1“And now, O priests, this command is for you. (Mal 1:6; Mal 2:4)2If you will not listen, if you will not take it to heart to give honor to my name, says the Lord of hosts, then I will send the curse upon you and I will curse your blessings. Indeed, I have already cursed them, because you do not lay it to heart. (Le 26:14; De 28:15; Ps 69:22; Mal 3:9)3Behold, I will rebuke your offspring,[1] and spread dung on your faces, the dung of your offerings, and you shall be taken away with it.[2] (Ex 29:14; Joe 1:17; Na 3:6; Hag 2:17)4So shall you know that I have sent this command to you, that my covenant with Levi may stand, says the Lord of hosts. (Nu 3:45; Nu 25:12; Ne 13:29; Mal 2:1; Mal 2:8)5My covenant with him was one of life and peace, and I gave them to him. It was a covenant of fear, and he feared me. He stood in awe of my name. (Le 16:2; Isa 54:10)6True instruction[3] was in his mouth, and no wrong was found on his lips. He walked with me in peace and uprightness, and he turned many from iniquity. (De 33:10; Da 12:3; Jas 5:20)7For the lips of a priest should guard knowledge, and people[4] should seek instruction from his mouth, for he is the messenger of the Lord of hosts. (Le 10:11; De 17:9)8But you have turned aside from the way. You have caused many to stumble by your instruction. You have corrupted the covenant of Levi, says the Lord of hosts, (1Sa 2:17; Jer 18:15; Eze 22:26; Mal 2:4)9and so I make you despised and abased before all the people, inasmuch as you do not keep my ways but show partiality in your instruction.” (De 1:17; De 16:19; 1Sa 2:30)
Judah Profaned the Covenant
10Have we not all one Father? Has not one God created us? Why then are we faithless to one another, profaning the covenant of our fathers? (Isa 21:2; Isa 24:16; Isa 33:1; Ac 17:26; 1Co 8:6; Eph 4:6)11Judah has been faithless, and abomination has been committed in Israel and in Jerusalem. For Judah has profaned the sanctuary of the Lord, which he loves, and has married the daughter of a foreign god. (Ezr 9:2; Mal 2:10)12May the Lord cut off from the tents of Jacob any descendant[5] of the man who does this, who brings an offering to the Lord of hosts! (Mal 1:7)13And this second thing you do. You cover the Lord’s altar with tears, with weeping and groaning because he no longer regards the offering or accepts it with favor from your hand. (Zec 7:3)14But you say, “Why does he not?” Because the Lord was witness between you and the wife of your youth, to whom you have been faithless, though she is your companion and your wife by covenant. (Isa 54:6; Mal 1:2; Mal 2:10; Mal 2:11; Mal 3:5)15Did he not make them one, with a portion of the Spirit in their union?[6] And what was the one God[7] seeking?[8] Godly offspring. So guard yourselves[9] in your spirit, and let none of you be faithless to the wife of your youth. (Ge 2:24; Ezr 9:2; Mal 2:10; Mt 19:4)16“For the man who does not love his wife but divorces her,[10] says the Lord, the God of Israel, covers[11] his garment with violence, says the Lord of hosts. So guard yourselves in your spirit, and do not be faithless.” (Mal 2:10; Mt 5:32; Mr 10:9; Mr 10:11; Lu 16:18; 1Co 7:10)
The Messenger of the Lord
17You have wearied the Lord with your words. But you say, “How have we wearied him?” By saying, “Everyone who does evil is good in the sight of the Lord, and he delights in them.” Or by asking, “Where is the God of justice?” (Isa 5:20; Isa 43:24; Mal 2:14; Mal 3:1; Mal 3:15; 2Pe 3:4)
Malachi 2
Bible Kralická
1A tak nyní k vám přikázání to, ó kněží.2Neuposlechnete-li a nesložíte-li v srdci, abyste dali slávu jménu mému, praví Hospodin zástupů, zajisté že pošli na vás zlořečenství, a zlořečiti budu požehnáním vašim. Anobrž již jsem zlořečil každému z nich, nebo jste nikoli nesložili toho v srdci.3Aj, já pokazím vám to, což nasejete, a vkydnu lejno na tváře vaše, lejno obětí vašich, tak že vás zachvátí k sobě.4Nebo víte, že jsem poslal k vám přikázaní to, aby byla stálá smlouva s Léví, praví Hospodin zástupů.5Smlouva má byla s ním života a pokoje, a dal jsem jemu to pro bázeň; nebo se bál mne, a pro jméno mé potřín byl.6Zákon pravdy byl v ústech jeho, a nepravost nebyla nalezena ve rtech jeho, v pokoji a upřímosti chodil se mnou, a mnohé odvrátil od nepravosti.7Nebo rtové kněze mají ostříhati umění, a na zákon doptávati se z úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupů jest.8Vy pak sešli jste s cesty, byli jste příčinou mnohým, aby činili proti zákonu; zrušili jste smlouvu Levítskou, praví Hospodin zástupů.9Pročež i já také vydal jsem vás v potupu a v nevážnost všemu lidu, jakož vy v ničemž neostříháte cest mých, a přijímáte osoby v zákoně.10Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bůh jeden nestvořil nás? Proč nevěrně činiti máme jeden druhému a zlehčovati smlouvu otců našich?11Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného.12Vypléní Hospodin muže, kterýž to činí, z stánků Jákobových, bdícího i odpovídajícího, i obětujícího dar Hospodinu zástupů.13Již to podruhé činíte, že přikrýváte slzami oltář Hospodinův, pláčem a křikem, pročež nikoli nepatří již více k daru, aniž přijímá oběti vzácné z ruky vaší.14A však říkáte? Pro kterou příčinu? Proto že Hospodin jest svědkem mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevěrně činíš, ješto ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé.15Zdaliž neučinil jedno, ačkoli ještě více ducha měl? Proč pak jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostříhejte ducha svého, a manželce mladosti své nečiňte nevěrně.16Proto že v nenávisti má propouštění, praví Hospodin Bůh Izraelský, proto že takový přikrývá ukrutnost pláštěm jeho, praví Hospodin zástupů, protož ostříhejte ducha svého, abyste nečinili nevěrně.17Těžcí jste Hospodinu slovy svými, a však říkáte: V čem jsme těžcí? Když říkáte: Každý, kdož činí zlé, líbí se Hospodinu, a v těch on líbost má, aneb: Kde jest Bůh soudu?