1Jahwe sagte zu Mose: „Pass auf! Für den Pharao habe ich dich zu einem Gott gemacht, und Aaron wird dein Prophet sein.2Du gibst ihm alles weiter, was ich dir befehle, und dein Bruder Aaron wird dann vom Pharao fordern, die Israeliten aus seinem Land ziehen zu lassen.3Ich selbst werde den Pharao starrsinnig machen und werde viele Zeichen und Wunder im Land Ägypten tun.4Der Pharao wird nicht auf euch hören. Deshalb wird Ägypten meine Macht zu spüren bekommen, und ich werde meine Scharen, mein Volk, die Israeliten, unter gewaltigen Strafgerichten aus dem Land Ägypten herausführen.5Die Ägypter sollen erkennen, dass ich Jahwe bin, dessen Macht sie spüren, wenn ich die Israeliten aus ihrem Land wegführe.“6Mose und Aaron machten alles so, wie Jahwe es ihnen dargestellt hatte.7Mose war damals 80 Jahre alt und Aaron 83 Jahre.8Jahwe hatte Mose und Aaron nämlich gesagt:9„Wenn der Pharao verlangt, dass ihr euch durch ein Wunder ausweist, dann sagst du zu Aaron: 'Wirf deinen Stab vor dem Pharao auf den Boden!' Dann wird er zu einer Schlange werden.“10Da gingen Mose und Aaron zum Pharao und taten, was Jahwe ihnen aufgetragen hatte. Aaron warf den Stab vor dem Pharao und seinen Hofbeamten hin und er wurde zur Schlange.11Da rief der Pharao seine Weisen und Zauberer. Diese seine Magier vollbrachten mit ihren Zauberkünsten dasselbe.12Jeder warf seinen Stab auf den Boden und es wurden Schlangen daraus. Doch Aarons Stab verschlang ihre Stäbe.13Der Pharao aber blieb hart. Er hörte nicht auf Mose und Aaron, wie Jahwe es gesagt hatte.
1. Plage: Wasser wird Blut
14Jahwe sagte zu Mose: „Der Pharao bleibt hart. Er weigert sich, das Volk ziehen zu lassen.15Geh morgen früh zu ihm, wenn er ans Wasser hinuntergeht. Nimm den Stab mit, der sich in eine Schlange verwandelt hat, und tritt dem Pharao am Ufer des Nil entgegen!16Sag zu ihm: 'Jahwe, der Gott der Hebräer, hat mich zu dir geschickt und fordert dich auf: Lass mein Volk ziehen, damit es mir in der Wüste dient! Aber bis jetzt hast du nicht darauf gehört.17So spricht Jahwe: Jetzt wirst du merken, dass ICH da BIN. Pass auf! Ich werde mit dem Stab in meiner Hand auf das Wasser im Nil schlagen, und es wird sich in Blut verwandeln.18Dann werden die Fische im Nil verenden und der Fluss wird stinken, sodass die Ägypter sich ekeln, Nilwasser zu trinken.'“19Dann sagte Jahwe zu Mose: „Sag Aaron: 'Strecke deinen Stab über alle Gewässer Ägyptens aus, über die Flüsse und Kanäle, die Sümpfe[1] und alle Wasserstellen! Dann wird alles Wasser in Ägypten zu Blut, selbst das in ‹Gefäßen aus› Holz und Stein.'“[2]20Mose und Aaron taten, was Jahwe ihnen aufgetragen hatte. Aaron hob den Stab und schlug vor den Augen des Pharao und seiner Hofbeamten auf das Wasser im Nil. Da verwandelte sich alles Wasser im Strom zu Blut.21Die Fische starben, und das Wasser begann zu stinken, sodass die Ägypter das Nilwasser nicht mehr trinken konnten. Im ganzen Land war das Wasser zu Blut geworden.[3]22Aber die ägyptischen Magier machten es mit ihren Zauberkünsten nach. Deshalb blieb der Pharao hart. Er hörte nicht auf Mose und Aaron, wie Jahwe es gesagt hatte.23Er drehte ihnen den Rücken zu und ging in seinen Palast zurück. Er nahm es nicht ernst.24Alle Ägypter aber gruben in der Umgebung des Nil nach Trinkwasser, denn das Nilwasser[4] war ungenießbar geworden,25nachdem Jahwe den Nil geschlagen[5] hatte. So vergingen sieben Tage.
2. Plage: Frösche
26Da sagte Jahwe zu Mose: „Geh zum Pharao und sage ihm: 'So spricht Jahwe: Lass mein Volk ziehen, damit es mir dienen kann!27Wenn du dich weigerst, dann pass auf! Ich werde eine Froschplage über dein ganzes Land kommen lassen.28Der Nil wird von Fröschen wimmeln; sie werden das Wasser verlassen und in deinen Palast kommen, in dein Schlafzimmer und in dein Bett. Auch in die Häuser deiner Beamten und des ganzen Volkes werden sie kommen und sich in die Backtröge und Backöfen setzen.29Über dich, dein Volk und alle deine Diener wird diese Froschplage kommen.'“
2.Mose 7
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Hospodin Mojžíšovi řekl: „Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem.2Budeš mluvit všechno, co ti přikážu, a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraonovi, aby propustil syny Izraele ze své země.3Já však posílím faraonovu hrdost a budu v egyptské zemi množit svá znamení a divy.4Farao vás neposlechne, a tak na Egypt dolehne má ruka. Své houfy, svůj lid, syny Izraele, vyvedu z egyptské země uprostřed velikých soudů.5Až na Egypt dolehne má ruka a vyvedu syny Izraele z jejich středu, tehdy Egypťané poznají, že já jsem Hospodin.“6Mojžíš a Áron udělali přesně to, co jim Hospodin přikázal.7Když mluvili k faraonovi, bylo Mojžíšovi osmdesát let a Áronovi osmdesát tři.8Hospodin Mojžíšovi a Áronovi řekl:9„Když vás farao vyzve: ‚Prokažte se nějakým divem,‘ řekneš Áronovi: ‚Vezmi svou hůl, hoď ji před faraona a promění se v hada.‘“10A tak šel Mojžíš s Áronem k faraonovi a udělali, co jim Hospodin přikázal: Áron hodil svou hůl před faraona a jeho dvořany a proměnila se v hada.11Farao si ale zavolal mudrce a čaroděje a tito egyptští věštci dokázali svými čáry totéž.12Hodili své hole na zem a proměnily se v hady. Áronova hůl však jejich hole spolykala.13Farao byl ale neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je.[1]
Krev
14Hospodin tedy Mojžíšovi řekl: „Farao je neoblomný, odmítá propustit lid.15Ráno jdi za ním. Až půjde farao k vodě, půjdeš mu naproti a na břehu Nilu se mu postavíš do cesty. Vezmi s sebou tu hůl, která se proměnila v hada,16a řekni mu: ‚Hospodin, Bůh Hebrejů, mě k tobě poslal se slovy: ‚Propusť můj lid, aby mi sloužili na poušti!‘ a hle, až dosud jsi nechtěl uposlechnout.17Takto praví Hospodin: ‚Nyní poznáš, že já jsem Hospodin!‘ Pohleď, holí, kterou mám v ruce, udeřím do vody Nilu a ta se obrátí v krev.18Ryby, které jsou v Nilu, pomřou a nilská voda bude páchnout tak, že se jí Egypťané budou štítit napít.‘“19Hospodin dále Mojžíšovi řekl: „Řekni Áronovi, ať vezme svou hůl a napřáhne ji k egyptským vodám – k jejich průplavům, říčním ramenům i mokřinám, ke všem jejich vodním nádržím – ať se promění v krev! Po celé egyptské zemi bude krev, dokonce i ve džberech a džbánech.“20Mojžíš s Áronem tedy učinili, jak Hospodin přikázal. Zvedl hůl, a když jí před očima faraona a jeho dvořanů udeřil na vodu v Nilu, obrátila se všechna nilská voda v krev.21Ryby, které byly v Nilu, pomřely a nilská voda páchla tak, že Egypťané nebyli s to se jí napít. Po celé egyptské zemi byla krev.22Egyptští věštci ale svými kouzly dokázali totéž, a tak farao zůstal neoblomný. Jak Hospodin předpověděl, neposlechl je.23Farao se otočil a šel domů. Vůbec si to nevzal k srdci.24Všichni Egypťané ale museli kopat kolem Nilu, aby našli pitnou vodu. Nilskou vodu totiž nebyli s to pít.
Žáby
25Když uplynulo sedm dní poté, co Hospodin udeřil na Nil,26Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužili.27Pokud je však odmítáš propustit, dávej pozor: Chystám se udeřit na celý tvůj kraj žabami!28Nil bude plný žab; ty pak vylezou a vniknou do tvého domu, do tvé ložnice i do tvé postele, do domů tvých dvořanů i mezi tvůj lid, do tvých pecí a do tvých díží.29I po tobě, po tvém lidu a po tvých dvořanech polezou žáby!‘“