Joshua 10 | English Standard Version

English Standard Version

The Sun Stands Still

1 As soon as Adoni-zedek, king of Jerusalem, heard how Joshua had captured Ai and had devoted it to destruction,^[1] doing to Ai and its king as he had done to Jericho and its king, and how the inhabitants of Gibeon had made peace with Israel and were among them, (Jos 6:21; Jos 6:24; Jos 8:22; Jos 8:26; Jos 9:15)

Jos 6:21Jos 6:24Jos 8:22Jos 8:26Jos 9:15

2 he^[2] feared greatly, because Gibeon was a great city, like one of the royal cities, and because it was greater than Ai, and all its men were warriors. (De 11:25) 3 So Adoni-zedek king of Jerusalem sent to Hoham king of Hebron, to Piram king of Jarmuth, to Japhia king of Lachish, and to Debir king of Eglon, saying, 4 “Come up to me and help me, and let us strike Gibeon. For it has made peace with Joshua and with the people of Israel.” (Jos 9:15; Jos 10:1) 5 Then the five kings of the Amorites, the king of Jerusalem, the king of Hebron, the king of Jarmuth, the king of Lachish, and the king of Eglon, gathered their forces and went up with all their armies and encamped against Gibeon and made war against it. (Jos 9:2) 6 And the men of Gibeon sent to Joshua at the camp in Gilgal, saying, “Do not relax your hand from your servants. Come up to us quickly and save us and help us, for all the kings of the Amorites who dwell in the hill country are gathered against us.” (Jos 5:10; Jos 9:6) 7 So Joshua went up from Gilgal, he and all the people of war with him, and all the mighty men of valor. (Jos 8:1; Jos 8:3) 8 And the Lord said to Joshua, “Do not fear them, for I have given them into your hands. Not a man of them shall stand before you.” (Jos 1:5; Jos 11:6; Jud 4:14) 9 So Joshua came upon them suddenly, having marched up all night from Gilgal. 10 And the Lord threw them into a panic before Israel, who^[3] struck them with a great blow at Gibeon and chased them by the way of the ascent of Beth-horon and struck them as far as Azekah and Makkedah. (Jos 16:3; Jos 16:5; Jos 18:13; Jud 4:15; 1Sa 7:10; 1Ki 9:17; 1Ch 7:24; 2Ch 8:5; Ps 18:14; Isa 28:21)

Jos 16:3Jos 16:5Jos 18:13Jud 4:151Sa 7:101Ki 9:171Ch 7:242Ch 8:5Ps 18:14Isa 28:21

11 And as they fled before Israel, while they were going down the ascent of Beth-horon, the Lord threw down large stones from heaven on them as far as Azekah, and they died. There were more who died because of the hailstones than the sons of Israel killed with the sword. (Jos 10:10; Ps 18:12; Isa 30:30; Re 16:21)

Jos 10:10Ps 18:12Isa 30:30Re 16:21

12 At that time Joshua spoke to the Lord in the day when the Lord gave the Amorites over to the sons of Israel, and he said in the sight of Israel, “Sun, stand still at Gibeon, and moon, in the Valley of Aijalon.” (Isa 28:21; Hab 3:11) 13 And the sun stood still, and the moon stopped, until the nation took vengeance on their enemies. Is this not written in the Book of Jashar? The sun stopped in the midst of heaven and did not hurry to set for about a whole day. 14 There has been no day like it before or since, when the Lord heeded the voice of a man, for the Lord fought for Israel. (Jos 10:42; Jos 23:3; Jos 23:10; 2Ki 20:11; Isa 38:8)

Jos 10:42Jos 23:3Jos 23:102Ki 20:11Isa 38:8

15 So Joshua returned, and all Israel with him, to the camp at Gilgal. (Jos 10:43)

Five Amorite Kings Executed

16 These five kings fled and hid themselves in the cave at Makkedah. (Jos 10:10; Jos 10:28) 17 And it was told to Joshua, “The five kings have been found, hidden in the cave at Makkedah.” 18 And Joshua said, “Roll large stones against the mouth of the cave and set men by it to guard them, 19 but do not stay there yourselves. Pursue your enemies; attack their rear guard. Do not let them enter their cities, for the Lord your God has given them into your hand.” (De 25:18) 20 When Joshua and the sons of Israel had finished striking them with a great blow until they were wiped out, and when the remnant that remained of them had entered into the fortified cities, (Jos 8:24) 21 then all the people returned safe to Joshua in the camp at Makkedah. Not a man moved his tongue against any of the people of Israel. (Ex 11:7) 22 Then Joshua said, “Open the mouth of the cave and bring those five kings out to me from the cave.” 23 And they did so, and brought those five kings out to him from the cave, the king of Jerusalem, the king of Hebron, the king of Jarmuth, the king of Lachish, and the king of Eglon. 24 And when they brought those kings out to Joshua, Joshua summoned all the men of Israel and said to the chiefs of the men of war who had gone with him, “Come near; put your feet on the necks of these kings.” Then they came near and put their feet on their necks. 25 And Joshua said to them, “Do not be afraid or dismayed; be strong and courageous. For thus the Lord will do to all your enemies against whom you fight.” (De 3:21; De 7:19; De 31:6; Jos 1:6; Jos 1:9)

De 3:21De 7:19De 31:6Jos 1:6Jos 1:9

26 And afterward Joshua struck them and put them to death, and he hanged them on five trees. And they hung on the trees until evening. (Jos 8:29) 27 But at the time of the going down of the sun, Joshua commanded, and they took them down from the trees and threw them into the cave where they had hidden themselves, and they set large stones against the mouth of the cave, which remain to this very day. (De 21:22) 28 As for Makkedah, Joshua captured it on that day and struck it, and its king, with the edge of the sword. He devoted to destruction every person in it; he left none remaining. And he did to the king of Makkedah just as he had done to the king of Jericho. (Jos 6:21; Jos 10:10; Jos 10:16)

Conquest of Southern Canaan

29 Then Joshua and all Israel with him passed on from Makkedah to Libnah and fought against Libnah. (Jos 21:13) 30 And the Lord gave it also and its king into the hand of Israel. And he struck it with the edge of the sword, and every person in it; he left none remaining in it. And he did to its king as he had done to the king of Jericho. (Jos 10:28) 31 Then Joshua and all Israel with him passed on from Libnah to Lachish and laid siege to it and fought against it. (Jos 10:3) 32 And the Lord gave Lachish into the hand of Israel, and he captured it on the second day and struck it with the edge of the sword, and every person in it, as he had done to Libnah. 33 Then Horam king of Gezer came up to help Lachish. And Joshua struck him and his people, until he left none remaining. (Jos 16:10; Jud 1:29; 1Ki 9:15) 34 Then Joshua and all Israel with him passed on from Lachish to Eglon. And they laid siege to it and fought against it. (Jos 10:3) 35 And they captured it on that day, and struck it with the edge of the sword. And he devoted every person in it to destruction that day, as he had done to Lachish. 36 Then Joshua and all Israel with him went up from Eglon to Hebron. And they fought against it (Jos 14:13; Jos 15:13; Jud 1:10) 37 and captured it and struck it with the edge of the sword, and its king and its towns, and every person in it. He left none remaining, as he had done to Eglon, and devoted it to destruction and every person in it. 38 Then Joshua and all Israel with him turned back to Debir and fought against it (Jos 15:15; Jud 1:11) 39 and he captured it with its king and all its towns. And they struck them with the edge of the sword and devoted to destruction every person in it; he left none remaining. Just as he had done to Hebron and to Libnah and its king, so he did to Debir and to its king. 40 So Joshua struck the whole land, the hill country and the Negeb and the lowland and the slopes, and all their kings. He left none remaining, but devoted to destruction all that breathed, just as the Lord God of Israel commanded. (De 20:16; Jos 12:8) 41 And Joshua struck them from Kadesh-barnea as far as Gaza, and all the country of Goshen, as far as Gibeon. (De 9:23; Jos 11:16) 42 And Joshua captured all these kings and their land at one time, because the Lord God of Israel fought for Israel. (Jos 10:14) 43 Then Joshua returned, and all Israel with him, to the camp at Gilgal. (Jos 10:15)

Bible Kralická

1 Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, (nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho,) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho, 2 I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní. 3 Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka: 4 Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými. 5 I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho. 6 Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách. 7 I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní. 8 (Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.) 9 I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala. 10 A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda. 11 I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem. 12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon. 13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den. 14 Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele. 15 I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala. 16 Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda. 17 I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda. 18 I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich. 19 Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši. 20 Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených: 21 Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým. 22 Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně. 23 I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon. 24 A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich. 25 I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete. 26 Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera. 27 Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne. 28 Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha. 29 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna. 30 I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha. 31 Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho. 32 I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu. 33 Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého. 34 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu. 35 A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis. 36 Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho. 37 I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm. 38 Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho. 39 I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho. 40 A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský. 41 Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon. 42 A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele. 43 Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.