeon abgejagt hatten, nachdem dieser Gedalja erschlagen und das Volk von Mizpa entführt hatte. Es waren Männer, Frauen und Kinder, auch einige Soldaten und Hofbeamte.17Sie zogen mit ihnen fort und machten erst vor Bethlehem bei der Herberge Kimhams Halt, um von dort aus weiter nach Ägypten zu fliehen,18aus Angst vor den Chaldäern. Denn Jischmaël Ben-Netanja hatte den vom babylonischen König eingesetzten Statthalter Gedalja Ben-Ahikam erschlagen.
Jeremia 41
Bible, překlad 21. století
von Biblion1V sedmém měsíci[1] pak do Micpy za Gedaliášem, synem Achikamovým, přišel Išmael, syn Netaniáše, syna Elišamova, s dalšími deseti muži. Byl z královského rodu a patřil ke královým nejvyšším hodnostářům. Během společné hostiny v Micpě2pak Išmael, syn Netaniášův, náhle vstal a s těmi deseti muži napadli Gedaliáše, syna Achikama, syna Šafanova, mečem. Tak zavraždili člověka, kterého jmenoval zemským správcem sám babylonský král.3Išmael tenkrát povraždil i všechny Židy, kteří byli v Micpě s Gedaliášem, a také babylonské vojáky, kteří tam byli.[2]4Druhý den po zavraždění Gedaliáše, když o tom ještě nikdo nevěděl,5přišlo ze Šechemu, Šíla a Samaří osmdesát poutníků s oholenými bradami, roztrženými rouchy a se smutečními jizvami. Měli s sebou moučné oběti a kadidlo, které chtěli přinést do Hospodinova chrámu.6Išmael, syn Netaniášův, jim z Micpy vyšel naproti a celou cestu plakal. Když došel až k nim, vyzval je: „Pojďte za Gedaliášem, synem Achikamovým.“7Jakmile vešli dovnitř města, Išmael, syn Netaniášův, je se svými muži pobil a naházel je do jímky.8Deset z nich ale Išmaelovi řeklo: „Nezabíjej nás! Máme venku schované zásoby pšenice, ječmene, oleje a medu.“ A tak je nechal a nepobil je s ostatními.9Těla všech zavražděných Išmael naházel za Gedaliášem do jímky. Je to ta jímka, kterou nechal zřídit král Asa za války s izraelským králem Baašou. Išmael, syn Netaniášův, ji naplnil mrtvolami.10Potom Išmael zajal všechny ostatní, kdo byli v Micpě – královské dcery i všechny ostatní, kteří tam zůstali a které velitel gardistů Nebuzardan svěřil Gedaliášovi, synu Achikamovu. Ty všechny Išmael, syn Netaniášův, zajal a chystal se s nimi přejít k Amoncům.11Když se ale o všech těchto zločinech Išmaele, syna Netaniášova, doslechl Jochanan, syn Kareachův, a všichni velitelé, kteří byli s ním,12vzali všechny své muže a vytáhli proti němu do boje. Dostihli ho u Velké nádrže v Gibeonu.13Jakmile všechen lid, který měl Išmael s sebou, uviděl Jochanana, syna Kareachova, a s ním všechny velitele, zaradovali se.14Všichni ti, které Išmael v Micpě zajal, se tehdy obrátili a přešli k Jochananovi, synu Kareachovu.15Išmael, syn Netaniášův, ale Jochananovi s osmi svými muži utekl a dostal se k Amoncům.
Do Egypta
16Jochanan, syn Kareachův, a všichni velitelé, kteří byli s ním, se pak ujali všech přeživších, které Išmael, syn Netaniášův, odvedl z Micpy poté, co zavraždil Gedaliáše, syna Achikamova. Všechny ty bojovníky, muže, ženy, děti i dvořany přivedli z Gibeonu zpět17a vydali se s nimi do Egypta. (Cestou se ještě zastavili v Gerut-kimhamu poblíž Betléma.)18Utíkali před Babyloňany – báli se jich, protože Išmael, syn Netaniášův, zavraždil Gedaliáše, syna Achikamova, kterého jmenoval zemským správcem sám babylonský král.