1To the choirmaster. A Psalm of David. Be not silent, O God of my praise! (De 10:21; Ps 28:1; Ps 71:6; Jer 17:14)2For wicked and deceitful mouths are opened against me, speaking against me with lying tongues. (Ps 52:4)3They encircle me with words of hate, and attack me without cause. (Ps 69:4)4In return for my love they accuse me, but I give myself to prayer.[1] (Ps 38:20; Ps 69:13)5So they reward me evil for good, and hatred for my love. (Ps 35:12)6Appoint a wicked man against him; let an accuser stand at his right hand. (1Ch 21:1; Job 30:12; Ps 35:4; Ps 69:22; Zec 3:1)7When he is tried, let him come forth guilty; let his prayer be counted as sin! (Pr 15:8; Pr 21:27; Pr 28:9)8May his days be few; may another take his office! (Nu 4:16; 1Ch 24:3; Ps 55:23; Ac 1:20)9May his children be fatherless and his wife a widow! (Ex 22:24)10May his children wander about and beg, seeking food far from the ruins they inhabit! (Ge 4:12; Ps 37:25; Ps 59:15)11May the creditor seize all that he has; may strangers plunder the fruits of his toil! (De 28:43)12Let there be none to extend kindness to him, nor any to pity his fatherless children! (Job 5:4; Ps 36:10)13May his posterity be cut off; may his name be blotted out in the second generation! (Ps 21:10; Pr 10:7)14May the iniquity of his fathers be remembered before the Lord, and let not the sin of his mother be blotted out! (Ex 20:5; Ne 4:5; Jer 18:23)15Let them be before the Lord continually, that he may cut off the memory of them from the earth! (Ps 34:16; Ps 90:8)16For he did not remember to show kindness, but pursued the poor and needy and the brokenhearted, to put them to death. (Ps 34:18; Ps 40:17; Ps 109:22)17He loved to curse; let curses come[2] upon him! He did not delight in blessing; may it be far[3] from him! (Pr 14:14; Eze 35:6)18He clothed himself with cursing as his coat; may it soak[4] into his body like water, like oil into his bones! (Nu 5:22; Ps 73:6; Ps 109:29)19May it be like a garment that he wraps around him, like a belt that he puts on every day!20May this be the reward of my accusers from the Lord, of those who speak evil against my life! (Ps 109:6; Ps 109:29)21But you, O God my Lord, deal on my behalf for your name’s sake; because your steadfast love is good, deliver me! (Ps 23:3; Ps 63:3; Ps 69:16; Jer 14:7)22For I am poor and needy, and my heart is stricken within me. (Ps 109:16)23I am gone like a shadow at evening; I am shaken off like a locust. (Ex 10:19; Ne 5:13; Job 38:13; Ps 102:11)24My knees are weak through fasting; my body has become gaunt, with no fat. (Job 16:8; Ps 35:13)25I am an object of scorn to my accusers; when they see me, they wag their heads. (Ps 22:6; Ps 22:7; Ps 69:19)26Help me, O Lord my God! Save me according to your steadfast love! (Ps 119:86)27Let them know that this is your hand; you, O Lord, have done it! (Job 37:7)28Let them curse, but you will bless! They arise and are put to shame, but your servant will be glad! (2Sa 16:12; Isa 65:14)29May my accusers be clothed with dishonor; may they be wrapped in their own shame as in a cloak! (Job 8:22; Ps 35:26; Ps 71:13; Ps 109:18)30With my mouth I will give great thanks to the Lord; I will praise him in the midst of the throng. (Ps 22:25)31For he stands at the right hand of the needy one, to save him from those who condemn his soul to death. (Ps 16:8; Ps 109:6)
Psalm 109
Bible Kralická
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.