1Of David. Contend, O Lord, with those who contend with me; fight against those who fight against me! (Ex 14:25; Isa 42:13; Isa 49:25)2Take hold of shield and buckler and rise for my help! (Ps 5:12; Ps 91:4)3Draw the spear and javelin[1] against my pursuers! Say to my soul, “I am your salvation!”4Let them be put to shame and dishonor who seek after my life! Let them be turned back and disappointed who devise evil against me! (Ps 35:26; Ps 40:14; Ps 69:22; Ps 70:2; Ps 71:13; Ps 83:17; Ps 109:6; Ps 129:5)5Let them be like chaff before the wind, with the angel of the Lord driving them away! (Job 21:18)6Let their way be dark and slippery, with the angel of the Lord pursuing them! (Ps 73:18; Jer 23:12)7For without cause they hid their net for me; without cause they dug a pit for my life.[2] (Job 18:8; Ps 7:15; Ps 69:4)8Let destruction come upon him when he does not know it! And let the net that he hid ensnare him; let him fall into it—to his destruction! (Isa 47:11; 1Th 5:3)9Then my soul will rejoice in the Lord, exulting in his salvation. (Ps 9:14; Lu 1:47)10All my bones shall say, “O Lord, who is like you, delivering the poor from him who is too strong for him, the poor and needy from him who robs him?” (Ex 15:11; Ps 51:8; Ps 71:19; Ps 86:8; Ps 89:6; Ps 89:8; Ps 113:5)11Malicious[3] witnesses rise up; they ask me of things that I do not know. (Ps 27:12)12They repay me evil for good; my soul is bereft.[4] (Ps 38:20; Ps 109:4; Jer 18:20; Joh 10:32)13But I, when they were sick— I wore sackcloth; I afflicted myself with fasting; I prayed with head bowed[5] on my chest. (Nu 29:7; 1Ki 20:31; Job 30:25; Ps 69:10; Ps 69:11; Mt 10:13; Lu 10:6)14I went about as though I grieved for my friend or my brother; as one who laments his mother, I bowed down in mourning. (Ps 38:6)15But at my stumbling they rejoiced and gathered; they gathered together against me; wretches whom I did not know tore at me without ceasing; (Job 30:1; Job 30:8; Job 30:12)16like profane mockers at a feast,[6] they gnash at me with their teeth. (Job 16:9; Ps 37:12; La 2:16)17How long, O Lord, will you look on? Rescue me from their destruction, my precious life from the lions! (Ps 22:20; Hab 1:13)18I will thank you in the great congregation; in the mighty throng I will praise you. (Ps 22:25)19Let not those rejoice over me who are wrongfully my foes, and let not those wink the eye who hate me without cause. (Ps 13:4; Ps 35:7; Ps 35:24; Ps 38:19; Ps 69:4; Ps 119:78; Ps 119:86; Pr 6:13; Pr 10:10; Joh 15:25)20For they do not speak peace, but against those who are quiet in the land they devise words of deceit.21They open wide their mouths against me; they say, “Aha, Aha! Our eyes have seen it!” (Ps 22:13; Ps 35:25; Ps 40:15; Ps 70:3)22You have seen, O Lord; be not silent! O Lord, be not far from me! (Ex 3:7; Ps 10:1; Ps 28:1)23Awake and rouse yourself for my vindication, for my cause, my God and my Lord! (Ps 7:6; Ps 44:23; Ps 59:4; Ps 80:2)24Vindicate me, O Lord, my God, according to your righteousness, and let them not rejoice over me! (Ps 7:8; Ps 35:19)25Let them not say in their hearts, “Aha, our heart’s desire!” Let them not say, “We have swallowed him up.” (2Sa 17:16; Ps 35:21; La 2:16)26Let them be put to shame and disappointed altogether who rejoice at my calamity! Let them be clothed with shame and dishonor who magnify themselves against me! (Job 8:22; Job 19:5; Ps 35:4)27Let those who delight in my righteousness shout for joy and be glad and say evermore, “Great is the Lord, who delights in the welfare of his servant!” (Ps 34:3; Ps 40:16; Ps 70:4; Ps 149:4)28Then my tongue shall tell of your righteousness and of your praise all the day long. (Ps 51:14; Ps 71:8; Ps 71:15; Ps 71:24)
Psalm 35
Bible Kralická
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.