Judges 3 | English Standard Version

English Standard Version

1 Now these are the nations that the Lord left, to test Israel by them, that is, all in Israel who had not experienced all the wars in Canaan. (Jud 2:21; Jud 3:4) 2 It was only in order that the generations of the people of Israel might know war, to teach war to those who had not known it before. 3 These are the nations: the five lords of the Philistines and all the Canaanites and the Sidonians and the Hivites who lived on Mount Lebanon, from Mount Baal-hermon as far as Lebo-hamath. (Jos 13:2) 4 They were for the testing of Israel, to know whether Israel would obey the commandments of the Lord, which he commanded their fathers by the hand of Moses. (Jud 3:1) 5 So the people of Israel lived among the Canaanites, the Hittites, the Amorites, the Perizzites, the Hivites, and the Jebusites. (Ex 3:8; Ps 106:35) 6 And their daughters they took to themselves for wives, and their own daughters they gave to their sons, and they served their gods. (Ex 34:16; De 7:3; Ezr 9:12)

Othniel

7 And the people of Israel did what was evil in the sight of the Lord. They forgot the Lord their God and served the Baals and the Asheroth. (Ex 34:13; Jud 2:11; Jud 6:25) 8 Therefore the anger of the Lord was kindled against Israel, and he sold them into the hand of Cushan-rishathaim king of Mesopotamia. And the people of Israel served Cushan-rishathaim eight years. (Jud 2:14; Hab 3:7) 9 But when the people of Israel cried out to the Lord, the Lord raised up a deliverer for the people of Israel, who saved them, Othniel the son of Kenaz, Caleb’s younger brother. (Jud 1:13; Jud 2:16; Jud 3:15; Jud 4:3; Jud 6:7; Jud 10:10; Ne 9:27)

Jud 1:13Jud 2:16Jud 3:15Jud 4:3Jud 6:7Jud 10:10Ne 9:27

10 The Spirit of the Lord was upon him, and he judged Israel. He went out to war, and the Lord gave Cushan-rishathaim king of Mesopotamia into his hand. And his hand prevailed over Cushan-rishathaim. (Jud 6:34; Jud 11:29; Jud 13:25; Jud 14:6; Jud 14:19; Jud 15:14)

Jud 6:34Jud 11:29Jud 13:25Jud 14:6Jud 14:19Jud 15:14

11 So the land had rest forty years. Then Othniel the son of Kenaz died. (Jos 11:23; Jud 3:30; Jud 5:31; Jud 8:28)

Jos 11:23Jud 3:30Jud 5:31Jud 8:28

Ehud

12 And the people of Israel again did what was evil in the sight of the Lord, and the Lord strengthened Eglon the king of Moab against Israel, because they had done what was evil in the sight of the Lord. (Jud 2:19; 1Sa 12:9) 13 He gathered to himself the Ammonites and the Amalekites, and went and defeated Israel. And they took possession of the city of palms. (De 34:3; Jud 1:16; Jud 6:33; Ps 83:7)

De 34:3Jud 1:16Jud 6:33Ps 83:7

14 And the people of Israel served Eglon the king of Moab eighteen years. 15 Then the people of Israel cried out to the Lord, and the Lord raised up for them a deliverer, Ehud, the son of Gera, the Benjaminite, a left-handed man. The people of Israel sent tribute by him to Eglon the king of Moab. (Jud 3:9; Jud 20:16; 1Ch 12:2) 16 And Ehud made for himself a sword with two edges, a cubit^[1] in length, and he bound it on his right thigh under his clothes. 17 And he presented the tribute to Eglon king of Moab. Now Eglon was a very fat man. 18 And when Ehud had finished presenting the tribute, he sent away the people who carried the tribute. 19 But he himself turned back at the idols near Gilgal and said, “I have a secret message for you, O king.” And he commanded, “Silence.” And all his attendants went out from his presence. (Jos 4:20; Jud 3:26) 20 And Ehud came to him as he was sitting alone in his cool roof chamber. And Ehud said, “I have a message from God for you.” And he arose from his seat. (2Sa 20:9; Am 3:15) 21 And Ehud reached with his left hand, took the sword from his right thigh, and thrust it into his belly. 22 And the hilt also went in after the blade, and the fat closed over the blade, for he did not pull the sword out of his belly; and the dung came out. 23 Then Ehud went out into the porch^[2] and closed the doors of the roof chamber behind him and locked them. (2Sa 13:17) 24 When he had gone, the servants came, and when they saw that the doors of the roof chamber were locked, they thought, “Surely he is relieving himself in the closet of the cool chamber.” (1Sa 24:3) 25 And they waited till they were embarrassed. But when he still did not open the doors of the roof chamber, they took the key and opened them, and there lay their lord dead on the floor. 26 Ehud escaped while they delayed, and he passed beyond the idols and escaped to Seirah. (Jud 3:19) 27 When he arrived, he sounded the trumpet in the hill country of Ephraim. Then the people of Israel went down with him from the hill country, and he was their leader. (Jos 24:33; Jud 6:34; 1Sa 13:3) 28 And he said to them, “Follow after me, for the Lord has given your enemies the Moabites into your hand.” So they went down after him and seized the fords of the Jordan against the Moabites and did not allow anyone to pass over. (Jos 2:7; Jud 4:7; Jud 4:14; Jud 7:9; Jud 7:15; Jud 7:24; Jud 12:5; 1Sa 17:47; 1Ki 22:12; 1Ki 22:15; 2Ch 16:8)

Jos 2:7Jud 4:7Jud 4:14Jud 7:9Jud 7:15Jud 7:24Jud 12:51Sa 17:471Ki 22:121Ki 22:152Ch 16:8

29 And they killed at that time about 10,000 of the Moabites, all strong, able-bodied men; not a man escaped. 30 So Moab was subdued that day under the hand of Israel. And the land had rest for eighty years. (Jud 3:11)

Shamgar

31 After him was Shamgar the son of Anath, who killed 600 of the Philistines with an oxgoad, and he also saved Israel. (Jud 2:16; Jud 5:6; Jud 5:8; 1Sa 13:19; 1Sa 13:22)

Jud 2:16Jud 5:6Jud 5:81Sa 13:191Sa 13:22

Bible Kralická

1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele,totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských, 2 Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli: 3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat. 4 Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše. 5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských, 6 A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich. 7 Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům. 8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let. 9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího, 10 Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským. 11 A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův. 12 Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma. 13 Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové. 14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let. 15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému. 16 (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.) 17 I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý. 18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar. 19 Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm. 20 Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své. 21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho, 22 Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna. 23 Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl. 24 Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním. 25 A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý. 26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat. 27 A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel. 28 Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti. 29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel. 30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let. 31 Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.