1Dem Musikmeister, nach (der Singweise = Melodie) »die Erbschaften«; ein Psalm von David.2Vernimm meine Worte[1], o HERR, merke auf mein Seufzen!3Ach, hör’ auf mein lautes Flehen, mein König und mein Gott; denn zu dir geht mein Gebet!4O HERR, in der Frühe schon hörst du mein Rufen, in der Frühe schon richte ich dir (ein Opfer) zu und spähe aus (nach dir).5Du bist ja nicht ein Gott, dem gottlos Wesen gefällt: kein Böser darf als Gast bei dir weilen;6Ruhmredige dürfen dir nicht vor die Augen treten: du hassest alle Übeltäter.7Du läßt die Lügner zugrunde gehn; wer mit Blutvergießen und Trug sich befaßt, den verabscheut der HERR.8Ich aber darf nach deiner großen Gnade dein Haus betreten, ich darf vor deinem heiligen Tempel[2] in Ehrfurcht vor dir mich niederwerfen[3].9HERR, leite mich in deiner Gerechtigkeit um meiner Feinde willen, ebne vor mir deinen Weg!10Denn in ihrem Mund ist keine Aufrichtigkeit, ihr Inneres[4] ist Bosheit[5]; ein offnes Grab ist ihre Kehle, mit ihrer Zunge reden sie glatte Worte. (Röm 3,13)11Laß sie büßen, o Gott, daß zu Fall sie kommen durch ihre Anschläge! Stoße sie weg von dir ob der Menge ihrer Frevel, denn sie haben dir Trotz geboten!12Dann werden alle sich freun, die auf dich vertrauen: allzeit werden sie jubeln, daß du sie beschirmst; und frohlocken werden alle über dich, die deinen Namen lieben.13Denn du, HERR, segnest den Gerechten, schirmst ihn mit (deiner) Gnade wie mit einem Schilde.
Psalm 5
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Pro předního zpěváka, na flétny. Žalm Davidův.2Vyslyš má slova, Hospodine, všimni si mého úpění!3Vnímej mé volání, můj Králi a Bože – k tobě se modlím!4Ráno, Hospodine, kéž můj hlas uslyšíš, ráno ti s nadějí své prosby předložím.5Ty přece, Bože, nemáš rád podlost, nikdo zlý u tebe nesmí být.6Před tvýma očima neobstojí zpupní, v nenávisti máš všechny zlosyny.7Vniveč obracíš všechny lháře – vrahy a podvodníky si Hospodin oškliví!8Já ale díky tvé veliké lásce do tvého domu vejít smím, abych se klaněl v posvátné úctě před tebou ve tvém svatém chrámě.9Kvůli mým nepřátelům, Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď, svou cestu přede mnou prosím urovnej!10Vždyť v jejich ústech není upřímnosti, jejich nitro je plné záhuby, zející hrob je hrdlo jejich, nástroje klamu jejich jazyky.11Odsuď je, Bože, na svoje plány ať doplatí! Zavrhni je, že mají tolik vin – vždyť proti tobě povstali!12Doufající v tebe však budou šťastní, ti všichni budou jásat navěky. Ty, kdo milují tvé jméno, prosím přikryj, ať se před tebou mohou veselit!13Ty přece, Hospodine, žehnáš spravedlivému, svou přízní jej obklopuješ jako pancířem.