James 3

English Standard Version

from Crossway
1 Not many of you should become teachers, my brothers, for you know that we who teach will be judged with greater strictness. (Mt 23:8; Ro 2:20; 1Ti 1:7)2 For we all stumble in many ways. And if anyone does not stumble in what he says, he is a perfect man, able also to bridle his whole body. (1Ki 8:46; Pr 20:9; Ec 7:20; Mt 12:37; Jas 1:26; 1Jo 1:8)3 If we put bits into the mouths of horses so that they obey us, we guide their whole bodies as well. (Ps 32:9)4 Look at the ships also: though they are so large and are driven by strong winds, they are guided by a very small rudder wherever the will of the pilot directs.5 So also the tongue is a small member, yet it boasts of great things. How great a forest is set ablaze by such a small fire! (Ps 12:3; Ps 73:8)6 And the tongue is a fire, a world of unrighteousness. The tongue is set among our members, staining the whole body, setting on fire the entire course of life,[1] and set on fire by hell.[2] (Ps 120:2; Pr 16:27; Mt 15:18)7 For every kind of beast and bird, of reptile and sea creature, can be tamed and has been tamed by mankind,8 but no human being can tame the tongue. It is a restless evil, full of deadly poison. (Ps 140:3; Ec 10:11; Ro 3:13)9 With it we bless our Lord and Father, and with it we curse people who are made in the likeness of God. (Ge 1:26)10 From the same mouth come blessing and cursing. My brothers,[3] these things ought not to be so.11 Does a spring pour forth from the same opening both fresh and salt water?12 Can a fig tree, my brothers, bear olives, or a grapevine produce figs? Neither can a salt pond yield fresh water.13 Who is wise and understanding among you? By his good conduct let him show his works in the meekness of wisdom. (Jas 1:21; Jas 2:18)14 But if you have bitter jealousy and selfish ambition in your hearts, do not boast and be false to the truth. (Ac 5:17; Ro 2:8; Ro 13:13; 2Co 12:20; Ga 5:20; Php 1:17; Php 2:3; Jas 3:16)15 This is not the wisdom that comes down from above, but is earthly, unspiritual, demonic. (1Ki 22:22; 2Th 2:9; 1Ti 4:1; Jas 1:17; Re 2:24)16 For where jealousy and selfish ambition exist, there will be disorder and every vile practice.17 But the wisdom from above is first pure, then peaceable, gentle, open to reason, full of mercy and good fruits, impartial and sincere. (Lu 6:36; Ro 12:9; 1Co 2:6; Heb 12:11; Jas 2:4)18 And a harvest of righteousness is sown in peace by those who make peace. (Pr 11:18; Isa 32:17; Ho 10:12; Am 6:12; Mt 5:9; Ga 6:7; Php 1:11)

James 3

Bible Kralická

1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.3 An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.4 An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.5 Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!6 A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného.7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí;8 Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.9 Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu?12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže.13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.14 Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě.15 Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská.16 Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé.17 Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.