Kostenlos anmelden

Psalm 142

Menge Bibel

1 Ein Lehrgedicht Davids, als er sich in der Höhle befand, ein Gebet. (Ps 57,1) 2 Laut schrei’ ich zum HERRN, laut fleh’ ich zum HERRN, 3 ich schütte meine Klage vor ihm aus, tue kund vor ihm meine Not. 4 Wenn mein Geist in mir verschmachtet[1], du kennst doch meinen Lebenspfad. Auf dem Wege, den ich wandeln will[2], hat man mir heimlich ein Fangnetz ausgespannt. 5 Blick’ ich nach rechts und halte Umschau: ach, da ist keiner, der mich versteht[3]! Verschlossen ist mir jede Zuflucht: niemand fragt nach mir! 6 Ich schreie, HERR, zu dir, ich sage: »Du bist meine Zuflucht, mein Anteil im Lande der Lebenden!« 7 Ach, merk’ auf mein Flehn, denn ich bin gar schwach geworden! Rette mich vor meinen Verfolgern, denn sie sind mir zu stark! 8 Führe mich aus der Umkreisung hinaus, damit ich deinen Namen preise! Die Gerechten werden bei mir erwarten, daß du mir wohltust. 

Public Domain

Psalm 142

Český ekumenický překlad

von Česká biblická společnost
1  Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.  2  Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,  3  před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.  4  Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.  5  Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.  6  Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!  7  Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.  8  Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.