Sprüche 19

Einheitsübersetzung 2016

von Katholisches Bibelwerk
1 Besser ein Armer, der schuldlos seinen Weg geht, / als einer mit verlogenen Lippen, der ein Tor ist.2 Schon unvernünftige Begierde ist nicht gut, / und wer hastig rennt, tritt fehl.3 Die Torheit verdirbt dem Menschen den Weg / und dann grollt sein Herz gegen den HERRN. (Sir 15,11)4 Besitz vermehrt die Zahl der Freunde, / der Arme aber wird von seinem Freund verlassen. (Spr 14,20)5 Ein falscher Zeuge bleibt nicht ungestraft, / wer Lügen flüstert, wird nicht entrinnen. (Spr 21,28)6 Viele umschmeicheln den Vornehmen / und jeder will der Freund eines freigebigen Mannes sein.7 Vom Armen wollen alle seine Brüder nichts wissen, / erst recht bleiben ihm seine Freunde fern. / Er jagt ihren Worten nach - sie gelten nicht mehr.8 Wer Verstand erwirbt, liebt sich selbst, / wer Einsicht bewahrt, findet sein Glück.9 Ein falscher Zeuge bleibt nicht ungestraft, / wer Lügen flüstert, geht zugrunde.10 Wohlleben steht dem Toren nicht an, / noch weniger einem Knecht, über Fürsten zu herrschen. (Spr 30,22; Pred 10,6)11 Einsicht macht den Menschen langmütig, / sein Ruhm ist es, über Verfehlungen hinwegzugehen.12 Wie das Knurren des Löwen ist der Zorn des Königs, / doch wie Tau auf dem Gras ist seine Gunst. (Spr 16,14)13 Ein Unglück für den Vater ist ein törichter Sohn / und wie ein ständig tropfendes Dach das Gezänk einer Frau. (Spr 27,15)14 Haus und Habe sind das Erbe der Väter, / doch eine verständige Frau kommt vom HERRN.15 Faulheit versenkt in Schlaf, / ein träger Mensch muss hungern.16 Wer das Gebot bewahrt, bewahrt sein Leben, / wer Gottes Wege verachtet, ist dem Tod verfallen.17 Wer Erbarmen hat mit dem Elenden, leiht dem HERRN; / er wird ihm seine Wohltat vergelten.18 Züchtige deinen Sohn, solange noch Hoffnung ist, / doch lass dich nicht hinreißen, ihn zu töten!19 Der maßlos Jähzornige muss büßen; / denn willst du schlichten, machst du es noch ärger.20 Hör auf guten Rat und nimm Zucht an, / damit du weise wirst für die Zukunft!21 Viele Pläne fasst das Herz des Menschen, / doch nur der Ratschluss des HERRN hat Bestand. (Spr 16,9)22 Der Mensch wünscht sich Güte, / besser ist ein Armer als ein Betrüger.23 Die Furcht des HERRN führt zum Leben; / gesättigt geht man zur Ruhe, / von keinem Übel heimgesucht.24 Greift der Faule mit der Hand in die Schüssel, / bringt er sie nicht einmal zum Mund zurück.25 Schlägst du den Zuchtlosen, so wird der Unerfahrene klug; / weist man den Verständigen zurecht, gewinnt er Einsicht.26 Wer den Vater misshandelt, die Mutter wegjagt, / ist ein verkommener, schändlicher Sohn. (2Mo 21,17; Spr 30,11)27 Lass ab, mein Sohn, auf Mahnung zu hören / und doch von den Worten der Erkenntnis abzuirren!28 Ein nichtsnutziger Zeuge verspottet das Recht, / der Mund der Frevler schlingt Unheil hinunter.29 Für die Zuchtlosen stehen Strafen bereit / und Schläge für den Rücken der Toren. (Spr 10,13)

Sprüche 19

Bible, překlad 21. století

von Biblion
1 Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec.2 Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb.3 Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost.4 Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel.5 Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež.6 Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.7 Chuďase nesnáší ani jeho bratři – tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně.8 Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.9 Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne.10 Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány.11 Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba.12 Králova zlost – to je lví řev, jeho přízeň – rosa na trávě.13 Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!14 Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.15 Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.16 Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.17 Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.18 Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.19 Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.20 Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.21 Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.22 Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.23 Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.24 Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.25 Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.26 Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.27 Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.28 Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.29 Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.