Josua 4 | Neue Genfer Übersetzung

Neue Genfer Übersetzung

Die Israeliten stellen Gedenksteine auf

1 Als das ganze Volk durch den Jordan gezogen war, sagte der HERR zu Josua: 2 »Wählt zwölf Männer aus dem Volk, je einen aus jedem Stamm, 3 und gebt ihnen folgende Anweisung: ›Holt von der Stelle, wo die Priester stehen, zwölf ´große` Steine aus dem Flussbett. Tragt sie zu dem Platz, an dem ihr heute Nacht lagern werdet, und legt sie dort nieder.‹« 4 Da rief Josua die zwölf Männer, die er aus den zwölf Stämmen Israels bestimmt hatte, 5 und forderte sie auf: »Geht in den Jordan zur Lade des HERRN, eures Gottes. Jeder von euch soll sich einen Stein auf die Schulter laden, ´dann entspricht ihre Anzahl` der Zahl der Stämme Israels. 6 Sie sollen euch als Denkmal dienen. Wenn eure Kinder euch später einmal fragen, was es mit den Steinen auf sich hat, 7 dann antwortet ihnen: ›Der Jordan staute sich vor der Bundeslade des HERRN; das Wasser stand still, als sie den Fluss durchquerte. Daran sollen diese Steine uns für alle Zeiten erinnern.‹« 8 Die zwölf Männer^[1] führten Josuas Anordnung aus und holten zwölf Steine aus dem Jordan, für jeden Stamm einen, so wie der HERR es Josua befohlen hatte. Sie trugen die Steine bis zum Lagerplatz und legten sie dort nieder. 9 Mitten im Jordan, genau an der Stelle, wo die Priester mit der Bundeslade gestanden hatten, errichtete Josua ´ein weiteres Denkmal aus` zwölf Steinen. Es ist noch heute dort zu finden. 10 Die Priester mit der Bundeslade blieben so lange im Fluss stehen, bis alles ausgeführt war, was der HERR dem Volk durch Josua aufgetragen hatte. Schon Mose hatte Josua entsprechende Anweisungen gegeben. Die Israeliten beeilten sich, durch ´das Flussbett` zu kommen. 11 Erst als alle den Fluss durchquert hatten, stiegen auch die Priester mit der Lade des HERRN heraus und nahmen ihren Platz an der Spitze des Zuges wieder ein. 12 Die ´Männer der` Stämme Ruben und Gad und des halben Stammes Manasse gingen bewaffnet vor den ´übrigen` Israeliten her, wie bereits Mose es befohlen hatte. 13 Insgesamt zogen ´aus diesen Stämmen` etwa 40.000 bewaffnete Männer vor den Augen des HERRN zum Kampf in die Ebene von Jericho. 14 An diesem Tag verschaffte der HERR Josua bei allen Israeliten Achtung und Ansehen^[2]. Sie begegneten ihm nun mit derselben Ehrfurcht, mit der sie Mose begegnet waren, und so blieb es sein Leben lang. 15 Der HERR hatte zu Josua gesagt: 16 »Befiehl nun den Priestern, die die Lade mit den Gesetzestafeln^[3] tragen, aus dem Flussbett zu steigen.« 17 Josua gab den Befehl, 18 und sobald die Priester mit der Bundeslade des HERRN ihre Füße auf das trockene Ufer setzten, kehrte das Wasser des Jordans ins Flussbett zurück und trat wie zuvor über die Ufer. 19 Es war am zehnten Tag des ersten Monats, als die Israeliten den Jordan durchquerten. Sie errichteten ihr Lager bei Gilgal an der Ostgrenze ´des Gebiets` von Jericho. 20 Dort stellte Josua die zwölf Steine, die sie aus dem Jordan mitgenommen hatten, ´als Denkmal` auf 21 und sagte zu den Israeliten: »Wenn eure Nachkommen eines Tages ihre Eltern fragen, was es mit diesen Steinen auf sich hat, 22 dann soll man ihnen erklären, dass Israel an dieser Stelle den Jordan trockenen Fußes durchquert hat. 23 Denn der HERR, euer Gott, ließ das Wasser des Jordans vor euch austrocknen, bis ihr auf der anderen Seite angekommen wart. Genauso hat der HERR, euer Gott, beim Schilfmeer gehandelt: Er ließ es vor uns austrocknen, bis wir hindurch gezogen waren. 24 ´Dies tat er`, damit alle Völker der Erde erkennen, wie groß seine Macht ist. Und auch ihr sollt für alle Zeiten dem HERRN, eurem Gott, in Ehrfurcht begegnen.«

Bible, překlad 21. století

von Biblion

Dvanáct kamenů

1 Když pak celý národ překročil Jordán, Hospodin promluvil k Jozuovi: 2 „Vyberte si z lidu dvanáct mužů, po jednom z každého kmene, 3 a přikažte jim: ‚Odtud, zprostřed Jordánu, kde stály nepohnutě nohy kněží, vyneste dvanáct kamenů, vezměte je s sebou a složte je v táboře, kde se dnes v noci uložíte.‘“ 4 Jozue tedy povolal dvanáct mužů, které ustanovil ze synů Izraele, po jednom z každého kmene, 5 a řekl jim: „Jděte doprostřed Jordánu před Truhlu Hospodina, vašeho Boha. Každý si zvedne na rameno jeden kámen, podle počtu izraelských kmenů, 6 aby se pro vás staly znamením. Až se vás v budoucnu děti zeptají: ‚Proč tu máte ty kameny?‘ 7 povíte jim: ‚Protože se vody Jordánu rozdělily před Truhlou Hospodinovy smlouvy. Když přecházela Jordán, vody se rozdělily.‘ Proto budou tyto kameny synům Izraele připomínkou až na věky.“ 8 Synové Izraele tedy udělali, co jim Jozue přikázal. Vynesli zprostřed Jordánu dvanáct kamenů podle počtu izraelských kmenů, jak Jozuovi uložil Hospodin, a přenesli je s sebou do tábora, kde je složili. 9 Dalších dvanáct kamenů postavil Jozue uprostřed Jordánu tam, kde stály nohy kněží nesoucích Truhlu smlouvy. Jsou tam až dodnes. 10 Kněží nesoucí Truhlu tehdy stáli uprostřed Jordánu, než byly splněny všechny příkazy, které Hospodin udělil pro lid Jozuovi, přesně jak to Jozuovi přikázal Mojžíš. Lid spěšně přešel řeku, 11 a poté, co přešel všechen lid, přešla před jejich zraky také Hospodinova truhla s kněžími. 12 V čele synů Izraele přešli v bojovém šiku synové Rubenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova, jak jim přikázal Mojžíš.^[1] 13 Na čtyřicet tisíc vyzbrojených bojovníků přešlo před Hospodinem na jerišské pláně, aby svedli boj. 14 Toho dne Hospodin v očích celého Izraele dodal Jozuovi na vážnosti, takže ho měli v úctě, jako měli v úctě Mojžíše po celý jeho život. 15 Hospodin řekl Jozuovi: 16 „Přikaž kněžím nesoucím Truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.“ 17 Jozue tedy kněžím přikázal: „Vystupte z Jordánu.“ 18 A jakmile kněží nesoucí Truhlu smlouvy Hospodinovy vystoupili zprostřed Jordánu a stanuli nohama na souši, vrátily se vody Jordánu na místo a vylévaly se z břehů jako předtím. 19 Lid vystoupil z Jordánu desátého dne prvního měsíce a utábořil se v Gilgalu u východního okraje Jericha. 20 Oněch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, vztyčil Jozue v Gilgalu 21 a řekl synům Izraele: „Až se vaše děti v budoucnu zeptají svých otců: ‚Proč jsou tu ty kameny?‘ 22 poučíte je: ‚Izrael tu přešel Jordán po suchu.‘ 23 Hospodin, váš Bůh, před vámi vysušil tyto jordánské vody, dokud jste nepřešli, tak jako to Hospodin, váš Bůh, provedl s Rudým mořem, které před námi vysušil, dokud jsme nepřešli. 24 To aby všechny národy země poznaly, že ruka Hospodinova je mocná; to abyste ctili Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny.“