1Halleluja! Wohl dem Menschen, der den HERRN fürchtet, an seinen Geboten herzliche Freude hat!2Seine Nachkommen werden im Lande[1] gewaltig sein, als ein Geschlecht von Frommen wird man sie segnen.3Wohlstand und Fülle herrscht in seinem Hause, und seine Gerechtigkeit besteht für immer.4Den Frommen geht er auf wie ein Licht in der Finsternis, als gnädig, barmherzig und gerecht.5Glücklich der Mann, der Barmherzigkeit übt und darleiht! Er wird sein Recht behaupten vor Gericht;6denn nimmermehr wird er wanken: in ew’gem Gedächtnis bleibt der Gerechte.7Vor bösem Leumund[2] braucht er sich nicht zu fürchten; sein Herz ist fest, voll Vertraun auf den HERRN.8Getrost ist sein Herz, er fürchtet sich nicht, bis er sieht seine Lust an seinen Bedrängern.9Reichlich teilt er aus und spendet den Armen; seine Gerechtigkeit besteht fest für immer, sein Horn ragt hoch empor in Ehren. (2Kor 9,9)10Der Gottlose sieht es und ärgert sich; er knirscht mit den Zähnen und vergeht; der Gottlosen Wünsche bleiben unerfüllt.
Psalm 112
Bible, překlad 21. století
von Biblion1Haleluja![1] Blaze člověku, který Hospodina ctí a jeho přikázání si velmi oblíbil!2Hrdinové země budou jeho potomci, požehnáno bude pokolení poctivých.3V jeho domě je vzácné bohatství, jeho spravedlnost navždy obstojí.4Vychází ve tmách světlo poctivým, spravedlivý je, milostivý a soucitný!5Dobře je člověku, jenž soucitně půjčuje, své záležitosti spravedlivě spravuje.6Takový nebude nikdy otřesen, spravedlivý navždy v paměti zůstane.7Ze zlých zpráv nemá strach, srdce má pevné, na Hospodina spoléhá.8Srdce má statečné, nemá strach, nakonec uvidí svých protivníků pád.9Rozděluje štědře, chudým rozdává, jeho spravedlnost navždy zůstává, jeho roh se slavně pozvedá.10Při pohledu na to zuří ničema, zuby skřípe a celý vrávorá – tužba ničemů bude zmařena!