Philippians 4

English Standard Version

from Crossway
1 Therefore, my brothers,[1] whom I love and long for, my joy and crown, stand firm thus in the Lord, my beloved. (Pr 16:31; Pr 17:6; 2Co 1:14; Php 1:4; Php 1:8; Php 1:27; Php 2:16)2 I entreat Euodia and I entreat Syntyche to agree in the Lord. (Php 2:2)3 Yes, I ask you also, true companion,[2] help these women, who have labored[3] side by side with me in the gospel together with Clement and the rest of my fellow workers, whose names are in the book of life. (Lu 10:20)4 Rejoice in the Lord always; again I will say, rejoice. (Php 3:1)5 Let your reasonableness[4] be known to everyone. The Lord is at hand; (Jas 5:8)6 do not be anxious about anything, but in everything by prayer and supplication with thanksgiving let your requests be made known to God. (Pr 16:3; Mt 6:25; Ro 1:8)7 And the peace of God, which surpasses all understanding, will guard your hearts and your minds in Christ Jesus. (Isa 26:3; Joh 14:27; Eph 3:19; Php 4:9; Col 3:15)8 Finally, brothers, whatever is true, whatever is honorable, whatever is just, whatever is pure, whatever is lovely, whatever is commendable, if there is any excellence, if there is anything worthy of praise, think about these things.9 What you have learned[5] and received and heard and seen in me—practice these things, and the God of peace will be with you. (Ro 15:33; Php 3:17; Php 4:7; 1Th 4:1)10 I rejoiced in the Lord greatly that now at length you have revived your concern for me. You were indeed concerned for me, but you had no opportunity. (2Co 11:9; Php 2:30)11 Not that I am speaking of being in need, for I have learned in whatever situation I am to be content. (2Co 9:8; 1Ti 6:6; 1Ti 6:8; Heb 13:5)12 I know how to be brought low, and I know how to abound. In any and every circumstance, I have learned the secret of facing plenty and hunger, abundance and need. (1Co 4:11; 2Co 11:9; 2Co 11:27)13 I can do all things through him who strengthens me. (2Co 12:9; Eph 3:16; 1Ti 1:12)14 Yet it was kind of you to share[6] my trouble. (Php 1:7; Re 1:9)15 And you Philippians yourselves know that in the beginning of the gospel, when I left Macedonia, no church entered into partnership with me in giving and receiving, except you only. (2Co 11:8; Php 1:5)16 Even in Thessalonica you sent me help for my needs once and again.17 Not that I seek the gift, but I seek the fruit that increases to your credit.[7] (Ro 1:13; 2Co 9:5; Tit 3:14)18 I have received full payment, and more. I am well supplied, having received from Epaphroditus the gifts you sent, a fragrant offering, a sacrifice acceptable and pleasing to God. (Ge 8:21; Php 2:25; Heb 13:16)19 And my God will supply every need of yours according to his riches in glory in Christ Jesus. (Ps 23:1; Ro 2:4; 2Co 9:8)20 To our God and Father be glory forever and ever. Amen. (Ro 11:36; Ga 1:4; Ga 1:5; 1Th 1:3; 1Th 3:11; 1Th 3:13)21 Greet every saint in Christ Jesus. The brothers who are with me greet you. (Ga 1:2)22 All the saints greet you, especially those of Caesar’s household. (2Co 13:13)23 The grace of the Lord Jesus Christ be with your spirit. (Ro 16:20)

Philippians 4

Bible Kralická

1 A tak, bratří moji milí a přežádoucí, jenž jste radost a koruna má, tak stůjte v Pánu, milí.2 Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.3 Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichžto jména napsána jsou v knize života.4 Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.5 Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.6 O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.7 A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.8 Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jest-li která ctnost, a jest-li která chvála, o těch věcech přemyšlujte.9 Kterýmž jste se i naučili, je i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.10 Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.11 Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.12 Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.14 Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.15 Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.16 Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.17 Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.18 Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.21 Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.22 Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.23 Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. List tento k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi.