1-2De HERE sprak tegen Jeremia toen koning Sedekia Paschur, de zoon van Malkia, en de priester Zefanja, de zoon van Maäseja, naar Jeremia stuurde en smeekte: ‘Vraag de HERE ons te helpen, want koning Nebukadnessar van Babel valt ons aan! Misschien wil de HERE ons genadig zijn en een machtig wonder doen, zoals Hij vroeger deed, zodat Nebukadnessar zijn troepen moet terugtrekken.’3-4Jeremia antwoordde: ‘Ga terug naar koning Sedekia en zeg hem dat de HERE God van Israël zegt: “Al uw wapens zal Ik tegen u gebruiken in de strijd tegen de koning van Babel en de Chaldeeën die u belegeren. Ik zal de vijand massaal tot in het hart van deze stad laten doordringen.5Ik zal Zelf tegen u vechten en mijn vurige toorn op u koelen.6Ik zal deze stad treffen met een verschrikkelijke pest waardoor mens en dier zullen sterven.7En uiteindelijk zal Ik koning Sedekia, zijn hofhouding en alle in de stad overgebleven inwoners overgeven aan koning Nebukadnessar van Babel. Hij zal hen zonder genade afslachten.”8Vertel deze mensen dat de HERE zegt: “Maak nu uw keus tussen leven en dood!9Wie hier in Jeruzalem blijft, zal worden gedood door uw vijanden of sterven van de honger of ziekte. Maar wie de stad uitgaat en zich overgeeft aan de Chaldeeën, blijft in leven.10Want Ik heb Mij tegen deze stad gekeerd, Ik zal haar vijand en niet meer haar vriend zijn,” zegt de HERE. “De koning van Babel zal de stad innemen en haar volledig in de as leggen.” ’11-12Wat het koningshuis van Juda betreft, moest Jeremia van de HERE het volgende zeggen: ‘Geslacht van David, luister naar wat de HERE u te zeggen heeft: “Ik sta klaar om u te veroordelen voor al het kwaad dat u hebt gedaan. Wees rechtvaardig voor degenen die u berecht! En snel, voordat mijn brandende toorn op u neerkomt als een vuur dat geen mens kan doven.13Ik zal vechten tegen de stad Jeruzalem, die daar op een rots boven het dal ligt en nu nog bralt: ‘Wij zijn veilig, niemand kan ons hier wat doen!’14Maar Ik zal u straffen om uw zonden,” zegt de HERE. “Ik zal een vuur aansteken in de bossen dat de hele omgeving zal verbranden.” ’
PROROCI A KRÁLOVÉ - — Babylónské nebezpečí - Babylónské vojsko se blíží. Odpor je beznadějný. Prorok vyzývá krále i lid, aby se dobrovolně vzdali.
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše:2 „Dotaž se, prosím, ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne.“ 3 Jeremjáš jim odpověděl: „Toto vyřídíte Sidkijášovi:4 Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odejmu válečné zbraně, které máte ve svých rukou a jimiž bojujete vně hradeb proti babylónskému králi a Kaldejcům, kteří vás obléhají, a shromáždím je doprostřed tohoto města.5 A sám budu proti vám bojovat napřaženou rukou a pevnou paží, s hněvem, rozhořčením a velkým rozlícením.6 Obyvatele tohoto města, lidi i dobytek, raním těžkým morem a pomřou.7 Potom, je výrok Hospodinův, vydám Sidkijáše, judského krále, i jeho služebníky a lid, ty, kdo zůstanou v tomto městě po moru, meči a hladu, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, do rukou jejich nepřátel, do rukou těch, kdo jim ukládají o život. Ten je pobije ostřím meče, bez lítosti, bez soucitu, bez slitování.“8 A tomuto lidu řekneš: „Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti.9 Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život.10 Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněm.“
— Výroky o královském domě a městě - Úkolem králů bylo dodržovat Hospodinův - zákon, soudit podle práva, zastávat se utištěných. - Za to, že to vše nečinili, stihne je trest.
11 Domu judského krále řekni: „Slyšte slovo Hospodinovo. 12 Dome Davidův, toto praví Hospodin: Za jitra zjednávejte právo a vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, nebo mé rozhořčení vzplane jako oheň a bude hořet, aniž je kdo uhasí, a to pro vaše zlé skutky. 13 Chystám se na tebe, která trůníš v dolině, skálo na rovině, je výrok Hospodinův, na ty, kdo říkají: ‚Kdo by k nám vnikl? Kdo by se dostal do našich obydlí?‘ 14 Ztrestám vás podle ovoce vašich skutků, je výrok Hospodinův. Ve vašem lese zanítím oheň a ten pozře vše kolem.“