Psalm 108

Het Boek

van Biblica
1 Een psalm van David.2 Ik voel mij veilig en rustig bij U, mijn God! Ik verlang ernaar voor U lofliederen te zingen.3 Vooruit, harp en citer! Nog voor de zon opkomt, wil ik al spelen.4 In tegenwoordigheid van alle volken, HERE, wil ik U prijzen en eren. Voor vreemde volken wil ik psalmen over U zingen.5 Uw goedheid en liefde zijn onmetelijk, zij gaan hoger dan het blauw van de hemel. Uw trouw is net zomin op te meten als de afstand tot de wolken.6 Maak Uzelf maar groot tot in alle hemelen, mijn God. Uw macht en majesteit zullen over de hele wereld worden gezien.7 Wilt U ons antwoorden? Wilt U ons de overwinning bezorgen, zodat uw volgelingen worden bevrijd?8 God heeft in zijn heilige woning gesproken en ik juich over zijn antwoord. Ik zal Sichem verdelen en het dal van Sukkot opmeten.9 Gilead en Manasse zijn van mij en Efraïm is mijn helm. Juda is de staf waarmee ik regeer.10 Moab is mijn wasbak, Edom vertrap ik met mijn sandalen en over Filistea triomfeer ik.11 Wie brengt mij naar de versterkte vesting? Wie begeleidt mij naar Edom?12 U bent het, o God, U die ons eerst had verstoten. Wilt U, o God, optrekken met onze legers?13 Help ons tegen de vijand, want hulp van mensen stelt niets voor.14 Met de hulp van God kunnen wij dapper strijden, Hij zal onze vijanden verslaan.

Psalm 108

Český ekumenický překlad

van Česká biblická společnost
1  Píseň, žalm Davidův. 2  Mé srdce je připraveno, Bože, budu zpívat, prozpěvovat žalmy, rovněž moje sláva! 3  Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 4  Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 5  vždyť tvé milosrdenství nad nebe sahá, až do mraků tvoje věrnost. 6  Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva! 7  Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz mi! 8  Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9  Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10  Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc, proti Pelišteji válečný ryk spustím.“ 11  Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12  Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13  Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14  S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.