1A Prayer of one afflicted, when he is faint and pours out his complaint before the Lord. Hear my prayer, O Lord; let my cry come to you! (Ex 2:23; 1Sa 9:16; Ps 18:6; Ps 39:12; Ps 61:2; Ps 142:2)2Do not hide your face from me in the day of my distress! Incline your ear to me; answer me speedily in the day when I call! (Ps 18:6; Ps 27:9; Ps 31:2; Ps 56:9; Ps 69:17)3For my days pass away like smoke, and my bones burn like a furnace. (Job 30:30; Ps 31:10; Ps 37:20; La 1:13; Jas 4:14)4My heart is struck down like grass and has withered; I forget to eat my bread. (1Sa 1:7; 2Sa 12:17; 1Ki 21:4; Job 33:20; Ps 37:2; Ps 121:6; Isa 40:7; Jas 1:10)5Because of my loud groaning my bones cling to my flesh. (Job 19:20)6I am like a desert owl of the wilderness, like an owl[1] of the waste places; (Job 30:29; Isa 34:11; Zep 2:14)7I lie awake; I am like a lonely sparrow on the housetop. (Ps 77:4)8All the day my enemies taunt me; those who deride me use my name for a curse. (Isa 65:15; Jer 29:22; Ac 26:11)9For I eat ashes like bread and mingle tears with my drink, (Ps 42:3)10because of your indignation and anger; for you have taken me up and thrown me down. (Ps 51:11; Eze 3:12; Eze 3:14)11My days are like an evening shadow; I wither away like grass. (Job 8:9; Ps 102:4; Ps 109:23; Ps 144:4)12But you, O Lord, are enthroned forever; you are remembered throughout all generations. (Ex 3:15; Ps 9:7; Ps 102:26; Ps 135:13)13You will arise and have pity on Zion; it is the time to favor her; the appointed time has come. (Ps 68:1; Ps 75:2; Isa 40:2; Isa 60:10; Jer 29:10; Da 9:2; Zec 1:12)14For your servants hold her stones dear and have pity on her dust. (Ne 4:2; La 4:1)15Nations will fear the name of the Lord, and all the kings of the earth will fear your glory. (1Ki 8:43; Ps 138:4; Isa 59:19; Isa 60:3)16For the Lord builds up Zion; he appears in his glory; (Ps 147:2; Isa 60:1)17he regards the prayer of the destitute and does not despise their prayer. (Ne 1:6; Ne 1:11)18Let this be recorded for a generation to come, so that a people yet to be created may praise the Lord: (De 31:19; Ps 22:31; Ps 48:13; Ps 78:4; Ps 78:6; Isa 43:21; Ro 15:4; 1Co 10:1)19that he looked down from his holy height; from heaven the Lord looked at the earth, (Ps 11:4)20to hear the groans of the prisoners, to set free those who were doomed to die, (Ps 79:11)21that they may declare in Zion the name of the Lord, and in Jerusalem his praise, (Ps 22:22)22when peoples gather together, and kingdoms, to worship the Lord. (Ps 22:27; Isa 45:14)23He has broken my strength in midcourse; he has shortened my days. (Ps 89:45)24“O my God,” I say, “take me not away in the midst of my days— you whose years endure throughout all generations!” (Job 36:26; Ps 90:2; Isa 38:10; Hab 1:12)25Of old you laid the foundation of the earth, and the heavens are the work of your hands. (Ge 1:1; Ge 2:1; Ps 96:5; Heb 1:10)26They will perish, but you will remain; they will all wear out like a garment. You will change them like a robe, and they will pass away, (Ps 102:12; Isa 34:4; Isa 51:6; Mt 24:35; Heb 1:11; 2Pe 3:7; 2Pe 3:10; 2Pe 3:12; Re 20:11; Re 21:1)27but you are the same, and your years have no end. (Isa 41:4; Isa 48:12; Mal 3:6; Heb 13:8; Jas 1:17)28The children of your servants shall dwell secure; their offspring shall be established before you. (Ps 37:29; Ps 69:36; Ps 112:2)
Psalm 102
Bible Kralická
1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]