1Sedekia was eenentwintig jaar toen hij koning werd en elf jaar lang regeerde hij in Jeruzalem. Zijn moeder heette Chamutal en was een dochter van Jirmeja uit Libna.2Maar Sedekia was een goddeloze koning, net als Jojakim.3Het kwam zelfs zover dat de HERE in zijn toorn het volk van Jeruzalem en Juda verstootte. Sedekia kwam in opstand tegen de koning van Babel.4In het negende regeringsjaar van Sedekia, op de tiende dag van de tiende maand, verscheen koning Nebukadnessar van Babel met zijn hele leger voor Jeruzalem. Hij bouwde een belegeringswal tegen de stadsmuren5en begon aan een beleg van anderhalf jaar.6Ten slotte, op de negende dag van de vierde maand, toen overal in de stad honger werd geleden en de voedselvoorraad vrijwel op was,7werd een bres in de stadsmuur geslagen en ʼs nachts vluchtten alle soldaten de stad uit door de poort tussen de twee muren bij de koninklijke tuin, ondanks het feit dat de stad volledig omsingeld was door de Chaldeeën. Dwars door de velden vluchtten zij in de richting van het Jordaandal.8Maar het Chaldese leger zette de achtervolging in en greep koning Sedekia in de omgeving van Jericho, zijn hele leger was uiteengevallen.9Zij brachten hem naar de koning van Babel die zich ophield in de stad Ribla in het koninkrijk Hamat. Daar werd Sedekia veroordeeld.10Voor de ogen van Sedekia werden zijn zonen en alle bewindslieden van Juda gedood.11Daarna werden hem de ogen uitgestoken en brachten zij hem in ketens naar Babel, waar hij de rest van zijn leven in de gevangenis werd opgesloten.12Op de tiende dag van de vijfde maand van het negentiende regeringsjaar van koning Nebukadnessar van Babel arriveerde Nebuzaradan, het hoofd van de lijfwacht, in Jeruzalem.13Hij stak de tempel, het paleis en alle grote huizen in brand14en zette het Chaldese leger aan het werk om de stadsmuren omver te trekken.15Toen nam hij enkelen van de armsten van het volk, degenen die de verwoesting van de stad hadden overleefd, degenen die Sedekia in de steek hadden gelaten en naar het leger van Babel waren overgelopen en de handelslieden die waren overgebleven, als gevangenen mee naar Babel.16Alleen de allerarmsten liet hij achter als wijnbouwers en landbouwers.17De Babyloniërs sloegen de twee grote koperen pilaren die bij de ingang van de tempel stonden, aan stukken, evenals het koperen wasvat en de koperen stieren waarop het vat rustte en namen dat alles mee naar Babel.18Tevens namen zij alle koperen potten, de asscheppen, de messen die bij het altaar werden gebruikt, de sprengbekkens, de vuurpotten, de schalen en al het andere koperen gereedschap uit de tempel mee.19Het hoofd van de lijfwacht zag erop toe dat ook de gouden en zilveren schalen, vuurpannen, sprengbekkens, potten, kroonluchters, schotels en offerschalen werden meegenomen.20Het gewicht van de twee koperen pilaren, het wasvat en de twaalf stieren was enorm. Zij konden het niet eens wegen. Dit alles was gemaakt in de tijd van koning Salomo.21De pilaren waren elk 8,10 meter hoog en hadden een omtrek van 5,40 meter. Ze waren hol en hun wanden waren van acht centimeter dik koper.22Op elk van de pilaren stond een bronzen sierstuk van 2,25 meter lang en de bovenkant daarvan was versierd met vlechtwerk van koperen granaatappels. De twee pilaren zagen er precies hetzelfde uit.23Op de zijden van elke pilaar zaten in totaal zesennegentig granaatappels en bovendien op elke hoek nog één, zodat het hele vlechtwerk uit honderd granaatappels bestond.24-25Het hoofd van de lijfwacht nam met zich mee als gevangenen: de hogepriester Seraja, zijn assistent Zefanja, de drie hoogste tempelbewakers, een van de hoge legerofficieren, zeven adviseurs van de koning die in de stad waren ontdekt, de secretaris van de opperbevelhebber die verantwoordelijk was voor de rekrutering van manschappen voor het leger en zestig andere hooggeplaatsten van wie de schuilplaatsen waren ontdekt.26Hij nam hen mee naar de koning van Babel in Ribla,27waar deze hen allen ter dood liet brengen. Zo werd Juda in ballingschap weggevoerd.28Het aantal gevangenen dat in het zevende regeringsjaar van Nebukadnessar naar Babel werd gebracht, bedroeg 3023.29Elf jaar later nam hij nog eens 832 mensen uit Jeruzalem gevangen.30Vijf jaar daarna stuurde hij Nebuzaradan, het hoofd van de lijfwacht, die 745 mensen gevangennam. Zo kwam het totaal aantal gevangenen op zesenveertighonderd.31Op de vijfentwintigste dag van de twaalfde maand in het zevenendertigste jaar dat koning Jojachin van Juda in Babel gevangenzat, liet Ewil-Merodach, die in dat jaar koning van Babel werd, koning Jojachin uit de gevangenis vrij.32Hij onderhield zich vriendelijk met Jojachin en behandelde hem beter dan de andere koningen in Babel.33Hij gaf hem nieuwe kleding en liet hem voor de rest van zijn leven regelmatig deelnemen aan zijn maaltijden.34Bovendien kreeg Jojachin elke dag een toelage om tot zijn dood in zijn levensbehoeften te kunnen voorzien.
1 Sidkijášovi bylo jedenadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. Jeho matka se jmenovala Chamútal; byla to dcera Jirmejášova z Libny.2 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, zcela tak, jak se toho dopouštěl Jójakím.3 Bylo to proto, že Hospodin svým hněvem stíhal Jeruzalém i Judu, až je od své tváře i zavrhl. Sidkijáš se vzbouřil proti babylónskému králi.4 V devátém roce Sidkijášova kralování, v desátém měsíci, desátého dne toho měsíce, přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem proti Jeruzalému, položili se proti němu a zbudovali proti němu dokola obléhací val.5 Město bylo obleženo do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše.6 Ve čtvrtém měsíci, devátého dne toho měsíce, když už tvrdě doléhal na město hlad a lid země neměl co jíst,7 byly hradby města prolomeny. Všichni bojovníci uprchli. V noci vyšli z města branou mezi hradbami u královské zahrady. Kolem celého města byli Kaldejci. Uprchlíci se dali cestou k pustině.8 Kaldejské vojsko krále pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Celé jeho vojsko se od něho rozprchlo.9 Krále chytili a přivedli jej k babylónskému králi do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním Nebúkadnesar vynesl rozsudek.10 Babylónský král dal popravit Sidkijášovy syny před jeho očima; i všechny judské velitele dal v Rible popravit.11 Sidkijáše babylónský král oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu. Vsadil ho do žaláře, kde byl až do dne své smrti.
— Chrám vypálen a přední z lidu zajati
12 Desátého dne pátého měsíce v devatenáctém roce vlády Nebúkadnesara, krále babylónského, přitáhl do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, který stával před babylónským králem.13 Zapálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě; všechny význačné domy vypálil.14 Celé kaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, zbořilo celé hradby kolem Jeruzaléma.15 Část chudiny a zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří přeběhli k babylónskému králi, ten zbývající houf, Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, přestěhoval.16 Část chudiny země ponechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, jako vinaře a rolníky.17 Bronzové sloupy, které byly u Hospodinova domu, podstavce i bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Kaldejci rozbili a všechen bronz z nich odvezli do Babylónu.18 Pobrali i hrnce, lopatky, kleště na knoty, kropenky a pánvičky a všechno bronzové náčiní potřebné k bohoslužbě.19 Také misky, kadidelnice, kropenky, hrnce, svícny, pánvičky i obětní misky, jak zlaté, tak stříbrné, velitel tělesné stráže pobral.20 Bronzu ze všech těch předmětů, ze dvou sloupů, jednoho moře, dvanácti bronzových býků a podstavců, které dal zhotovit král Šalomoun pro Hospodinův dům, bylo tolik, že se nedal ani zvážit.21 Co se sloupů týká, jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a bylo lze jej obepnout šňůrou dvanáct loket dlouhou; silný byl na čtyři prsty a byl dutý.22 Na něm byla bronzová hlavice. Jedna hlavice byla pět loket vysoká. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka. To vše bylo z bronzu. Právě tak vypadal druhý sloup včetně granátových jablek.23 Granátových jablek bylo po stranách devadesát šest, celkem bylo na mřížování dokola sto granátových jablek. 24 Velitel tělesné stráže vzal Serajáše, hlavního kněze, i Sefanjáše, druhého kněze, a tři strážce prahu.25 Z města vzal jednoho dvořana, který dohlížel na bojovníky, a sedm mužů z těch, kdo směli patřit na královu tvář, kteří byli v městě, i písaře, velitele vojska, jenž povolával lid země do služby, a šedesát mužů z lidu země, kteří byli v městě.26 Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a dovedl k babylónskému králi do Ribly.27 Babylónský král je dal v Rible v zemi chamátské popravit. Tak byl Juda přestěhován ze své země. 28 Počet lidu, který dal přestěhovat Nebúkadnesar v sedmém roce své vlády, byl tento: tři tisíce dvacet tři Judejci.29 V osmnáctém roce vlády Nebúkadnesarovy byly z Jeruzaléma přestěhovány osm set třicet dvě duše.30 Ve dvacátém třetím roce Nebúkadnesarovy vlády přestěhoval Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, sedm set čtyřicet pět Judejců. Celkem to bylo čtyři tisíce šest set duší.
— Jójakín omilostněn
31 V třicátém sedmém roce po přestěhování Jójakína, krále judského, dvacátého pátého dne dvanáctého měsíce, udělil babylónský král Evíl-merodak, v tom roce, kdy začal kralovat, milost Jójakínovi, králi judskému, a propustil ho z vězení.32 Mluvil s ním vlídně a jeho křeslo dal postavit výše než křesla králů, kteří byli u něho v Babylónu.33 Změnil také jeho vězeňský šat a on pak po všechny dny svého života jídal každodenně před ním chléb.34 Vše, co potřeboval, bylo mu každodenně babylónským králem poskytováno, den co den, až do dne jeho smrti, po všechny dny jeho života.