Jeremiah 2

English Standard Version

from Crossway
1 The word of the Lord came to me, saying,2 “Go and proclaim in the hearing of Jerusalem, Thus says the Lord, “I remember the devotion of your youth, your love as a bride, how you followed me in the wilderness, in a land not sown. (De 2:7; De 8:2; Jer 3:4; Eze 16:8; Eze 16:43; Eze 16:60; Re 2:4)3 Israel was holy to the Lord, the firstfruits of his harvest. All who ate of it incurred guilt; disaster came upon them, declares the Lord.” (Ge 12:3; Ex 4:22; Ex 19:5; Ex 28:36; Jer 12:14; Eze 25:12; Jas 1:18)4 Hear the word of the Lord, O house of Jacob, and all the clans of the house of Israel.5 Thus says the Lord: “What wrong did your fathers find in me that they went far from me, and went after worthlessness, and became worthless? (2Ki 17:15; Isa 5:4; Jer 2:31; Jer 10:15; Jer 14:22; Jer 16:19; Mic 6:3)6 They did not say, ‘Where is the Lord who brought us up from the land of Egypt, who led us in the wilderness, in a land of deserts and pits, in a land of drought and deep darkness, in a land that none passes through, where no man dwells?’ (De 8:15; De 32:10; Isa 63:11; Ho 13:4)7 And I brought you into a plentiful land to enjoy its fruits and its good things. But when you came in, you defiled my land and made my heritage an abomination. (Le 18:24; De 8:7; Ps 106:38)8 The priests did not say, ‘Where is the Lord?’ Those who handle the law did not know me; the shepherds[1] transgressed against me; the prophets prophesied by Baal and went after things that do not profit. (Jer 5:5; Jer 5:31; Jer 18:18; Jer 23:13; Hab 2:18; Mal 2:7; Ro 2:20)9 “Therefore I still contend with you, declares the Lord, and with your children’s children I will contend. (Ex 20:5; Jer 2:35; Eze 17:20; Eze 20:35)10 For cross to the coasts of Cyprus and see, or send to Kedar and examine with care; see if there has been such a thing. (Ge 10:4; Isa 21:16)11 Has a nation changed its gods, even though they are no gods? But my people have changed their glory for that which does not profit. (Ps 106:20; Isa 37:19; Jer 2:8; Jer 16:20; Jer 18:13; Mic 4:5; Ga 4:8)12 Be appalled, O heavens, at this; be shocked, be utterly desolate, declares the Lord, (Isa 1:2)13 for my people have committed two evils: they have forsaken me, the fountain of living waters, and hewed out cisterns for themselves, broken cisterns that can hold no water. (Ps 36:9; Jer 17:13; Joh 4:10)14 “Is Israel a slave? Is he a homeborn servant? Why then has he become a prey? (Ex 4:22)15 The lions have roared against him; they have roared loudly. They have made his land a waste; his cities are in ruins, without inhabitant. (Isa 5:29; Jer 4:7; Jer 9:11; Jer 46:19)16 Moreover, the men of Memphis and Tahpanhes have shaved[2] the crown of your head. (De 33:20; Jer 43:7; Jer 44:1; Jer 46:14; Eze 30:16)17 Have you not brought this upon yourself by forsaking the Lord your God, when he led you in the way? (Jer 2:6; Jer 4:18)18 And now what do you gain by going to Egypt to drink the waters of the Nile? Or what do you gain by going to Assyria to drink the waters of the Euphrates?[3] (Ge 31:21; Isa 7:20; Isa 8:7; Isa 23:3; Isa 30:1; Isa 31:1; Jer 2:36; Ho 7:11)19 Your evil will chastise you, and your apostasy will reprove you. Know and see that it is evil and bitter for you to forsake the Lord your God; the fear of me is not in you, declares the Lord God of hosts. (Isa 3:9; Jer 2:13; Jer 2:17; Jer 3:22; Jer 4:18; Jer 5:6; Jer 14:7; Ho 5:5)20 “For long ago I broke your yoke and burst your bonds; but you said, ‘I will not serve.’ Yes, on every high hill and under every green tree you bowed down like a whore. (Isa 1:21; Jer 2:31; Jer 3:1; Jer 3:2; Jer 5:5; Jer 17:2; Jer 30:8)21 Yet I planted you a choice vine, wholly of pure seed. How then have you turned degenerate and become a wild vine? (Ex 15:17; De 32:32; Ps 44:2; Ps 80:8; Isa 5:2; Isa 5:4)22 Though you wash yourself with lye and use much soap, the stain of your guilt is still before me, declares the Lord God. (Jer 17:1)23 How can you say, ‘I am not unclean, I have not gone after the Baals’? Look at your way in the valley; know what you have done— a restless young camel running here and there, (Jer 2:35; Jer 7:31; Jer 19:2; Jer 19:6)24 a wild donkey used to the wilderness, in her heat sniffing the wind! Who can restrain her lust? None who seek her need weary themselves; in her month they will find her. (Jer 14:6)25 Keep your feet from going unshod and your throat from thirst. But you said, ‘It is hopeless, for I have loved foreigners, and after them I will go.’ (Ex 17:6; De 29:5; De 32:16; Jer 3:13)26 “As a thief is shamed when caught, so the house of Israel shall be shamed: they, their kings, their officials, their priests, and their prophets, (Jer 8:1; Jer 13:13; Jer 32:32)27 who say to a tree, ‘You are my father,’ and to a stone, ‘You gave me birth.’ For they have turned their back to me, and not their face. But in the time of their trouble they say, ‘Arise and save us!’ (Jud 10:9; Isa 26:16)28 But where are your gods that you made for yourself? Let them arise, if they can save you, in your time of trouble; for as many as your cities are your gods, O Judah. (De 32:37; Isa 45:20; Jer 11:13)29 “Why do you contend with me? You have all transgressed against me, declares the Lord.30 In vain have I struck your children; they took no correction; your own sword devoured your prophets like a ravening lion. (Ne 9:26; Isa 1:5; Isa 9:13; Jer 5:3; 1Th 2:15)31 And you, O generation, behold the word of the Lord. Have I been a wilderness to Israel, or a land of thick darkness? Why then do my people say, ‘We are free, we will come no more to you’?32 Can a virgin forget her ornaments, or a bride her attire? Yet my people have forgotten me days without number. (De 32:18; Ps 106:21; Isa 3:20; Isa 17:10; Isa 61:10; Jer 3:21; Jer 18:15; Ho 8:14)33 “How well you direct your course to seek love! So that even to wicked women you have taught your ways.34 Also on your skirts is found the lifeblood of the guiltless poor; you did not find them breaking in. Yet in spite of all these things (Ex 22:2; 2Ki 21:16; 2Ki 24:4; Ps 106:38; Jer 19:4)35 you say, ‘I am innocent; surely his anger has turned from me.’ Behold, I will bring you to judgment for saying, ‘I have not sinned.’ (Ps 143:2; Pr 28:13; 1Jo 1:8; 1Jo 1:10)36 How much you go about, changing your way! You shall be put to shame by Egypt as you were put to shame by Assyria. (Isa 30:3; Jer 31:22)37 From it too you will come away with your hands on your head, for the Lord has rejected those in whom you trust, and you will not prosper by them. (2Sa 13:19)

Jeremiah 2

Bible Kralická

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2 Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.3 Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.4 Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.5 Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,6 Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?7 Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.8 Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.9 Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.10 Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.11 Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.12 Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.14 Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?15 Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.16 Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.17 Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?18 A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?19 Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.20 Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.21 Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?22 Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.23 Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.24 Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.25 Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.26 Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,27 Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.28 I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.29 Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.30 Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.31 Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?32 Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.33 Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.34 Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.35 A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.36 Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.37 Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.